Hanzelka a Zikmund - Hanzelka and Zikmund - Wikipedia

Miroslav Zikmund v roce 2009

Jiří Hanzelka (24. prosince 1920 - 15. února 2003) a Miroslav Zikmund (narozen 14. února 1919), souhrnně známý jako Hanzelka a Zikmund, bylo duo českých dobrodruhů známé svými cestami po Africe, Asii, Latinské Americe a Oceánii ve 40. a 50. letech a knihami, články a filmy, které o svých cestách vytvořili.[1]

Časné životy

Hanzelka se narodila 24. prosince 1920 v Štramberk; Zikmund dne 14. února 1919 v Plzeň. Oba se hluboce zajímali o cizí země, přírodu, cestovní psaní, a dobrodružné příběhy od dětství.[2] V roce 1938 oba začali postsekundární studium na Vysoké škole obchodní v Praze,[2] setkali a stali se dobrými přáteli.[3] Jejich studium se zpozdilo, když byla škola během Německá okupace Československa, nutit jejich absolvování odložit až do roku 1946.[2]

Ve škole objevili navzájem lásku k cestování a vyvinuli projekt, který nazvali „5“, s odkazem na pět kontinentů, které doufali navštívit. Během čekání na promoci vypracovali podrobné plány cestování, kopírovali mapy a studovali své cíle z historických, meteorologických, ekonomických a sociálních hledisek.[2] Oba absolvovali lekce ruštiny na univerzitě, ale také se připravovali na mezinárodní cestování: Hanzelka mluvila německy a francouzsky a studovala svahilsky a Zikmund mluvil anglicky, studoval arabštinu a měl základní znalost italštiny a holandštiny.[2]

Cestování

Tatra 87 podobná té, kterou používali Hanzelka a Zikmund

V roce 1947 předložili Hanzelka a Zikmund automobilovému podniku projekt „5“ Tatra. Společnost, ohromená plánem a využila příležitosti k propagaci svých vozidel, se rozhodla sponzorovat cestu a dala jim stříbrnou Tatra 87. Po třech měsících získávání zkušeností s vozem v továrně Tatra v Kopřivnice, vyrazilo duo na svůj první výlet.[4] Byla to nepřetržitá tři a půlroční plavba po Africe a Latinské Americe,[3] od dubna 1947 do listopadu 1950[5] a pokrývá 44 zemí a 111 000 kilometrů.[2]

Poté, co cestovali ze severního pobřeží Afriky do Mexika, se duo vrátilo domů, ale jejich země se během jejich nepřítomnosti velmi změnila. The 1948 československý státní převrat vedlo ke změně vlády a veřejného života.[6] Vláda zpočátku zacházela s Hanzelkou a Zikmundem dobře; ačkoli většině Čechů a Slováků bylo zakázáno cestovat do zahraničí, dvojici bylo umožněno zveřejňovat plody svých cest, protože jejich popisy nebyly považovány za politicky ohrožující.[6] Mohli zahájit druhou cestu, která trvala pět a půl roku nepřetržitě od roku 1959 do roku 1964,[3] vezme je do východní Evropy, Asie a na různé tichomořské ostrovy[2] se dvěma prototypy kamionu Tatra 805.[7] Na této cestě duo informovalo o Indonésii, Irian Jaya, Japonsko a Sovětský svaz.[6]

Během svých cest oba pořizovali statické fotografie a filmy i psali články. Kromě toho psali týdenní rozhlasový program o svých cestách Československý rozhlas, který se stal jedním z nejpopulárnějších na stanici; protože neměli prostředky k vysílání z míst, jednoduše napsali scénáře a poslali je zpět do Československa, kde jejich hlasy znovu vytvořili dva herci.[3] Jejich díla cestovní literatura zahrnuje jedenáct celovečerních knih plných fotografií a popisů ekonomické a společensko-politické situace míst, která navštívili, čtyři obrázkové knihy, tři dětské knihy a 150 krátkých cestovních dokumentárních filmů.[5] Jejich knihy byly také serializovány v novinách Mladá fronta.[5]

V Československu, kde přísná kontrola komunistické vlády znemožnila většině Čechů a Slováků vycestovat ze země, nabídly díla Hanzelky a Zikmunda vzácnou šanci zprostředkovaný útěk do exotického podnebí.[1][3] Stali se nejprodávanějšími autory východní Evropy dvacátého století; jejich knihy prodaly 6 525 000 výtisků na internetu Sovětský blok a byly přeloženy do jedenácti jazyků.[5] Stali se národní institucí v českých zemích a byli stejně populární v Sovětském svazu, kde byl premiér Nikita Chruščov požadoval od svých pomocníků tři svazky Hanzelky a Zikmunda Afrika: Sny a realita být na jeho nočním stolku bez ohledu na to, kam šel.[5] Hanzelka a Zikmund navštívili celkem 83 zemí.[8]

Zákaz a následky

Hanzelka a Zikmund to původně plánovali cestovat kolem světa,[2] ale dostali se do konfliktu se sovětským premiérem Leonid Brežněv v květnu 1965, kdy v rámci své druhé cesty přednesli podrobnou a kritickou zprávu o chudobě a politické korupci, které zažili v Sovětském svazu v letech 1963 a 1964.[5] Československá vláda, stále pod sovětskou kontrolou, na černou listinu duo pro hlášení.[6] Vláda jim zakázala publikovat, ale dál psali samizdat.[1] Během protikomunistické činnosti se dostali do dalších problémů s vládou Pražské jaro v roce 1968 a za podpis Hanzelky Charta 77.[6] Jejich poslední kniha, Ceylon: Paradise Without Angels, se připravoval na státní tiskárnu a v době, kdy byl zakázán, již obdržel 120 000 předběžných objednávek.[5]

Hanzelka a Zikmund sdíleli osudy dalších Čechoslováků disidenti v období po pražském jaru žít skromně 21 let v podřadných zaměstnáních až do Sametová revoluce v roce 1989. Hanzelka byl jedním z disidentských řečníků v Václavské náměstí když revoluce začala 19. listopadu.[5] Po pádu komunistické vlády byli Hanzelka a Zikmund znovu uznáváni jako hrdinové, s rozsáhlými rozhovory a rebroadcasty svých filmů. Život snů a realita, nová kniha o jejich zážitcích z cestování, byla vydána 22. dubna 1997, u příležitosti padesátého výročí zahájení jejich první cesty.[5]

V roce 1989 Zikmund konečně dokončil plán celého světa návštěvou Austrálie.[2] Hanzelka, přestože je stále politicky aktivní,[5] byl příliš nemocný, aby se k němu přidal.[2] Odešel do malého statku na jihu Čechy, kde pokračoval v psaní politické kritiky vládní korupce, tentokrát v nové atmosféře kapitalismus volného trhu v České republice a na Slovensku.[5] Hanzelka zemřela 15. února 2003.[2]

K jeho 100. narozeninám v roce 2019 žije Zikmund Zlín,[9] kde muzeum připomíná cesty dua s velkým archivem memorabilií, včetně cestovních deníků, 700 novinových článků, 120 000 fotografií, 1290 nahraných rozhlasových vysílání a suvenýrů z celého světa.[5] V roce 2005, kdy byla na internetu představena výstava 160 jejich fotografií Starý královský palác z Pražský hrad „Zikmund to komentoval:„ Jiří, můj nejlepší přítel v životě, bohužel zemřel před dvěma lety. Ale stále s ním žiji, protože každý den se děje něco, co je spoutáno, je spojeno s jeho jménem. Takže ve skutečnosti jsme stále dva . “[10]

Hanzelka a Zikmund zůstávají v České republice známými a uznávanými pro své cesty a práce.[1][3] Původní Tatra 87, kterou použili při své první cestě, byla přidána k českému státnímu příslušníkovi kulturní dědictví seznam v roce 2005 a je k vidění na Národní technické muzeum v Praze.[4] V říjnu 2014 prezident Miloš Zeman oceněn Zikmundem s Řád Tomáše Garrigue Masaryka.[11] Na návrh astronoma Jiří Grygar, hlavní asteroid 10173 Hanzelkazikmund byl jmenován pro duo v roce 1995.[8]

Bibliografie

  • Afrika snů a skutečnost, 1952
    • První anglické vydání vydané v roce 1955 pražskou Artií pod názvem „Africa: The Dream and the Reality“.
  • Tam za řekou je Argentina, 1956
  • Přes Kordillery, 1957
  • Velké vody Iguazú, 1957, vyberte kapitoly z Tam za řekou je Argentina
  • Za lovci lebek, 1958
    • První anglické vydání vydané v roce 1963 pražskou společností Artia pod názvem „Amazon Headhunters“.
  • Mezi dvěma oceány, 1959
  • Obrácený půlměsíc, 1961
  • Turecko, 1962, fotoalbum
  • Kurdistan, 1962, fotoalbum
  • Kašmír, 1962, fotoalbum
  • Sýrie, 1963, fotoalbum
  • Tisíc a dvě noci, 1967
  • Světadíl pod Himalájem, 1969
  • Zvláštní zpráva č. 4, napsaný v roce 1964, zveřejněn až v roce 1990
  • Cejlon, ráj bez andělů, 1991
  • Sumatra, naděje bez obrysů, 1991
  • Život snů a skutečnost, 1997
  • Afrika kolem Tatry, 2000
  • Přemožení pouště, 2002

Reference

  1. ^ A b C d Roberts, Andrew Lawrence (2005), Od dobrého krále Václava po dobrého vojáka Švejka: Slovník české populární kultury, Budapešť: Central European University Press, s. 53, ISBN  9789637326264
  2. ^ A b C d E F G h i j k Hubálková, Petra (12. prosince 2012), "Čeští cestovatelé: 3. část", Czech.cz, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, archivovány z originál dne 13. června 2014, vyvoláno 20. května 2014
  3. ^ A b C d E F Willoughby, Ian (11. března 2005), „Legendární cestovatel, autor a filmař Miroslav Zikmund otevírá fotografickou výstavu Pražského hradu“, Radio Praha, vyvoláno 20. května 2014
  4. ^ A b Horáková, Pavla (29. prosince 2005), „Legendární vůz Tatra 87 Zikmunda a Hanzelky byl přidán na seznam kulturního dědictví“, Radio Praha, vyvoláno 21. května 2014
  5. ^ A b C d E F G h i j k l Ottaway Jr., Jim (10. července 1998), „Vrácení Češi: Průvodci pro utlačované“, The Wall Street Journal Europe, str. 11, ProQuest  308308641
  6. ^ A b C d E Velinger, Jan (17. února 2003), "Slavný český průzkumník Jiří Hanzelka zemřel ve věku 82 let", Radio Praha, vyvoláno 21. května 2014
  7. ^ Orosz, Peter (8. srpna 2011), „Dva Češi, kteří jeli po Tatrách po celém světě“, Jalopnik, vyvoláno 20. května 2014
  8. ^ A b „10173 Hanzelkazikmund (1995 HA)“, Malý databázový prohlížeč JPL, NASA, 2010, vyvoláno 20. května 2014
  9. ^ Willoughby, Ian (14. února 2019), "'Když jsme se vrátili, byli jsme ohromeni, jak populární jsme byli: „Legendární cestovatel Miroslav Zikmund dosáhl sta let“, Radio Praha, vyvoláno 9. září 2019
  10. ^ Willoughby, Ian (29. září 2014), „Životní příběh cestovatele Zikmunda (95) jako cesta v čase, říká dokumentarista Petr Horký“, Radio Praha, vyvoláno 10. listopadu 2014
  11. ^ Richter, leden (29. října 2014), "Prezident Zeman uděluje státní vyznamenání ke Dni nezávislosti Československa", Radio Praha, vyvoláno 6. února 2015

externí odkazy