Hans Tröger - Hans Tröger
Hans Tröger | |
---|---|
narozený | 29. srpna 1896 Plauen, Království Saska, Německá říše |
Zemřel | 21. ledna 1982 Schwangau, Bavorsko, západní Německo | (ve věku 85)
Věrnost | ![]() ![]() ![]() |
Servis/ | Armáda |
Roky služby | 1915–44 |
Hodnost | Generálporučík |
Zadržené příkazy | 27. tanková divize 25. tanková divize 13. tanková divize |
Bitvy / války | první světová válka |
Ocenění | Rytířský kříž Železného kříže |
Hans Tröger (29. Srpna 1896 - 21. Ledna 1982) byl německý generál v Wehrmacht v době druhá světová válka který velil několika obrněný vůz divize. Byl příjemcem Rytířský kříž Železného kříže, udělil nacistické Německo uznat úspěšné vojenské vedení.
Životopis
Tröger se narodil v roce 1896 a vstoupil do armády Imperial Německo v roce 1915 jako Fahnen-junker (důstojnický kadet) a sloužil jako inženýr. Po první světové válce zůstal v armádě a sloužil v Reichsheer. Od roku 1935 působil v Wehrmacht a byl vyslán do Úřadu mobilních vojsk v Oberkommando der Wehrmacht (Vrchní velení ozbrojených sil), běžně známé jako OKW, dva roky od roku 1938. Po vypuknutí druhé světové války velel 64. motocyklovému praporu a poté 103. střeleckému pluku.[1] Dne 11. Listopadu 1942 byl jmenován velitelem 27. tanková divize, v té době zapojený do bojů, když ustupoval z Donety. Na začátku roku 1943 opustil východní frontu, aby se stal jmenován velitelem školy pro obrněné jednotky se sídlem v Německu.[2]
Když byl vyslán do divize, vrátil se k diviznímu velení 25. tanková divize dne 20. listopadu 1943.[1] Jeho nové velení bojovalo na východní frontě kolem Kyjev, ve kterém utrpěla těžké ztráty a při ústupu napříč Ukrajinou dále utrpěla značné ztráty. V dubnu 1944 byl převezen do Dánska k seřízení[3] a Tröger, povýšen na generálporučík[Poznámka 1] dříve ten měsíc,[5] převzal velení nad 13. tanková divize.[1] V září se divize zúčastnila bojů kolem Khisinev, ale ocitla se odříznuta. Muselo to vypuknout a zatímco se někteří pracovníci dostali k německým liniím, Tröger vedl jeden prvek do Bulharska a byl zajat bulharskými jednotkami.[6] Po období internace byl později předán do Sovětského svazu. Zůstal válečným zajatcem až do roku 1955.[1]
Ocenění a vyznamenání
- Železný kříž (1914) 2. třída a 1. třída
- Železný kříž (1939) 2. třída a 1. třída
- Německý kříž ve zlatě (15. listopadu 1941)
- Rytířský kříž Železného kříže dne 4. května 1944 jako generálmajor a velitel 25. tankové divize[7]
Poznámky
- Poznámky pod čarou
- ^ Hodnost generálporučík je ekvivalentní s generálmajor v Armáda Spojených států.[4]
- Citace
- ^ A b C d Mitcham 2007, str. 116–117.
- ^ Mitcham 2007, str. 191.
- ^ Mitcham 2007, str. 180.
- ^ Mitcham 2007, str. 257.
- ^ Mitcham 2007, str. 183.
- ^ Mitcham 2007, str. 113–114.
- ^ Fellgiebel 2000, str. 346.
Reference
- Fellgiebel, Walther-Peer (2000) [1986]. Die Träger des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939–1945 - Die Inhaber der höchsten Auszeichnung des Zweiten Weltkrieges aller Wehrmachtteile [Nositelé Rytířského kříže Železného kříže 1939–1945 - vlastníci nejvyšší ceny druhé světové války ze všech poboček Wehrmachtu] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Pallas. ISBN 978-3-7909-0284-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mitcham, Samuel W. (2007). Panzer Legions: Průvodce německými armádními tankovými divizemi druhé světové války a jejich veliteli. Mechanicsburg, PA, USA: Stackpole Books. ISBN 978-0-8117-3353-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Patzwall, Klaus D .; Scherzer, Veit (2001). Das Deutsche Kreuz 1941-1945 Geschichte und Inhaber Band II [Německý kříž 1941 - 1945 Historie a příjemci Svazek 2] (v němčině). Norderstedt, Německo: Verlag Klaus D. Patzwall. ISBN 978-3-931533-45-8.
- Scherzer, Veit (2007). Die Ritterkreuzträger 1939–1945 Die Inhaber des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939 von Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Volkssturm sowie mit Deutschland verbündeter Streitkräfte nach den Unterlagen des Bundesarchives [Nositelé Rytířského kříže 1939–1945 Držitelé Rytířského kříže Železného kříže 1939 armádou, letectvem, námořnictvem, Waffen-SS, Volkssturmem a spojeneckými silami s Německem Podle dokumentů Federálního archivu] (v němčině). Jena, Německo: Scherzers Militaer-Verlag. ISBN 978-3-938845-17-2.
Vojenské úřady | ||
---|---|---|
Předcházet Oberst Helmut Michalik | Velitel 27. tanková divize 30. listopadu 1942-26. Ledna 1943 | Uspěl Oberst Joachim von Kronhelm |
Předcházet General der Panzertruppe Georg Jauer | Velitel 25. tanková divize 20. listopadu 1943 - 10. května 1944 | Uspěl Generálmajor Oswin Grolig |
Předcházet Oberst Friedrich-Erdmann von Hake | Velitel 13. tanková divize 25. května 1944 - 9. září 1944 | Uspěl Generálmajor Gerhard Schmidhuber |