Håkon Bleken - Håkon Bleken
Håkon Bleken | |
|---|---|
 Håkon Bleken | |
| narozený | Håkon Ingvald Bleken 9. ledna 1929 |
| Národnost | Norština |
| Známý jako | Malování, Grafika |
| Ocenění | Velitel Královský norský řád sv. Olava |
Håkon Ingvald Bleken (narozen 9. ledna 1929 v Trondheim ) je Nor malíř a grafik.
Vzdělání a práce jako umělec
Bleken zahájil výtvarnou výchovu na umělecké škole v Trondheimu, kde v letech 1948–1949 studoval u Karstena Keiseraase a Oddvara Alstada. Norská národní akademie výtvarných umění v Oslo u profesora Jeana Heiberga v letech 1949 až 1952. V roce 1950 se účastnil Mezinárodního trestního soudu leptání třída na Norská národní akademie řemesel a uměleckého průmyslu pod Chrixem Dahlem. V letech 1953 až 1954 studoval na Statens Sløyd- og Tegnelærerskole v Notodden.[1]
Bleken pracoval jako vedoucí vědecký pracovník na Institutu forem a barevných studií při Norský technologický institut od roku 1960 do roku 1972.
O produkcích Blekena
Řada skic uhlí zvaných Fragmenter av et diktatur (Fragmenty diktatury) od roku 1971 byl jeho definitivní průlom jako umělce. Bleken je známý tím, že své obrazy zakládá na literárních dílech; Doktor Faustus podle Thomas Mann, Hedda Gablerová podle Henrik Ibsen a Zkouška podle Franz Kafka jsou všechna díla, která jsou často vidět v jeho produkci. Lidské utrpení a sociální aktivismus jsou témata často zobrazovaná v Blekenových dílech.
Bleken maloval několik známých lidí, mezi nimi i Olav V Norska a Arne Nordheim.
Bleken je také známý jako ilustrátor literárních děl. Ilustroval taková díla jako Hedda Gablerová podle Henrik Ibsen, Haugtussa podle Arne Garborg, Záhady podle Knut Hamsun, Babette's Feast podle Karen Blixen a Dalen Portland podle Kjartan Fløgstad.[1]
Výstavy a ozdoby (výběr)
Jako jeden z nejvýznamnějších norských současných umělců uspořádal řadu samostatných výstav v největších galeriích v zemi, mezi nimi i Norské národní muzeum a Umělecké centrum Henie-Onstad Od svého debutu v roce 1951. Jeho díla byla zakoupena také pro několik uměleckých sbírek v Norsku, mezi nimi i díla Norské národní muzeum, Norsk Hydro a Statoil.
Bleken přispěl ke zkrášlení budov, jako je katedrála sv. Olava, Pivovar E. C. Dahls, Tyholttårnet a Olavshallen dovnitř Trondheim, místní kostel v Spjelkavik, Koncertní síň v Oslu, Oslo hlavní nádraží a Budova norského parlamentu, vše v Norsku.[1]
Krádež
V prosinci 2010 vloupali zloději do Blekenovy skladiště a ukradli devět jeho obrazů, z nichž sedm bylo vyříznuto z rámů takovým způsobem, že byly vážně poškozeny. Obrazy, které obsahovaly portrét Arne Nordheim a jeden autoportrét, byly všechny vyrobeny samotným Blekenem, s výjimkou obrazu Hjortedansøsen norský malíř Arthur Alstad. Obrazy mají odhadovanou kolektivní hodnotu 2 000 000 NOK, z toho Hjortedansøsen sám má odhadovanou hodnotu 250 000 NOK.[2][3] Obrazy byly policií získány 28. prosince, když byly nalezeny srolované v malé skladovací místnosti Heimdal.[4]
Ocenění
V roce 1990 byl Bleken oceněn rytířem, první třídou Královský norský řád sv. Olava.[1] Dne 4. září 2009 to oznámil norský královský dvůr Harald V Norska povýšil Blekena na velitele stejného řádu „pro jeho práci jako umělce“.[5] V roce 2005 mu byla udělena kulturní cena Anderse Jahra.[6] Regionální noviny Adresseavisen prohlásil Bleken "Trønder roku “v roce 2003.[7] Byl také oceněn několika dalšími cenami menší kultury.[1]
Literatura
- Wangen, Stein Slettebakk: «Håkon Bleken. Fragmentátor ». Nakladatelství Kom, 2003.
Reference
- ^ A b C d E Oficiální biografie, hakonbleken.no, 29.12.2010 Archivováno 2011-07-24 na Wayback Machine
- ^ „Bleken frastjålet malerier for to millioner kroner“. adresa.č. 22. prosince 2010.
- ^ Nygård, Marit Ytterland (23. prosince 2010). "Stjal Hjortendansøsen verdt 250 000 kroner". adresa.č.
- ^ Sved, Børge (29. prosince 2010). „Bleken-bildene er funnet“. adresa.č.
- ^ Utnevnelse til St. Olavs Orden, kongehuset.no.
- ^ NTB (8. září 2005). „Kulturpris til Bleken“. adresa.č.
- ^ „Blekens årets trønder“. adresa.č. 30. prosince 2003.
