Gurgen z Iberie - Gurgen of Iberia
Gurgen | |
---|---|
![]() | |
Král králů Iberianů (více... ) | |
Panování | 994-1008 |
Předchůdce | Bagrat II z Iberie |
Nástupce | Bagrat III z Gruzie |
Zemřel | 1008 |
Manželka | Gurandukht z Abcházie |
Problém | Bagrat III z Gruzie |
Dynastie | Bagrationi dynastie |
Otec | Bagrat II z Iberie |
Náboženství | Gruzínská pravoslavná církev |
Gurgen (Gruzínský : გურგენი) také známý jako Gurgen Magistros, Gurgen II Magistros (také přepsáno jako Gourgen a v některých zdrojích Gurgan) z Bagrationi dynastie, byl Král z Iberia -Kartli s názvem Král králů z Gruzínci od 994 až do své smrti v roce 1008. Magistros byl titul udělil mu Byzantský císař Basil II.
Životopis
Zástupce linie Kartli gruzínských Bagratidů (Bagrationi) z Tao-Klarjeti, Gurgen byl synem Bagrat II, který vládl jako král Gruzínců v letech 958 až 994. Gurgen byl ženatý s Gurandukht, dcera Abcházský král Jiří II. Porodila kolem roku 960 volaného syna Bagrat. Toho druhého se ujal jeho příbuzný, mocný princ David III Kuropalates z Tao /Tayku jako jeho dědic. V roce 975 byl Bagrat, ještě v jeho mladistvém věku, dosazen Davidem jako vládce Kartli pod regentstvím Gurgen. O tři roky později byl Bagrat korunován za krále Abcházců, zatímco Gurgen zůstal jeho spoluvládcem v Kartlianských zemích a pomáhal jeho synovi v nekompromisním boji proti aristokratické opozici.
V roce 989 plánoval Bagrat zasadit mocný šlechtic poslední ránu Rati z Kldekari který držel velké léno v Trialeti. Gurgen spolu se svou armádou čekal na svého syna na hranici Shavsheti, když David z Tao, dezinformovaný, že jeho příbuzní mají v úmyslu přepadnout jeho majetek, rozptýlil Gurgenova vojska v náhlém útoku a přinutil ho uprchnout do pevnosti Tsep’ti. V tomto krátkém konfliktu se Gurgenův otec Bagrat II postavil na stranu Davida. Bagratidové se následně smířili, ale Davidovo neúspěšné povstání proti Byzantské říši a následná smlouva s císařem Basilem II zničily předchozí ujednání, kterým David učinil svého adoptivního syna Bagrata (Gurgenova syna) dědicem svého rozsáhlého knížectví.
V roce 994 Bagrat II zemřel a Gurgen následoval jej a korunoval se králem králů Gruzínců. Toto království zahrnovalo Tao Tao, Shavsheti, Meskheti, Javakheti, Ajaria a některé menší země v historickém Tao-Klarjeti. Po smrti Davida z Tao v roce 1000 se Gurgen a Bagrat setkali s Basilem, ale nebyli schopni zabránit připojení Davidovy říše k Byzantské říši, byli nuceni uznat nové hranice. Při této příležitosti byl Bagratovi udělen byzantský titul kuropalatesa Gurgen s tím magistros, vlastně konkurenční tituly, protože důstojnost udělená synovi byla více vážena než ta, která byla přiznána otci. To udělal císař, jak se týkají gruzínské kroniky, aby obrátil Gurgena proti Bagratovi, ale vážně to přepočítal. Později téhož roku se Gurgen pokusil dobýt nástupnictví Davida Kuropalatesa silou, ale byzantský velitel Nikephoros Ouranos, dux z Antioch, donutil ho ustoupit.
Dědictví
Gurgen zemřel v roce 1008 a trůn nechal svému synovi, Král Bagrat z Abcházie, což mu umožnilo stát se prvním králem sjednocené gruzínské říše.
Genealogie
Rodokmen Bagrationi dynastie z Tao-Klarjeti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- Lordkipanidze, Mariam (1967), Gruzie v XI-XII století, Ganatleba, editoval George B. Hewitt. K dispozici také online na adrese [1]
- Rapp, SH (2003), Studie ve středověké gruzínské historiografii: rané texty a euroasijské kontexty, Peeters Bvba ISBN 978-90-429-1318-9
- Suny, RG (1994), Výroba gruzínského národa (2. vydání), Bloomington a Indianapolis, ISBN 978-0-253-35579-9
Předcházet Bagrat II | Král králů Gruzínců 994–1008 | Uspěl Bagrat III |