Guajona - Guajona
![]() | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Ledna 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
The Guajona (Cantabrian [ɡwaˈhona]; Španělština:[ɡwaˈxona]) nebo Lumia je Mytologické stvoření v Cantabrian legenda, připomínající znetvořenou lidskou ženu. Předpokládá se, že připomíná jednu z mnoha forem čarodějnice a čarodějnice středověké Evropy.
Chování
Folklór je často specifický pro její stravovací návyky. Je pokryta od hlavy po paty ve starém tenkém černém plášti, její ruce a nohy jsou pokroucené ptačími nohami, její tvář je žlutá a pohlcená drsnými a chlupatými bradavicemi, její oči jsou drobné a zářivé jako hvězdy. Její orlí nos a ústa obsahují jediný černý zub ostrý jako břitva, který se natahuje dostatečně dlouho, aby byl pod bradou a byl používán k sání krve. Tvor se objeví pouze v noci. Není známo, kde má přes den spát, i když existuje podezření, že se skrývá v podzemí. Guajona napadne domovy, aniž by si toho někdo všiml, a tiše kráčí ke zdravým malým dětem, aby nasaly jejich krev ve spánku tím, že jí zastrčí zub do žil. Nezabije je, ale místo toho je nechá téměř nekrvavé, takže až se ráno probudí, budou unavení, bledí a vybledlí. Guajona útočí také na dospělé. Toto je jeden z mála mýtů nebo legend o upírech, které existují ve Španělsku, spolu s Conde Estruch.
Etymologie
Guajona je augmentativem Guaje, přítomným také u souseda Asturian mytologie jako Guaxa. Původ Guaja nebo Guaxy mohl být v klasické arabštině وحش Wahsh, což znamená „zvíře“.[1]
Literární odkazy
Uvedl v legendě Bibli Manuela Llana (Obras Completas, 1968, sv. II, s. 477). Cituje také Miguel de Unamuno.
Reference
- ^ García Arias, Xosé Lluis (2006). Arabismos nel dominiu llingüísticu Ástur. Uviéu: Academia de la Llingua Asturiana. p. 170. ISBN 84-8168-405-8.
Bibliografie
- Adriano García Lomas, Mitología y supersticiones de Cantabria, Estvdio, 2000.
- Manuel Martín Sánchez, Seres míticos y personajes fantásticos españoles, 2002.