Kyjevský princ - Grand Prince of Kiev
Velký princ z Kyjev | |
---|---|
Detaily | |
První monarcha | Vladimír Veliký |
Poslední monarcha | Michal z Černigova |
Formace | neznámý |
Zrušení | 1362 |
Kyjevský princ (někdy Kyjevský velkovévoda) byl titul knížete Kyjeva (Kyjev ) a vládce Kyjevská Rus od 10. do 13. století. Ve 13. století se Kyjev stal údělným knížectvím jako první z Velký princ Vladimir a Zlatá horda guvernérů a později ji převzal Litevské velkovévodství.
Knížata z Kyjeva
Mytologická pravítka
název | Panování | Poznámky |
---|---|---|
Kyi | 5. nebo 6. st. | mytologický zakladatel Kyjev |
Oleg | 8. st. | vztah k dynastii je diskutabilní |
Bravlin | 790 | vztah ke Kyjevu a dynastii je diskutabilní |
Askold a Dir | 70. léta | existence diskutabilní |
Podle Slavophiles Kyi vládl od roku 430, což je jedno z dat připisovaných legendárnímu založení Kyjeva v roce 482, ačkoli se toto datum týká Kovin na Dunaj v Srbsko. Někteří historici spekulují, že Kyi byl slovanský princ východní Polany v 6. století. Odkaz Kyi spolu se Shchekem je zmíněn v Kniha Veles, jehož autenticita je však sporná.
Oleg, apokryfní kyjevský vojvod, pravděpodobně dánského nebo švédského původu, vládl pod nadvládou Khazar kaganát.
Bravlin byl Varangian princ nebo náčelník, který vedl ruskou vojenskou výpravu ke zpustošení Krym, z Kerch na Sugdaea, v posledních letech 8. století.
Podle některých ruských historiků (tj. Gleb S. Lebedev ), Dir byl a chacanus z Rhos (Rus Khaganate | Rus khagan).[1] Thomas Noonan tvrdí, že jeden z ruských „mořských králů“, „Vysoký král “, přijal titul khagan na počátku 9. století.[2] Peter Benjamin Golden tvrdil, že Rus se stal součástí chazarské federace a že jejich vládce byl oficiálně přijat jako vazalský khagan Khazar Khagan z Itilu.[3]
Někteří západní historici (tj. Kevin Alan Brook ) předpokládejme, že Kyjev založil Chazaři nebo Maďaři. Kyjev je turecké místní jméno (Küi = břeh řeky + ev = vypořádání).[4] Alespoň v průběhu 8. a 9. století fungoval Kyjev jako základna chazarské říše (pevnost na kopci zvaná Sambat„vysoké místo“ v Starý Turkic ). Podle Omeljan Pritsak, Constantine Zuckerman a další učenci, Khazaři ztratili Kyjev na počátku 10. století.[5][6]
Dynastie Rurik
The Rurikids byli potomci Rurik (Rørikr), a Varangian pohanský náčelník.
Portrét | název | Větev | Born-Died | Vládl od | Vládl do | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
![]() | Oleg věštec[7] | ?–912 | 882 | 912 | Vztah k Rurikovi je diskutabilní | |
![]() | Igor I. | ?–945 | 912 | 945 | syn Rurik I. | |
![]() | St.Olga[8] | ?–969 | 945 | 962 | (regent -choť) | |
![]() | Svjatoslav I.[9] | 942–972 | 962 | 972 | syn Igora | |
![]() | Yaropolk I. (Jaropolk)[10] | 958 (960?)–980 | 972 | 980 | Jeden ze dvou Svyatoslavových synů |
Kyjevští velcí princové
Dynastie Rurik
Portrét | název | Větev | Born-Died | Vládl od | Vládl do | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
![]() | Vladimír I. Veliký | 958–1015 | 980 | 1015 | Jeden ze dvou Svyatoslavových synů; v roce 988 pokřtil Rus | |
![]() | Sviatopolk I the Accursed[11] | 980–1019 | 1015 | 1019 | původ je diskutabilní | |
![]() | Yaroslav I. moudrý | 978–1054 | 1019 | 1054 | syn Vladimíra Velikého, společně s Mstislav v letech 1024–36 | |
![]() | Iziaslav I. z Kyjeva | 1024–1078 | 1054 | 1073 | syn Jaroslava, poprvé (v letech 1068/69 ztratil státní moc na Polotští knížata ) | |
![]() | Svjatoslav II z Kyjeva | 1027–1076 | 1073 | 1076 | syn Jaroslava | |
![]() | Iziaslav I. z Kyjeva | 1024–1078 | 1076 | 1078 | podruhé, v roce 1075 Papež Řehoř VII poslal mu korunu z Říma | |
![]() | Vsevolod I. z Kyjeva | 1030–1093 | 1078 | 1093 | syn Jaroslava | |
Kyjev Sviatopolk II | Izyaslavichi | 1050–1113 | 1093 | 1113 | syn Iziaslava I. | |
![]() | Vladimir II Monomakh | Monomakhovychi | 1053–1125 | 1113 | 1125 | syn Vsevoloda I. |
![]() | Mstislav I. Veliký (Harald)[Citace je zapotřebí ] | Monomakhovychi | 1076–1132 | 1125 | 1132 | syn Vladimíra II |
![]() | Jaropolk II | Monomakhovychi | 1082–1139 | 1132 | 1139 | bratr Mstislava I. |
Viacheslav I. | Monomakhovychi | 1083–1154 | 1139 | 1139 | bratr Jaropolka II (poprvé) | |
![]() | Vsevolod II | Svyatoslavichi | ?–1146 | 1139 | 1146 | syn Oleha Svyatoslaviče |
![]() | Igor II | Svyatoslavichi | ?–1147 | 1146 | 1146 | bratr Vsevoloda II |
![]() | Iziaslav II | Monomakhovychi | 1097–1154 | 1146 | 1149 | syn Mstislava I. (poprvé) |
![]() | Jurij I. Dolgorukiy | Monomakhovychi | 1099–1157 | 1149 | 1151 | (poprvé) |
Viacheslav I. | Monomakhovychi | 1083–1154 | 1151 | 1154 | (podruhé) společně | |
![]() | Iziaslav II | Monomakhovychi | 1097–1154 | (podruhé) společně | ||
![]() | Rostislav I. | Monomakhovychi | 1110–1167 | 1154 | 1154 | bratr Iziaslava II. (poprvé) |
![]() | Iziaslav III | Svyatoslavichi | ?–1162 | 1154 | 1155 | (poprvé) |
![]() | Jurij I. Dolgorukiy | Monomakhovychi | 1099–1157 | 1155 | 1157 | (podruhé) |
![]() | Iziaslav III | Svyatoslavichi | ?–1162 | 1157 | 1158 | (podruhé) |
![]() | Rostislav I. | Monomakhovychi | 1110–1167 | 1158 | 1167 | (podruhé) společně s Iziaslavem III v roce 1162 |
![]() | Mstislav II | Izyaslavichi (Monomakh) | ?–1172 | 1167 | 1169 | syn Iziaslava II. (poprvé) |
Gleb | Jurijiči (Monomach) | ?–1171 | 1169 | 1169 | syn Jurije Dolgorukiyho (poprvé) | |
![]() | Mstislav II | Izyaslavichi (Monomakh) | ?–1172 | 1170 | 1170 | (podruhé) |
Gleb | Jurijiči (Monomach) | ?–1171 | 1170 | 1171 | (podruhé) | |
Vladimír III | Monomakhovychi | 1132–1171 | 1171 | 1171 | syn Mstislava I. Velikého | |
Michael I. | Jurijiči (Monomach) | ?–1176 | 1171 | 1171 | nevlastní bratr Gleb | |
Roman I. | Rostislaviči (Monomach) | ?–1180 | 1171 | 1173 | syn Rostislava I. (poprvé) | |
Vsevolod III Velké hnízdo | Jurijiči (Monomach) | 1154–1212 | 1173 | 1173 | bratr Michaela I. | |
Rurik II | Rostislaviči (Monomach) | ?–1215 | 1173 | 1173 | bratr Romana I. (poprvé) | |
Svjatoslav III | Olgoviči | ?–1194 | 1174 | 1174 | syn Vsevoloda II (poprvé) | |
Yaroslav II | Izyaslavichi (Monomakh) | ?–1180 | 1174 | 1175 | syn Iziaslava II. (poprvé) | |
Roman I. | Rostislaviči (Monomach) | ?–1180 | 1175 | 1177 | (podruhé) | |
Svjatoslav III | Olgoviči | ?–1194 | 1177 | 1180 | (podruhé) | |
Yaroslav II | Izyaslavichi (Monomakh) | ?–1180 | 1180 | 1180 | (podruhé) | |
Rurik II | Rostislaviči (Monomach) | ?–1215 | 1180 | 1182 | (podruhé) | |
Svjatoslav III | Olgoviči | ?–1194 | 1182 | 1194 | (potřetí) | |
Rurik II | Rostislaviči (Monomach) | ?–1215 | 1194 | 1202 | (potřetí) | |
Igor III | Izyaslavichi (Monomakh) | ?–? | 1202 | 1202 | syn Jaroslava II. (poprvé) | |
Rurik II | Rostislaviči (Monomach) | ?–1215 | 1203 | 1206 | společně (počtvrté) | |
![]() | Roman II. Velký | Izyaslavichi (Monomakh) | 1160–1205 | syn Mstislava II., společně (1203–05) | ||
Rostislav II | Rostislaviči (Monomach) | 1173–1214 | syn Rurika II., společně (1204–06) | |||
Vsevolod IV červený | Svyatoslavichi (Olgovichi) | ?–1212 | 1206 | 1207 | syn Sviatoslava III. (poprvé) | |
Rurik II | Rostislaviči (Monomach) | ?–1215 | 1207 | 1210 | (popáté) | |
Vsevolod IV červený | Svyatoslavichi (Olgovichi) | ?–1212 | 1210 | 1212 | (podruhé) | |
Igor III | Izyaslavichi (Monomakh) | ?–? | 1212 | 1214 | (podruhé) | |
Mstislav III | Rostislaviči (Monomach) | ?–1223 | 1214 | 1223 | syn Romana I. | |
Vladimír IV | Rostislaviči (Monomach) | 1187–1239 | 1223 | 1235 | bratr Rostislava II | |
Iziaslav IV | Siveria (Olgovichi) nebo Rostislaviči (Monomach) | 1186–? | 1235 | 1236 | syn Vladimíra Igoreviče nebo Mstislava | |
![]() | Yaroslav III | Jurijiči (Monomach) | 1191–1246 | 1236 | 1238 | syn Vsevoloda Velkého hnízda (poprvé) |
![]() | Michal II | Svyatoslavichi (Olgovichi) | 1185–1246 | 1238 | 1239 | syn Vsevoloda IV (poprvé) |
Knížata v Kyjevě (mongolská invaze)
Kvůli mongolské invazi v roce 1240 opustil Michal z Černigova Kyjev, aby hledal vojenskou pomoc u Maďarské království (Béla IV ). Během té doby kníže Smolensk Rostislav obsadil Kyjev, ale byl téhož roku zajat Daniel z Haliče který umístil své vojvodství Dmytro, aby hlídal Kyjev, zatímco byl Grand Prince pryč. Michael byl neúspěšný v Maďarsku a navštívil jej Konrad I. v Masovia. V Polsku nedostal žádné výsledky a nakonec kvůli mongolské invazi požádal Daniela z Haliče o azyl.
Portrét | název | Větev | Born-Died | Vládl od | Vládl do | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
Rostislav Michajlovič | Smolensk (Rostislaviči) | 1210–1262 | 1239 | 1239 | syn Michaela II | |
Vojvoda Dmytro | 1239 | 1240 | jmenován Daniel z Haliče | |||
![]() | Michal II | Svyatoslavichi (Olgovichi) | 1185–1246 | 1241 | 1243 | (podruhé) |
![]() | Yaroslav III | Jurijiči (Monomach) | 1191–1246 | 1243 | 1246 | (podruhé) |
![]() | St. Alexander Nevsky | Vladimirsky (Monomakh) | 1220–1263 | 1246 | 1263 | syn Jaroslava III |
![]() | Jaroslav IV | Vladimirsky (Monomakh) | 1230–1271 | 1263 | 1271 | bratr Alexandra |
Lev | Galicie (Monomakh) | 1228–1301 | 1271 | 1301 | syn Daniela | |
Volodymyr-Ivan Ivanovič | Siveria (Olgovichi) | ?–? | 1301 | ? | ||
Stanislav Ivanovič | Siveria (Olgovichi) | 1228–1301 | ? | 1321 |
Olshanski dynastie
Od 14. století začalo knížectví Kyjev pod vlivem Litevské velkovévodství. V roce 1299 Metropolita Kyjev Maximus přesunul svůj metropolitní stolec z Kyjeva do Vladimir-on-Klyazma. V roce 1321, po bitva na řece Irpin, Gediminas instaloval Mindgaugase, jednoho ze svých poddaných z domu Olshanski, potomek rodiny Vseslav z Polotska který byl vyhoštěn do Byzantská říše.
Portrét | název | Větev | Born-Died | Vládl od | Vládl do | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
Mindaugas Holshanski | ![]() | ?–? | 1321 | 1324 | syn Holsha Romanovich | |
Algimantas-Michael | ![]() | ?–? | 1324 | 1331[12] | syn Mindaugase |
Dynastie Ruriků
V roce 1331 byl Kyjev opět dobyt členem dynastie Ruriků (větev Olgovich), princem Putivla.
Portrét | název | Větev | Born-Died | Vládl od | Vládl do | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
Fyodor (Teodoras) | Siverski (Olgoviči) | ?–? | 1331 | 1362 | syn Ivana |
Prince of Kyjev | |
---|---|
Detaily | |
První monarcha | Vladimír V. |
Poslední monarcha | Simonas |
Formace | 1362 |
Zrušení | 1471 |
Po Battle of Blue Waters v roce 1362 byl Kyjev a jeho přilehlé oblasti začleněny do Litevské velkovévodství podle Algirdas Litevský velkovévoda.
Gediminids
Portrét | název | Větev | Born-Died | Vládl od | Vládl do | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
Vladimír V. | ![]() | ?–? | 1362 | 1394 | syn Algirdase | |
![]() | Skirgaila | ![]() | 1354–1397 | 1395 | 1397 | syn Algirdase |
Olshanski
Portrét | název | Větev | Born-Died | Vládl od | Vládl do | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
Ivan | ![]() | ?–? | 1397 | C. 1402 | syn Algimantas (v letech 1404–11 Jurgis Gedgaudas jako vojvoda) | |
Andrew | ![]() | ?–? | C. 1412 | C. 1422 | syn Ivana | |
Michal IV | ![]() | ?–1433 | C. 1422 | C. 1432 | syn Ivana | |
Michael V Boloban | ![]() | ?–1435 | C. 1433 | C. 1435 | syn Simonase |
Gediminas
Portrét | název | Větev | Born-Died | Vládl od | Vládl do | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
![]() | Boleslav | ![]() | 1370–1452 | 1432 | 1440 | syn Algirdase |
Alexander-Olelko | ![]() | ?–1454 | 1443 | 1454 | syn Vladimíra | |
Simon Olelkovich | ![]() | 1418–1470 | 1454 | 1470 | syn Alexandra |
Viz také
Reference
- ^ Duczko, Wladyslaw (2004). Viking Rus: Studie o přítomnosti Skandinávců ve východní Evropě. Koninklijke Brill NV, Leiden, Nizozemsko. ISBN 90-04-13874-9
- ^ Noonan, Thomas (2001). Chazarský qaghanát a jeho dopad na stát rané Rusi: Translatio imperii z Itilu do Kyjeva. Nomads in the Sedentary World, Anatoly Michajlovič Khazanov a Andre Wink, eds. p. 76-102. Richmond, Anglie: Curzon. ISBN 0-7007-1370-0
- ^ Golden, Peter Benjamin (1982). Otázka ruského kaganátu. Archivum Eurasiae Medii Aevi. str. 77–92
- ^ Brook, Kevin Alan (1996–2009). Úvod do historie Khazaria
- ^ Pritsak, Omeljan (1981). Původ Rus. Cambridge, Massachusetts: Distribuováno Harvard University Press pro Harvardský ukrajinský výzkumný ústav.
- ^ Zuckerman, Constantine (2007). Chazaři a Byzanc - první setkání. v Svět chazarů: Nové perspektivy - vybrané příspěvky z mezinárodního chazarského kolokvia v Jeruzalémě v roce 1999, eds. Peter Benjamin Golden, Haggai Ben-Shammai a András Róna-Tas, str. 399–432. Leiden, Nizozemsko: Brill.
- ^ Sveerne (konung Holmgård (Novgorod) a Kønugård (Kyjev))
- ^ Olga byla první z Rurikid, která byla pokřtěna císařem Konstantin VII ale nedokázal přivést křesťanství do Kyjeva
- ^ Leszek Moczulski (2007). Narodziny Międzymorza. Bellona. p. 475.
- ^ Ярополк je moderní ukrajinština, Jaropełk je polský, Jaropluk je český, Jaropelkas je litevský, Iaropelkos je Řek, Jaropolk je Němec a Švéd.
- ^ Staroslověnština je Свѧтопълкъ v azbuce, moderní ukrajinština je Святополк, polština je Świętopełk, Čeština je Svatopluka slovenština je Svätopluk. Zrekonstruovaný, jeho jméno je Sventopluk. Běžněji je jeho jméno uvedeno v latinských a franských ekvivalentech: Suentopolcus, Suatopluk, Zventopluk, Zwentibald, Zwentibold, Zuentiboldnebo Zuentibald.
- ^ „Розділ 4.1. Леонтій Войтович. Князівські династії Східної Європи“. izbornyk.org.ua. Citováno 12. dubna 2018.