Bravlin - Bravlin
Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace.Července 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Bravlin (zdánlivý cyrilice: "Бравлин") byl apokryfní vládce Rus který údajně zdevastoval všechny Krym z Kerch na Sougdaia v posledních letech 8. století, ale byl paralyzován, když vstoupil do kostela sv. Štěpána v Sougdaii.
Jeho krymská kampaň je zmíněna pouze v jednom zdroji, v ruské verzi Život sv. Štěpána z Sougdaia (Stephen Surozh v ruštině), předběžně datován do 15. nebo 16. století. Vasily Vasilievsky, který jako první vydal tento rukopis v 19. století, usoudil, že jádro příběhu může pramenit z Raný středověk, odrážející nejasnou vzpomínku na 10. století Russo-byzantský konflikt.
Vzhledem k tomu, že sv. Štěpán zemřel v roce 786 a k Bravlinově invazi se říká, že k ní došlo „několik let“ po jeho smrti (v době nástupce Štěpána, arcibiskupa Philareta), je tato Rusova výprava datována do 90. let. Mezi těmi historiky, kteří považují Bravlina za historickou postavu, se Nikolay Belyaev pokusil ve svém fantazijním jménu vysledovat nějakou narážku na Bitva u Bravally (770). Název Bravlin je zjevně neslovanského původu a lze jej připsat pouze Vikingům, kteří v té době představovali vážnou sílu ve starověkých slovanských zemích.
Alexander Vasiliev zavrhl popis této kampaně jako typickou zbožnou legendu, jejíž zájem je spíše čistě literární než historický. Constantine Zuckerman zpochybňuje historičnost Bravlina a jeho nájezd na Krym.
Reference
- Васильевский В.Г. Русско-византийские исследования. St. Petersburg, 1893.
- Vernadsky, G.. Problém raných ruských kampaní v oblasti Černého moře. // American Slavic and East European Review, Vol. 8, č. 1 (únor 1949), s. 1–9.
- Vasiliev А.А. Ruský útok na Konstantinopol v roce 860. Cambridge Mass., 1946, s. 81–83.
- Беляев Н.Г. Рорик Ютландский и Рюрик начальной летописи. // Seminarium kondakovianum. Сборник статей по археологии и византиноведению, издаваемый семинарием имени Н.Г.Кондакова. III. Прага, 1929. С. 220-221