Německý alpský klub - German Alpine Club

Německý alpský klub
Logo DAV.svg
SportHorolezectví
KategorieAmatérský atletický svaz
Založený9. května 1869 (1869-05-09)
PřidruženíMezinárodní federace sportovního lezení
Regionální příslušnost358 sekce [1]
Hlavní sídloMnichov
PrezidentJosef Klenner
Oficiální webové stránky
alpenverein.de
Německo

The Německý alpský klub (Němec: Deutscher Alpenverein, DAV zkráceně) je největší na světě horolezecká asociace a osmým největším sportovním svazem v Německo. Klub je členem Německá konfederace olympijských sportů a odpovědný orgán pro sportovní a závodní lezení, turistika, horolezectví, chůze do kopce, lezení v ledu, horské expedice, stejně jako skialpinismus.

Dějiny

Německý alpský klub byl založen jako Bildungsbürgerlicher Bergsteigerverein dne 9. května 1869 v Mnichov 36 bývalými členy Rakouský alpský klub okolo Ötztal kaplan Franz Senn,[Citace je zapotřebí ] s cílem podpořit rozvoj cestovního ruchu v Východní Alpy vztyčením horské chaty turistika stezky, a via ferraty. Sdružení se od začátku těšilo velké klientele, která měla již po 10 měsících počet 1070 členů.

Upozornění na horskou chatu zakazující vstup Židů a Donauland členové, c.1930

Německá a rakouská společnost se spojily v roce 1873 a vytvořily Německý a rakouský alpský klub (DÖAV). Již na konci 19. století byla politika sdružení stále více charakterizována nacionalismus a antisemitismus. V roce 1899 Brandenburg část pozměněna „Árijský odstavec „vyloučit nekřesťanské členy, následované Vídeň část v roce 1905 a Alpine korporace Vídně a Mnichova v letech 1907 a 1910. Poté první světová válka, židovští spolupracovníci mají rádi Viktor Frankl a Fred Zinnemann (přidání až přibližně jedné třetiny členství) byly ve většině sekcí zakázány a následně vytvořeny samostatné Donauland sekce trvající na svém společenství DÖAV. The Donauland členové byli oficiálně vyloučeni v roce 1924. Židům byl dokonce zakázán pobyt v horských chatách DÖAV.[2]

Po rakouském 1938 Anschluss na nacistické Německo, DÖAV byl přejmenován Deutscher Alpenverein (DAV) pod vedením Arthur Seyss-Inquart a začleněn jako horolezecká divize Nationalsozialistischer Reichsbund für Leibesübungen Organizace (National Socialist League of the Reich for Physical Exercise). Po druhá světová válka, DAV byl rozpuštěn Spojenecké úřady. Její aktiva držela Rakouský alpský klub jako správce.

Německý alpský klub byl obnoven v roce 1952. Připojil se k Deutscher Sportbund organizace v roce 1992. Po odchodu z Union Internationale des Associations d'Alpinisme v roce 2008 se německé a rakouské alpské kluby, zejména kvůli rozdílům v respektování soutěží a rekreačních sportů, znovu připojily k Union Internationale des Associations d'Alpinisme v roce 2013.

Struktura

DAV Protěž odznak

DAV je střechová organizace 358 právně nezávislých regionů sekce s celkovým počtem přibližně 1,3 milionu [1] členů. Každá sekce je a registrovaný dobrovolné sdružení (Eingetragener Verein, e.V.) samo o sobě; výlučně přiznává členství. Kolektivní orgán sekcí zastupuje valná hromada, rada sdružení a prezidium.

Hlavním úkolem klubu je údržba horské chaty. Sekce aktuálně poskytují 321 chaty pro alpský klub [1] turistům a horolezcům, stejně jako 207 halové lezení tělocvičny.[1] Publikuje DAV Mapy Alpského klubu a Průvodci alpským klubem ve spolupráci s Bergverlag Rother, organizuje chodníky pro kopce a alpský styl výlety, má k dispozici horolezecké vybavení a sjednává kolektivní pojištění. Provozuje také Alpské muzeum Ostrov Prater v Mnichov. V posledních letech se politika klubu změnila ochrana stanovišť fauny a flóra Alp.

Reference

  1. ^ A b C d DAV v Zahlen (v němčině)
  2. ^ Helmuth Zebhauser: Alpinismus im Hitlerstaat, München 1998, ISBN  978-3-7633-8102-9. Neueres zum Antisemitismus des Vereins v Panoráma. Mitteilungsblatt des DAV Heft 1/2007, S. 60–62, von Nicholas Mailänder, siehe Webové odkazy: Donaulandaffäre (v němčině)

Zdroje

  • Anneliese Gidl: Alpenverein. Die Städter entdecken die Alpen. Der Deutsche und Österreichische Alpenverein von der Gründung bis zum Ende des Ersten Weltkrieges. Böhlau, Wien u. A. 2007, ISBN  978-3-205-77668-0. (Rezension )
  • Holt, Lee Wallace. Hory, horolezectví a moderna: Kulturní historie německého a rakouského horolezectví, 1900-1945. ProQuest, 2008.
  • Nicholas Mailänder: Im Zeichen des Edelweiß. Die Geschichte Münchens als Bergsteigerstadt. Curych 2006.
  • Rainer Amstädter: Der Alpinismus. Kultur, Organizace, Politik. Wien 1996.

externí odkazy