Svoboda náboženství na severním Kypru - Freedom of religion in Northern Cyprus

The ústava severního Kypru chrání svobodu náboženství a uvádí to Severní Kypr je světský Stát.[1] Zpráva amerického ministerstva zahraničí z roku 2002 uvádí, že náboženská svoboda byla na severním Kypru chráněna zákonem a vláda svobodu náboženského vyznání obecně respektovala.[2] Zpráva amerického ministerstva zahraničí o svobodě náboženského vyznání z roku 2007 rovněž uvádí, že „kyperskoturecké orgány toto právo v praxi obecně respektovaly“ a náboženské vyznání bylo obecně bezplatné.[3] V roce 2009 o tom informovala i společnost Minority Rights Group International Kyperskoturecké orgány obecně respektovaly náboženskou svobodu.[4]

Anglikánské církve

Existují dva anglikánské kostely, severní Kypr. Oni jsou:[5]

Pravoslavné křesťanství

V roce 2010 americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že „pravověrným a maronitským katolíkům na řeckém Kypru bylo povoleno pravidelně vykonávat bohoslužby bez předchozího povolení.“[7]

Dne 28. září 2010 byla Sněmovnou reprezentantů USA schválena rezoluce 1631:

„... vyzývající k ochraně náboženských míst a artefaktů z a v turecky okupovaných oblastech severního Kypru, jakož i k obecnému respektování náboženské svobody.“[8]

Turecké ministerstvo zahraničí odpovědělo tiskovým prohlášením s tím, že rezoluce obsahuje „mnoho faktických chyb, které mohou poškodit důvěryhodnost Sněmovny reprezentantů“.[8]

Dne 27. Ledna 2011 se Parlamentní shromáždění EU Evropská rada, v písemném prohlášení č. 467, odsoudil údajné přerušení vánoční mše na severním Kypru tureckými jednotkami a omezení práva na svobodu vyznání a vyznání.[9] Deklarace tvrdila, že turecká vojska přinutila kněze provádějícího službu, aby mu sundal roucha, a nařídil všem, aby opustili kostel, čímž porušili Evropská úmluva o lidských právech.[9]

Dne 18. března 2011 bylo 204 řeckých školních knih, včetně náboženských knih, které byly odvezeny do škol v Rizokarpasu, zabaveno kyperskotureckými celníky v barikádě na vesnici Pergamos. Kyperskoturecký deník Afrika, v článku na titulní straně, kritizoval ty, kteří tvrdí, že na severním Kypru existuje svoboda náboženství, když byly náboženské knihy zabaveny.[10]

Kontroverze omezení církevní služby

Dne 20. května 2016, severní kyperský ministr zahraničí Tahsin Ertuğruloğlu omezil řecké ortodoxní komunity pouze na jedinou bohoslužbu ročně, s výjimkou Klášter Apostolos Andreas v Rizokarpasu Klášter svatého Barnabáše ve Famagustě a Kostel sv. Mamase v Morphou. Zbývající kostely by mohly být použity pro jeden z následujících tří svátků: kostel Svátek, velikonoční nebo Vánoce.[11] Podtajemník Mustafa Lakadamyalı tvrdil, že tímto krokem bylo zabránit „zneužití“ povolení držet masy, s odvoláním na potíže s policejní kontrolou více než jedné masy denně nebo časté masy. Lakadamyalı také uvedl, že „zatímco někteří občané TRNC mohou procházet na jih i za účelem uctívání, někteří absolutně nemohou“. Maronitům nebylo stanoveno žádné omezení.[12]

Toto rozhodnutí ostře kritizovala skupina kyperských Turků Iniciativa Famagusta jako „šovinista a netolerant“ a bylo zdůrazněno, že u mas, které se odehrály například v Nestoriánský kostel ve Famagustě.[12] Rozhodnutí Ertuğruloğlu také kritizoval Burak Mavis z Odborový svaz učitelů na Kypru (KTOS), který označil celou debatu za hnanou „zaostalou a rasistickou politickou mentalitou“, ale byla bráněna Yilmaz Bora, vůdce Sdružení bývalých opravářů v Turecká organizace odporu, který byl citován slovy „nebylo možné žít s řeckými Kypřany na sjednoceném Kypru, protože mentalita řeckých Kypřanů se za 53 let nezměnila.“[11]

judaismus

V severním Kypru je synagoga pro židovskou komunitu Kyrenia.[2]

Reference

  1. ^ Ústava Turecké republiky severního Kypru, Články 23 a 30, Citováno 2011-04-24.
  2. ^ A b Zpráva o lidských právech na Kypru za rok 2002, Americké ministerstvo zahraničí, vyvoláno 21. dubna 2011.
  3. ^ Zpráva o mezinárodní náboženské svobodě na Kypru 2007 - Kypr, US Department of State, Citováno 2011-04-24.
  4. ^ Kypr - přehled (Minority Rights Group International) Citováno 21. dubna 2011.
  5. ^ http://www.standrewschurchkyrenia.net/
  6. ^ http://www.stmarksfamagusta.org
  7. ^ Zpráva o mezinárodní náboženské svobodě 2010 - Kypr, US Department of State, Citováno 2011-04-27
  8. ^ A b Turecké ministerstvo zahraničí prohlašuje „zaujaté usnesení“ o N. Kypru od Nanore Barsoumian Arménský týdeník, 7. října 2010.
  9. ^ A b Přerušení vánoční mše v severní okupované části Kypru tureckými jednotkami a omezení práva na svobodu vyznání a vyznání Archivováno 2011-02-25 na Wayback Machine Písemné prohlášení č. 467, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Doc. 12505, 27. ledna 2011.
  10. ^ Islám fanatizmi Isa'ya yasak, turecký překlad: „Islámský fanatismus, zákaz Ježíše“ Archivováno 03.09.2011 na Wayback Machine, Afrika noviny, 18. března 2011.
  11. ^ A b Andria Kades (24. května 2016). „Kyperskoturecká strana omezuje pravoslavné církevní služby na severu“. Kypr Mail. Citováno 24. května 2016.
  12. ^ A b „KKTC'deki kilse ayinlerine sınırlama“ (v turečtině). Kıbrıs. 20. května 2016. Citováno 23. května 2016.