František Sláma (hudebník) - František Sláma (musician)

František Sláma
Rodné jménoFrantišek Sláma
narozený(1923-11-19)19. listopadu 1923
Herálec, Morava, Československo
Zemřel5. května 2004(2004-05-05) (ve věku 80)
Říčany, Česká republika
ŽánryKlasický
Zaměstnání (s)Cellista
NástrojeCello, viola da gamba
Aktivní roky1946–1997

František Sláma (19. listopadu 1923 - 5. května 2004) byl významný čeština komorní hudba umělec. Byl první čeština cellista kdo se zaměřil na Stará hudba.

Životopis

Narodil se v Českomoravská vrchovina. Do 18 let pracoval v lomu. Setkání se slavným českým pedagogem violoncella Karel P. Sádlo se ukázal být zlomovým bodem v jeho životě. Sádlo ho podporoval, uvedl do violoncella (1941) a učil ho pro Konzervatoř (1942–1948, violoncello s K. P. Sádlem, komorní hudba s Václavem Talichem). V letech 1948-52 Sláma ukončil studium na Akademie múzických umění v Praze. Do této doby už byl členem Česká filharmonie (1948–1981, od roku 1962 podřízený princip violoncella a vedoucí violoncellového oddílu).

Legendární dirigent Václav Talich povzbudil Slámino nadšení pro komorní hudbu a spolu s K.P.Sádlem a později Milan Munclinger, trvalý vliv na hudební vývoj Slámy. Během dalších 45 let Sláma vystupovala s předními komorními soubory v Praze Československo. V roce 1946 byl zakládajícím členem Talichova Českého komorního orchestru, v letech 1953-1976 viol da gambist Pro Arte Antiqua (jeden z nejstarších evropských souborů zaměřený na středověký a Renesanční hudba ) a v letech 1954-1997 člen souboru Ars Rediviva, jejíž vystoupení a nahrávky hrály důležitou roli při oživení Barokní hudba v Československu.

S těmito soubory natočil velké množství nahrávek (s Supraphon, Panton, Columbia, DGG, Ariola, Nippon atd.), Které získaly několik ocenění jak v Československu, tak v zahraničí (např. Grand Prix du Disque ). Podílel se také na prvních představeních moderních skladeb (např. Ilja Hurník: Fotoaparát Sonata daJan Tausinger: Evokace).

Pedagog a publicista

Od 70. let působil jako pedagog na konzervatoři v Praze. Psal také o hudbě a muzikantech, spolupracoval s Český rozhlas (např. představeno Jordi Savall českému publiku).
V roce 2001 jeho knihaZ Herálce do Šangrilá a zase nazpátek" (“Od Heraleca po Shangrila a zase zpátky”) - vzpomínky na pražskou hudební scénu mezi 40. a 90. lety a také na Sláminy hudební kolegy, dirigenty (Talich, Barbirolli, Cluytens, Karajan, Kleiber, Klemperer, Kletzki, Kubelík, Maazel, Makrela, Markevitch, Matačić, Mravinskij, Žvýkat, Pedrotti, Rozhdestvensky, Sawallisch, Stokowski atd.) a další osobnosti, se kterými se setkal (např. Adorján, André, Fournier, Honegger, Mainardi, Menuhin, Milhaud, Navarra, Nurejev, Oistrach, Rampal, Richter, Szeryng, Sudek, Tortelier ).

Archiv Františka Slámy

Sbírka archivu Františka Slámy darovaná rodné vesnici Heralec obsahuje více než 5 000 negativů a fotografií, více než 150 hodin autentických nahrávek a dokumentů o České filharmonii, Václavu Talichovi, Milanovi Muclingerovi, Ars Rediviva atd. Živé záznamy představení Ars Rediviva v Rudolfinum je také uloženo v Českém hudebním muzeu (viz: Externí odkazy).

Reference

  • Koláčková, Ivetta (2004–2005). „František Sláma“. Rudolfinum Revue. Praha (Praha): Česká filharmonie. 4 (1): 47.
  • Vašatová, Jana (2001–2002). "Filharmonikové v souboru Ars rediviva (50. výročí Ars Rediviva)". Rudolfinum Revue. Praha (Praha): Česká filharmonie. 1 (1): 33–34.
  • Tyler, Sean (1998). Mezinárodní Kdo je kdo v hudbě a hudebníci. Šestnácté vydání. Cambridge: IBC.
  • Pâris, Alain; Jean-Yves Bras; Pierre Breton (1995). Dictionnaire des interprètes et de l´interpretation musicale au XX siècle (francouzsky). Paříž: Laffont. ISBN  2-221-08064-5.
  • Československý hudební slovník osob a institucí, II (v češtině). Praha: Státní hudební vydavatelství. 1965.
  • Kozák, Jan (1964). Českoslovenští hudební umělci a komorní soubory (v češtině). Praha: Státní hudební vydavatelství. 427, 454, 479.

Další čtení

externí odkazy