Čtvrtá skříňka Balkenende - Fourth Balkenende cabinet
| Čtvrtá skříňka Balkenende | |
|---|---|
 67. kabinet Nizozemska | |
  Instalace kabinetu čtvrtého balkenende dne 22. února 2007 | |
| Datum vytvoření | 22. února 2007 |
| Datum rozpuštění | 14. října 2010 3 roky, 234 dní ve funkci (Demisní ze dne 20. února 2010) |
| Lidé a organizace | |
| Hlava státu | Královna Beatrix |
| Hlava vlády | Jan Peter Balkenende |
| Zástupce předsedy vlády | Wouter Bos André Rouvoet |
| Ne. ministrů | 16 |
| Celkový Ne. členů | 19 |
| Členská strana | Křesťanskodemokratická výzva (CDA) Dělnická strana (PvdA) Křesťanská unie (CU) |
| Postavení v zákonodárném sboru | Centrista Většinová vláda (Velká koalice ) |
| Opoziční strana | Socialistická strana |
| Vůdce opozice | Jan Marijnissen |
| Dějiny | |
| Volby) | Volby v roce 2006 |
| Odchozí volby | Volby 2010 |
| Termín (y) legislativy | 2006–2010 |
| Příchozí formace | 2006–2007 formace |
| Odchozí formace | 2010 formace |
| Předchůdce | Třetí balkenendský kabinet |
| Nástupce | První skříň Rutte |
![Azure, billetty Nebo lev s korunkou Nebo ozbrojený a trýznivý Gules, který držel ve své dexterové tlapce meč Argent zasáhl Nebo nebo v zlověstné tlapě sedm šípů, které Argent ukázal a svázal k sobě Or. [Sedm šípů znamená sedm provincií Utrechtského svazu.] Štít je korunován (nizozemskou) královskou korunou a je podporován dvěma lvy nebo ozbrojenými a tlustými gules. Stojí na svitku Azure s textem (Nebo) „Je Maintiendrai“ (francouzsky „Já budu udržovat“.)](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/State_coat_of_arms_of_the_Netherlands.svg/150px-State_coat_of_arms_of_the_Netherlands.svg.png) |
|---|
| Tento článek je součástí série o politika a vláda Holandsko |
Místní samospráva |
Aktuální členství
PoliticiThe Čtvrtý Balkenende skříň byl výkonná moc z Nizozemská vláda od 22. února 2007 do 14. října 2010. Kabinet byl vytvořen křesťansko-demokratický Křesťanskodemokratická výzva (CDA) a Křesťanská unie (CU) a sociálně demokratický Dělnická strana (PvdA) po volby 2006. Skříň byla centristický velká koalice a měl štíhlou většina v Sněmovna reprezentantů s Křesťanskodemokratický vůdce Jan Peter Balkenende slouží jako premiér. Vedoucí práce Wouter Bos sloužil jako Místopředseda vlády a Ministr financí, Sociální křesťanský vůdce André Rouvoet působil jako místopředseda vlády a Ministr bez portfolia pro zdravotnictví, sociální péči a sport.
Kabinet sloužil během nestabilní pozdní doby 2000s, v tuzemsku se to muselo vypořádat s finanční krize roku 2008 a hlavní reformy EU vzdělávací systém, mezinárodně se musel vypořádat s Válka proti teroru a vládní podpora pro Pracovní skupina Uruzgan. Kabinet utrpěl několik významných vnitřních konfliktů, včetně několika rezignací kabinetu. Kabinet padl předčasně 20. února 2010 poté, co Labouristická strana odmítla podpořit rozšíření úmluvy Pracovní skupina Uruzgan mise se členy kabinetu Labouristické strany rezignující 23. února 2010 a kabinet pokračoval v a demisní kapacita, dokud nebyla vyměněna po volby v roce 2010.
Formace
Po pádu Druhá skříň Balkenende dne 30. června 2006 Demokraté 66 (D66) opustil koalici a Křesťanskodemokratická výzva a Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) vytvořila a zadní skříň. The Třetí balkenendský kabinet byl instalován dne 7. července 2006 a sloužil jako prozatímní vláda až do volby 2006 dne 22. listopadu 2006. Po volby the Křesťanskodemokratická výzva (CDA) zavedeného premiér Jan Peter Balkenende byl vítězem voleb, ale ztratil 3 křesla a nyní měl celkem 41 křesel. The Dělnická strana (PvdA) ze dne Wouter Bos ztratil 9 křesel a měl nyní 33 křesel. The Socialistická strana (SP) ze dne Jan Marijnissen byl největším vítězem se 16 novými místy a nyní měl 25 míst. Zastoupení v EU získaly dvě nové strany Sněmovna reprezentantů, nedávno založený Strana za svobodu (PVV) ze dne Geert Wilders, bývalý Člen Sněmovny reprezentantů pro Lidová strana pro svobodu a demokracii vyhrál devět křesel a Párty pro zvířata (PvdD) ze dne Marianne Thieme, poznamenal práva zvířat aktivista získal dvě křesla, poprvé an strana prosazující zvířata získal zastoupení v národním zákonodárném orgánu.
Dne 25. listopadu 2006 Královna Beatrix jmenován Člen Státní rady Rein Jan Hoekstra (CDA) as Informátor. Hoekstra prozkoumala možnosti různých tří koaličních stran, protože žádné dvě strany nemohly vytvořit většinu v EU Sněmovna reprezentantů spolu. Výsledkem byla koaliční dohoda mezi Křesťanskodemokratická výzva (CDA), Dělnická strana (PvdA) a Křesťanská unie (CU), měly tyto tři strany dohromady 79 křesel ze 150 křesel v EU Sněmovna reprezentantů.[1]
Dne 20. prosince 2006 Královna Beatrix jmenován bývalým Předseda sociálně-ekonomické rady Herman Wijffels (CDA) as Informátor zahájit druhé informační kolo a vyjednat a koaliční dohoda mezi Vedoucí křesťanskodemokratické výzvy Jan Peter Balkenende, Vůdce labouristické strany Wouter Bos a Vedoucí křesťanské unie André Rouvoet. Dne 7. února 2007 byla dosažena koalice s mottem dohody: „Samen leven, samen werken“ („Společný život, spolupráce“). Dne 9. února 2007 Královna Beatrix jmenován úřadujícím premiér Jan Peter Balkenende (CDA) as Formální zahájit poslední fázi formace.[2] Dne 22. února složili členové vlády přísahu Královna Beatrix.
Období
Politika
Koaliční dohodu s názvem „Společně žít, spolupracovat“ představila 7. února na tiskové konferenci společnost Balkenende, Bos, Rouvoet. Je strukturován do šesti závazků nového kabinetu. Pokud byl návrh zahrnut do volebního programu strany, je to také zmíněno.[3][4]
- Aktivní a konstruktivní role ve světě, který se vyznačuje těmito politikami:
- Pokračující investice do Joint Strike Fighter (jak navrhla CDA).
- Nový kabinet není pro nové referendum o EU Evropská ústava, který byl zamítnut v 2005, ale zváží nové iniciativy (CDA i CU se původně postavily proti referendu).
- Inovativní, konkurenceschopná a podnikatelská ekonomika, který se vyznačuje těmito politikami:
- 1 miliarda zvýšila výdaje na vzdělávání (jak navrhly všechny strany).
- Privatizace z Letiště Schiphol je odložen (jak navrhuje CU a PvdA).
- Trvalé prostředí, který se vyznačuje těmito politikami:
- Další výdaje 800 milionů EUR obnovitelná energie (jak navrhla PvdA i CU).
- Znečištění bude zdaněno silněji (jak navrhovala PvdA i CU).
- Daň z letenek v celkové výši 350 milionů eur (jak navrhly všechny strany).
- Žádné nové investice v nukleární energie (jak navrhla CU a PvdA).
- Sociální soudržnost, který se vyznačuje těmito politikami:
- Reforma systému základních státní důchody: lidé, kteří mají soukromé důchody od 15 000 eur a vyšší a kteří přestanou pracovat před 65 lety, zaplatí od roku 2011 dodatečnou daň. Lidé, kteří pracují po 65 letech, dostávají daňové úlevy. Toto opatření by mělo zaručit cenově dostupný základ státní důchod (AOW) navzdory trendům v stárnutí populace (kompromis mezi PvdA, která chtěla zdanit všechny bohaté seniory, a CDA, která chtěla pobídky, aby lidé pracovali déle).
- Veřejné sociální bydlení nebudou liberalizovány, sazby nájemného lze zvyšovat pouze v souladu s inflací (jak navrhla PvdA).
- Odpočet daně z plateb úroků z hypotéky zůstává nezměněn (jak navrhla CDA).
- Investice do problémových oblastí ve velkých městech, aby se staly „krásnými čtvrtí“ (jak navrhla PvdA).
- Opětovné provedení režimu dotovaných pracovních míst pro EU bez práce (jak navrhla PvdA).
- Péče o děti výdaje v celkové výši 700 milionů eur (bezplatná péče o děti byla volebním příslibem PvdA a na rozdíl od CDA).
- Bezpečnost, stabilita a respekt, který se vyznačuje těmito politikami:
- Snížení všech trestné činy o 25%.
- Zákaz burky a další oděv zakrývající obličej z bezpečnostních důvodů (jak navrhla CDA).
- Vláda a podřízený veřejný sektor[5]
- V reakci na opozici vůči extravagantním mzdám, které vydělali někteří špičkoví státní zaměstnanci a nejvyšší manažeři EU quangos, někdy pětkrát vyšší než u předsedy vlády, nebude nikomu umožněn příjem vyšší než příjem předsedy vlády. Za tímto účelem se zvýší plat předsedy vlády.
- Snížení počtu úředníků o 750 milionů eur.
- Ženy hledající potrat lze očekávat další čekací dobu mezi první konzultací a skutečným postupem kromě již povinné pětidenní čekací doby (jak navrhla CU).
- Drobné reformy EU zdravotní péče - systém, včetně zrušení žádné nároky a opětovné zahrnutí péče o zuby do základního pojištění.
- Zvýšené zdanění cigarety a alkohol, nekuřácké bary a restaurace do roku 2011.
- Obecná milost pro žadatele o azyl, kteří vstoupili do Nizozemska před účinností nového zákona o azylu (jak navrhovala UK i PvdA).
- Koalice chce mít přebytek rozpočtu ve výši 1% HDP do roku 2011 s předpokládaným 2% ročním hospodářským růstem (jak navrhly všechny strany).
Pád a následky
V únoru 2010 NATO oficiálně požádal Nizozemsko o rozšíření své vojenské angažovanosti v Pracovní skupina Uruzgan, ISAF provoz v afghánský provincie Uruzgan zaměřené na výcvik afghánských bezpečnostních sil a přenos odpovědnosti na místní orgány.[6][7][8] Koaliční strana PvdA se ostře postavila proti prodloužení mise.[9][10][11] Kolize mezi vládou a parlamentem, jejíž většina s prodloužením mise nesouhlasila, jakož i mezi koaličními partnery v kabinetu, ohrozila existenci kabinetu[12] a vedl k jeho pádu v noci mezi 19. a 20. únorem 2010, po 16 hodinách jednání mezi členy kabinetu. Členové labouristické strany rezignovali z kabinetu.[13][14][15][16]
Jako královna Beatrix byla na dovolené v Rakousku (Lech am Arlberg ) v té době ji Balkenende formálně telefonicky informovala o rozpadu kabinetu. Brzy se vrátila do Haagu a ve dnech 22. a 23. února vedla konzultace s poradci a vedoucími všech politických uskupení v parlamentu. Druhý den královna přijala rezignaci ministrů a tajemníků PvdA a udržovala 15 zbývajících členů kabinetu CDA a Christian Union (jejichž pozice byla rovněž nabídnuta královně za úplatu, což je v Nizozemsku obvyklý postup), aby spustit a demisní skříň (prozatímní vláda ), což znamenalo, že nemohla činit rozsáhlá rozhodnutí nebo návrhy týkající se témat považovaných za kontroverzní. Nebyli jmenováni žádní noví členové kabinetu, již fungující ministři a státní tajemníci se starali o prázdné pozice, dokud nevznikla nová vláda. Předčasné volby se konaly dne 9. června 2010. The tvorba kabinetu začalo o den později.[Citace je zapotřebí ]
Labouristický vůdce Wouter Bos, který rezignoval na funkci místopředsedy vlády a ministra financí, oznámil, že chce nadále vést svou stranu. Vůdce Labouristické strany Bos popřel, že nadcházející místní volby v Nizozemsku hrály roli v rozhodnutí odmítnout kompromis ohledně možného rozšíření nizozemské vojenské mise v Afghánistánu.[17]
Členové kabinetu
- Rezignoval
- Zachováno z předchozí skříňky
- Pokračování v dalším kabinetu
- Určeno diplomatickou hodností ministra
- Jmenován ministrem financí
- Jmenován za starostu města Ede
- Jmenován za starostu Rotterdamu
- Jmenován ministrem bydlení, územního plánování a životního prostředí
Maličkosti
- Šest členů kabinetu mělo předchozí zkušenosti jako učenci a profesoři: Jan Peter Balkenende (Křesťanská teologie), Guusje ter Horst (Zubní lékařství), Ernst Hirsch Ballin (Ústavní a správní právo), Ronald Plasterk (Molecular Genetics), Jacqueline Cramerová (Environmentální studie) a Jet Bussemaker (Politická věda).
- Sedm členů vlády (později) sloužilo jako starosta: Guusje ter Horst (Nijmegen), Eberhard van der Laan (Amsterdam), Ank Bijleveld (Hof van Twente), Cees van der Knaap (Ede), Ahmed Aboutaleb (Rotterdam), Jetta Klijnsma (Haag) a Marja van Bijsterveldt (Schipluiden a Delft).
- Deset členů kabinetu by později mělo další významnou práci ve veřejném sektoru: Wouter Bos (Nizozemská investiční agentura), André Rouvoet (Sdružení zdravotního pojištění) a Maxime Verhagen (Stavební sdružení) v soukromém sektoru: Jan Kees de Jager (KPN) a Ab Klink (VGZ Cooperative) a mezinárodní funkce: Maria van der Hoeven (Mezinárodní energetická agentura), Gerda Verburg (Potravinářská a zemědělská organizace), Bert Koenders (Spojené národy), Frans Timmermans (Evropská komise) a Frank Heemskerk (Skupina Světové banky).
Reference
- ^ „Balkenende lpí na moci, protože Nizozemci směřují k neklidné koalici“. Nezávislý. 23. listopadu 2006. Citováno 7. května 2018.
- ^ "Balkenende benoemd tot formateur" (v holandštině). NOS. 11. února 2007. Archivovány od originál dne 11. února 2007. Citováno 7. května 2018.
- ^ „Coalitieakkoord tussen de Tweede Kamerfracties van CDA, PvdA en ChristenUnie“ (PDF) (v holandštině). NOS. 7. února 2007. Archivovány od originál (PDF) dne 9. února 2007. Citováno 7. května 2018.
- ^ „Hoofdpunten regeerakkoord“ (v holandštině). NOS. 7. února 2007. Archivovány od originál dne 9. února 2007. Citováno 7. května 2018.
- ^ Sektor overheid en dienstbare publieke
- ^ (v holandštině)„NAVO verzoekt nieuwe missie Afghanistan“
- ^ „NATO by chtělo, aby Nizozemci cvičili afghánské jednotky“
- ^ (v holandštině)„Kabinet onderzoekt langere missie Afghanistan“
- ^ „Žádost o jednotku NATO vyvolává politický spor“
- ^ (v holandštině)„Vyvrcholení konfliktu naar: týden nog deze Uruzgan-besluit“
- ^ „Labouristé říkají konečné„ ne “Afghánistánu“. DutchNews.nl. 17. února 2010. Citováno 8. září 2020.
- ^ „Padne nizozemská vláda nad rozmístěním vojsk?“[mrtvý odkaz ]
- ^ (v holandštině)„Verklaring Balkenende na afloop ministerraad“
- ^ (v holandštině)„Kabinet-Balkenende IV gevallen“
- ^ ""Nizozemská vláda propadla misi Afghánistánu"". Archivovány od originál dne 23. února 2010. Citováno 20. února 2010.
- ^ „Holandská vláda se zhroutila nad afghánskou misí“
- ^ „Bos popírá rozhodnutí ovlivněné březnovým průzkumem veřejného mínění“
externí odkazy
- Oficiální
- (v holandštině) Kabinet-Balkenende IV Parlement & Politiek
- (v holandštině) Kabinet-Balkenende IV Rijksoverheid