Fotbal na Letních olympijských hrách 1936 - Football at the 1936 Summer Olympics
| Detaily turnaje | |
|---|---|
| Hostitelská země | Německo |
| Termíny | 3. – 15. Srpna |
| Týmy | 16 (ze 4 konfederací) |
| Místo konání | 4 (v 1 hostitelském městě) |
| Konečné pozice | |
| Šampioni |  Itálie (1. název) |
| Druhé místo |  Rakousko |
| Třetí místo |  Norsko |
| Čtvrté místo |  Polsko |
| Statistiky turnajů | |
| Odehrané zápasy | 16 |
| Vstřelené góly | 78 (4,88 na zápas) |
| Nejlepší střelec | Annibale Frossi (7 gólů) |
Fotbal na Letní olympijské hry 1936 vyhrál Itálie. Po zavedení prvního světový pohár FIFA v roce 1930 (což samo o sobě vedlo k absenci fotbalového turnaje z programu her v roce 1932) by od nynějška směly konkurenční národy hrát pouze své nejlepší hráče, pokud by tito hráči byli amatérští nebo (kde národním sdružením pomáhal státy, které o to mají zájem, překonat takové pravidlo), kde byli profesionální hráči sponzorováni státem.[1][2] Jelikož se však amatérští hráči počítali jako starší hráči družstva, jejich výsledky by se i nadále počítaly jako výsledky starší strany 1992.
Místa konání
| Berlín | Berlín | ||
|---|---|---|---|
| Olympiastadion | Stadion am Gesundbrunnen | ||
| Kapacita: 100,000 | Kapacita: 35,239 | ||
 | |||
| Berlín | Berlín | ||
| Poststadion | Mommsenstadion | ||
| Kapacita: 45,000 | Kapacita: 15,005 | ||
 |  | ||
Čety
Medailisté
Závěrečný turnaj
Italové, vítězové proti Rakušanům na mistrovství světa v roce 1934, nyní považovali olympijskou stránku s deseti změnami za zcela odlišný návrh. The Azzurri zahrnuty hráče jako Alfredo Foni, Pietro Rava a Ugo Locatelli, kteří by všichni hráli při svém vítězství na mistrovství světa v Paříži. To, že nakonec zvítězili, byly dva incidenty: první, když skóroval jejich obrýlený útočník Frossi, druhý, když byl německý rozhodčí Weingartner doslova zdržen vysláním Archilla Picciniho po faulu dvou Američanů. Italští hráči mu na protest drželi obě paže a zakrývali si ústa. Piccini zůstal v parku, zvítězila Itálie.[3] To bylo něco víc než Švédsko podařilo v jejich kravatu s Japonsko další den v Berlín. Dva nula do 45 minut, jejich ztrátu zaznamenal švédský komentátor, Sven Jerring, volání „Japonci, Japonci, Japonci, Japonci všude“ (Japonka, Japonka, Japonka, ôverallt Japonka.) během závěrečných minut, když se japonští obránci snažili dojít jako vítězové 3–2. Bylo to poprvé, kdy se asijská strana účastnila fotbalových soutěží světového poháru nebo olympijských her, a poprvé se vítězně objevila asijská strana. Jejich sousedé, Čína, prohrál 0–2 s Velká Británie další den. Jinak došlo k vítězství Peru a hostitelé, 9–0 proti Lucembursko.
První kolo
| Itálie | 1–0 |  Spojené státy |
|---|---|---|
Frossi  58' | Zpráva |
Německo  | 9–0 |  Lucembursko |
|---|---|---|
| Městský 16', 54', 75' Simetsreiter 32', 48', 74'Gauchel 49', 89'Elbern 76' | Zpráva |
Peru  | 7–3 |  Finsko |
|---|---|---|
| Fernández 17', 33', 47', 49', 70' Villanueva 21', 67' | Zpráva | Kanerva 42' (pero. ) Grönlund 75'Larvo 80' |
Čtvrtfinále
Itálie porazil Japonsko poté, co se Pozzo rozhodl zahrnout Biagiho, který dal góly. Ve stejný den v Poststadion, Berlín před davem, který zahrnoval Goebbels, Krvavý, Hesse a Hitler, Německo bylo vyřazeno 2–0 uživatelem Norsko. Goebbels napsal: „Führer je velmi vzrušený, stěží se ovládám. Skutečná lázeň nervů.“ Norsko pokračovalo v prvním kole remízou s Itálií Světový pohár FIFA 1938. Německo prohrálo 2: 0 a Hitler, který nikdy předtím neviděl fotbalové utkání a původně plánoval sledovat veslování, odešel brzy ve velkém.[6]
Následující den v Hertha Platz, Rakousko hrál Peru. Zápas byl velmi sporný a hra šla do prodloužení, když Peruánci remizovali s Rakušany poté, co byli o dva góly pozadu. Peru během prodloužení „vstřelilo“ pět branek, z nichž tři rozhodčí nepovolil, a zvítězilo 4–2.[7][8] Rakušané požadovali odvetu s odůvodněním, že peruánští fanoušci zaútočili na hřiště, a protože hřiště nesplňovalo požadavky na fotbalový zápas.[8][9] Rakousko dále tvrdilo, že peruánští hráči ovládli rakouské hráče a že diváci, z nichž jeden držel revolver, se „vyrojili na hřišti“.[10] Peru bylo o této situaci informováno a pokusili se jít na přidělenou schůzku, ale německá přehlídka byla zdržena.[8] Na konci peruánská obrana nikdy nebyla vyslyšena a olympijský výbor a FIFA sousedil s Rakušany. Nový zápas byl naplánován na základě úzkých důvodů 10. srpna a později byl naplánován na 11. srpna.[9][10]
Na znak protestů proti těmto činům, které Peruánci považovali za urážlivé a diskriminační, byly kompletní olympijské výpravy v Peru a Kolumbie opustil Německo.[11][12] Argentina, Chile, Uruguay a Mexiko vyjádřily svou solidaritu s Peru.[10] Michael Dasso, člen peruánského olympijského výboru, uvedl: "Nemáme žádnou víru v evropskou atletiku. Přišli jsme sem a našli jsme spoustu obchodníků."[13] Tato hra byla standardně udělena Rakousku.[10] V Peru protestovaly rozzlobené davy proti rozhodnutím olympijského výboru stržením olympijské vlajky, házením kamenů na německý konzulát a odmítáním nakládat německá plavidla do doků Callao a poslechu pobuřujících projevů, mezi nimiž byl i prezident Oscar Benavides Larrea zmínka o „lstivém rozhodnutí v Berlíně“.[10] Dodnes není s jistotou známo, co se přesně v Německu stalo, ale všeobecně se tomu věří Adolf Hitler a nacistický orgány se mohly do této situace nějak zapojit.[12]
V posledním čtvrtfinále Polsko za asistence svého útočníka Hubert Gad, odehráli devítibrankovou párty, aby porazili britskou stranu; najednou byli 5–1 k lepšímu. The Neformální je Bernard Joy vstřelil dvě branky, když se Británie herně bránila, ale došel jim čas. Před hrami Daniel Pettit obdržel dopis od fotbalový svaz která se zabývala většinou uniformou, kterou by nosil. Jak vysvětlil akademikovi Rachel Cutler tam byl ručně psaný PS, který řekl: "Jelikož zbývá měsíc, než odjedeme do Berlína, laskavě si udělejte cvičení." Pettit běžel po místním parku.[6]
Polsko  | 5–4 |  Velká Británie |
|---|---|---|
| Gad 33' Wodarz 43', 48', 53'Piec 56' | Zpráva | Clements 26' Shearer 71'Radost 78', 80' |
| Peru | 4–2 (a.e.t. ) 1 | Rakousko |
|---|---|---|
| Alcalde 75' Villanueva 81', 117'Fernández 119' | Zpráva | Werginz 23' Steinmetz 37' |
1 Kvůli invazi na hřiště byl zápas prohlášen za neplatný a nařídil jeho opakování 10. srpna. Peru vzneslo námitky proti rozhodnutí o přehrání a odstoupilo z turnaje.
Semifinále
Zápas o bronz
Finále (zápas o zlatou medaili)
Itálie nyní překonala Rakousko v zápase rozhodčímho Dr. Peco Bauwens; Rakušané porazili Polsko zúčastnit se finále. Ne že by toho bylo hodně; Frossi opět skóroval za Azzurri a získal vítěze, právě když začalo prodloužení.
| Podrobnosti o týmu | |||
|---|---|---|---|
|
Závorka
| 16. kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | |||||||||||
| 3. srpna - Berlín | ||||||||||||||
| Itálie | 1 | |||||||||||||
| 7. srpna - Berlín | ||||||||||||||
| Spojené státy | 0 | |||||||||||||
| Itálie | 8 | |||||||||||||
| 4. srpna - Berlín | ||||||||||||||
 Japonsko | 0 | |||||||||||||
| Japonsko | 3 | |||||||||||||
| 10. srpna - Berlín | ||||||||||||||
 Švédsko | 2 | |||||||||||||
| Itálie (a.e.t. ) | 2 | |||||||||||||
| 3. srpna - Berlín | ||||||||||||||
| Norsko | 1 | |||||||||||||
| Norsko | 4 | |||||||||||||
| 7. srpna - Berlín | ||||||||||||||
 krocan | 0 | |||||||||||||
| Norsko | 2 | |||||||||||||
| 4. srpna - Berlín | ||||||||||||||
| Německo | 0 | |||||||||||||
| Německo | 9 | |||||||||||||
| 15. srpna - Berlín | ||||||||||||||
| Lucembursko | 0 | |||||||||||||
| Itálie (a.e.t. ) | 2 | |||||||||||||
| 5. srpna - Berlín | ||||||||||||||
| Rakousko | 1 | |||||||||||||
| Rakousko | 3 | |||||||||||||
| 8. srpna - Berlín | ||||||||||||||
 Egypt | 1 | |||||||||||||
| Rakousko | 2 | |||||||||||||
| 6. srpna - Berlín | ||||||||||||||
| Peru (a.e.t. ) | 42 | |||||||||||||
| Peru | 7 | |||||||||||||
| 11. srpna - Berlín | ||||||||||||||
| Finsko | 3 | |||||||||||||
| Rakousko | 3 | |||||||||||||
| 5. srpna - Berlín | ||||||||||||||
| Polsko | 1 | Třetí místo | ||||||||||||
| Polsko | 3 | |||||||||||||
| 8. srpna - Berlín | 13. srpna - Berlín | |||||||||||||
 Maďarsko | 0 | |||||||||||||
| Polsko | 5 | Norsko | 3 | |||||||||||
| 6. srpna - Berlín | ||||||||||||||
| Velká Británie | 4 | Polsko | 2 | |||||||||||
| Velká Británie | 2 | |||||||||||||
 Čína | 0 | |||||||||||||
- 2 Stáhl.
Střelci
- 7 gólů
Annibale Frossi (Itálie)
- 6 gólů
Teodoro Fernández (Peru)
- 5 gólů
Arne Brustad (Norsko)
Gerard Wodarz (Polsko)
- 4 góly
- Carlo Biagi (Itálie)
- Alejandro Villanueva (Peru)
- Hubert Gad (Polsko)
- 3 góly
Klement Steinmetz (Rakousko)
Wilhelm Simetsreiter (Německo)- Adolf Urban (Německo)
- 2 góly
- Karl Kainberger (Rakousko)
- Adolf Laudon (Rakousko)
- Josef Gauchel (Německo)
Bernard Joy (Velká Británie)- Magnar Isaksen (Norsko)
- Alf Martinsen (Norsko)
Erik Persson (Švédsko)
- 1 gól
- Franz Mandl (Rakousko)
- Walter Werginz (Rakousko)
Abdel-Karim Sakr (Egypt)
Ernst Grönlund (Finsko)- William Kanerva (Finsko)
- Pentti Larvo (Finsko)
- Franz Elbern (Německo)
- Bertram Clements (Velká Británie)
- John Dodds (Velká Británie)
- Lester Finch (Velká Británie)
- Edgar Shearer (Velká Británie)
- Giulio Cappelli (Itálie)
- Alfonso Negro (Itálie)
Shogo Kamo (Japonsko)- Akira Matsunaga (Japonsko)
- Tokutaro Ukon (Japonsko)
- Reidar Kvammen (Norsko)
- Jorge Alcalde (Peru)
- Teodor Peterek (Polsko)
- Ryszard Piec (Polsko)
Reference
- ^ Politika, 18. října 1935, s. 11 Archivováno 13. května 2018 v Wayback Machine (v srbštině)
- ^ „Fotbal na berlínských letních hrách v roce 1936“. Sportovní reference. Archivovány od originál dne 17. dubna 2020. Citováno 7. října 2018.
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivováno od originálu 2006-08-30. Citováno 2006-09-26.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ Tento cíl patří Taizo Kawamoto podle tento web Archivováno 19. 3. 2016 na Wayback Machine
- ^ Statistiky anglického fotbalu uvádějí, že v této hře hrál Daniel Pettit (místo Johna Sutcliffe)
- ^ A b „Hitler, huffs a Kanuův„ krásný okamžik “- Zvláštní zprávy - guardian.co.uk“. www.theguardian.com. Archivováno od originálu 2016-09-16.
- ^ Doyle, Paul (24. listopadu 2011). „Zapomenutý příběh ... fotbalu, frašky a fašismu na olympijských hrách v roce 1936 - Paul Doyle“. opatrovník. Archivováno z původního dne 25. září 2015.
- ^ A b C „Las épocas doradas del fútbol peruano y las Olimpiadas de 1936“ (PDF). Beta.upc.edu.pe (ve španělštině). Archivovány od originál (PDF) dne 2011-04-27. Citováno 2009-02-14.
- ^ A b „Controversia Berlín 36. Un mito derrumbado“ (ve španělštině). Larepublica.com.pe. Archivovány od originál dne 22. 3. 2009. Citováno 2009-02-15.
- ^ A b C d E „Sport: Olympic Games (Concl'd)“. Time.com. 1936-08-24. Archivováno z původního dne 2009-06-29. Citováno 2010-01-24.
- ^ „BERLIN, 1936 ... ¡ITALIA CAMPIONE!“. archive.org. 4. července 2007. Archivovány od originál dne 4. července 2007.
- ^ A b „Las Olimpiadas de Berlín“. futbolperuano.com (ve španělštině). Archivovány od originál dne 23. 8. 2007. Citováno 2007-08-21.
- ^ „Sport: Olympic Games (Concl'd)“. Čas. 1936-08-24. Archivováno od originálu 21. 11. 2010. Citováno 2010-05-02.
externí odkazy
| Turnaje |  | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| Kvalifikace |
| ||||
| Čety |
| ||||