Ohnivé příšery proti Herkulovu synovi - Fire Monsters Against the Son of Hercules - Wikipedia
| Ohnivé příšery proti Herkulovu synovi | |
|---|---|
 Italský filmový plakát | |
| Režie: | Guido Malatesta |
| Produkovaný |
|
| Scénář |
|
| V hlavních rolích | |
| Hudba od |
|
| Kinematografie | Giuseppe La Torre[1] |
Výroba společnosti |
|
Datum vydání |
|
Provozní doba | 82 minut[2] |
| Země |
|
Ohnivé příšery proti Herkulovu synovi (italština: Maciste contro i mostri) je film z roku 1962, který režíroval Guido Malatesta který byl natočen v Jugoslávii a Itálii.
Shrnutí spiknutí
Zasazeno do Doba ledová, kočovný kmen ctitelů slunce dosáhne oblasti, ve které se rozhodnou usadit. Když Idar a Rhia, mladý pár kmene narazí na vodní monstrum, monstrum je zabito Maciste s kopím. Ti dva požádají Macisteho, aby se připojil k jejich kmeni, ale Maciste vysvětluje, že má osud naplňovat nápravu křivd a musí odejít.
Brzy nato zaútočí na vesnici kmen jeskynního kmene věřících měsíců vedený Fuwanem a odvede ženy uctívajícího slunce. Maciste se vrací ke ctitelům slunce a přes řeku vstupuje do podzemního města ctitele měsíce. Tam objeví Moah, jehož otec a bratr, kteří dříve vedli kmen, byli zavražděni Fuwanem a přejí si vzít Moah. Moah vysvětluje, že věřící měsíce obětují zajaté ženy při oslavě úplňku té noci.
Maciste prochází podmořským tunelem, porazí tříhlavou hydru, která tam žije, a dokáže odstranit stráže ke vchodu a odstranit kamennou bránu ke vchodu, aby dovnitř pomstychtivým slunečním ctitelům umožnila vstup. Ženy jsou osvobozeny, ale Maciste zničí jejich cestu k povrch, jakmile odešli a je zajat věřícími měsíce, kteří ho pohřbívají, a později Moah v zemi, aby červi mohli jíst jejich těla. Zachrání je sopečná erupce, která je osvobodí a zabije velkou část věřících měsíce.
Když se věřící snaží pomstít, uzavřou smlouvu s kmenem kanibalů, aby zaútočili na věřící. Společné síly jsou poraženi slunečními ctiteli a Maciste. Moah se připojil k Maciste na jeho budoucích cestách.
Obsazení
- Reg Lewis tak jako Maciste / Maxus
- Margaret Lee jako Moah
- Luciano Marin jako Idarův syn Dorak
- Andrea Aureli jako Rhia
- Birgit Bergen jako Agmir
- Nello Pazzafini jako Fuwan
- Miria Kent jako Žena slunce
- Fulvia Gasser jako Žena slunce
- Rocco Spataro jako Dorak
- Ivan Pengov jako strážce ohně Gamel
Mezi příšery patří řeka mořský had, ještěrka (v měřítku od skutečné ještěrky) a čtyřnohý chodící drak.
Výroba
Ohnivé příšery proti Herkulovu synovi byla koprodukce mezi italským Euro International Film a jugoslávským Caserbibem.[2] Film byl natočen v Incir De Paolis Studios v Římě a na místě v jeskyních Lublaň v Slovinsko.[2]
V anglické jazykové verzi se Maciste nazývá „Maxus“ a označuje jej jako syna Herkula.[3][4] Název Maciste je změněn na Maxus, takže kdykoli je uvedeno Maxusovo jméno, přidá dabovaný název jiný vyšší registrovaný hlas.[4][5]
Uvolnění
Film byl propuštěn v Itálii dne 25. dubna 1962.[2] To bylo také vydáno jako Kolos doby kamenné v Anglii.[2][3]
Recepce
Howard Hughes ve své knize o italské kinematografii pojednával o anglickém dabingu filmu a prohlásil jej za „pravděpodobně nejhorší dabingovou práci všech dob“.[4]
Reference
Poznámky pod čarou
- ^ A b C Kinnard & Crnkovich 2017, str. 57.
- ^ A b C d E F G Kinnard & Crnkovich 2017, str. 58.
- ^ A b Della Casa & Giusti 2013, str. 211.
- ^ A b C Hughes 2011, str. 19.
- ^ Hughes 2011, str. 20.
Zdroje
- Hughes, Howard (2011). Cinema Italiano - Kompletní průvodce od klasiky po kult. Londýn - New York: IB Tauris. ISBN 978-1-84885-608-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kinnard, Roy; Crnkovich, Tony (2017). Italské filmy s meči a sandály, 1908-1990. McFarland. ISBN 978-1476662916.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Della Casa, Steve; Giusti, Marco (2013). Il Grande Libro di Ercole. Edizione Sabinae. ISBN 978-88-98623-051.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Ohnivé příšery proti Herkulovu synovi na IMDb
- Ohnivé příšery proti Herkulovu synovi je k dispozici ke stažení zdarma na Internetový archiv