Finisterre jazyky - Finisterre languages
| Finisterre | |
|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | Rozsah Finisterre, Nová Guinea |
| Jazyková klasifikace | Trans – Nová Guinea |
| Pododdělení |
|
| Glottolog | fini1245[1] |
The Finisterre jazyky plocha jazyková rodina, mluvený v Rozsah Finisterre Papuy-Nové Guineje, zařazené do originálu Trans – Nová Guinea (TNG) návrh a William A. Foley považuje jejich identitu TNG za prokázanou. Sdílejí s Huonské jazyky malá uzavřená třída sloves s předponami zájmenných objektů, z nichž některé jsou příbuzné v obou rodinách (Suter 2012), silný morfologický důkaz, že spolu souvisejí.
Nejlidnatějšími jazyky Finisterre jsou Wantoat, Rawa a Yopno s přibližně 10 000 mluvčími za kus a Iyo s přibližně polovinou tohoto počtu.
Vnitřní struktura
Huon a Finisterre a poté spojení mezi nimi bylo identifikováno Kenneth McElhanon (1967, 1970). Jsou to jasně platné jazykové rodiny. Finisterre obsahuje šest jasných větví. Kromě toho je klasifikace založena na lexikostatistice, která neposkytuje přesné výsledky klasifikace. Níže uvedený obrys sleduje McElhanon a Carter et al. (2012).
- Finisterre rodina
- Erap větev
- Pobočka Gusap – Mot
- Pobočka Uruwa: Sakam (Kutong) - Som, Nukna (Komutu), Yau, ?Weliki
- Větev Wantoat: Awara –Wantoat (Yagawak, Bam), Tuma-Irumu
- Warup větev: Asaro'o (Morafa) - Molet, Bulgebi, Degenan, Forak, Guya (Guiarak), Gwahatike (Dahating), Muratayak (Asat, Yagomi)
- Pobočka Yupna: Domung –Ma (Mebu), Nankina, Bonkiman –Yopno (Kewieng, Wandabong, Nokopo, Isan),?Yout Wam
Porovnání slovní zásoby
Následující základní slovní zásoba pochází z databáze Trans-Nové Guineje:[2]
Erap větev Pobočka Gusap-Mot Pobočka Uruwa Větev wantoat Warup větev Yupna větev lesk Mungkip Uri
(Sintogoro dialekt)Iyo Yau
(Mup dialekt)Tuma-Irumu
(Irumu dialekt)Degenan Yopno
(Nokopo dialect)hlava kʰige zmenšit kemba kuwit kʌyi tʌnam busuŋʌ vlasy sɨsa; sɪsa sɨsɑ hu dzioŋ pundzi g .t daŋwai ucho maget; magitnɛ mɑgi umbsumbi ɔndɔm sukun nʌm kɔsim oko dae; da. ge de tɔŋi dan dapur dabəl daƀʌl nos miminɛ; mimi .ge kininiʔ umi tanma inami tomoni zub ma miti muž muži mɛn gɛn jazyk mabɛm; mabim mɨmbɛm mipi motbin mbermber mɛlɛ mel noha kada kʌjoŋ veš mi; mīŋ tumuŋ imi Imon imʌn iməŋ iat Pes míza kuɣɔŋ je míza aŋ hm noŋkwak prase kare pták jāŋ jɑŋ nũ vejce qiliq krev my · q ʌmɑ kost kwadi; kwadzi kʌti: wimbi kurat konzar doruk; ne kataar kůže děvče fugu kowi slintavka gup; kʌndʌp jáᵲ- gʌp; kandap prsa nom nʌm susu maminka nonoŋ maminka naŋ strom bɛm fɨɾi muž mɛ ʌmi amna ama Amen žena tam tɑmin pare .i slunce zmrzačit; mužský mɑjɛm okisa září kɔmi .m Doran měsíc jaʁip mɑjɛp voda ime; imɛ ɑmɑ takže ne yamo ome .m kʌlap oheň kuduk; kugup kudip te ibdi kʌndʌp apřap kandap kámen qawade gʷunʌgʌm cesta, cesta tɛlɛ; tɛrɛpmēŋ kʌdʌpʌŋ Ruda amsap kandet mar̃ʌn kosit název buŋām; Páni wɔp dlužíš muž wop maŋgi mai jíst nʌna ne na na na na jeden kubugaŋ kubinik dva doživotní fʌmɑʔ
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Finisterre – Saruwaged“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Greenhill, Simon (2016). „TransNewGuinea.org - databáze jazyků Nové Guineje“. Citováno 2020-11-05.
externí odkazy
Bibliografie
- Ross, Malcolm (2005). "Zájmena jako předběžná diagnostika pro seskupení papuánských jazyků". v Andrew Pawley; Robert Attenborough; Robin Skrýt; Jack Golson (eds.). Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů. Canberra: Pacifická lingvistika. str. 15–66. ISBN 0858835622. OCLC 67292782.
- Suter, Edgar (2012). Slovesa s předponami zájmenných objektů v jazycích Finisterre-Huon. In: Harald Hammarström a Wilco van den Heuvel (eds.). Historie, kontakt a klasifikace papuánských jazyků. [Zvláštní vydání jazyka a lingvistiky 2012 v Melanésii]. 23-58. Port Moresby: Linguistic Society of Papua New Guinea.