Fedde Schurer - Fedde Schurer
Fedde Schurer | |
---|---|
narozený | 25. července 1898 Drachten (Holandsko ) |
Zemřel | 19. března 1968 Heerenveen (Holandsko) | (ve věku 69)
obsazení | básník, spisovatel (také učitel, novinář a politik) |
Jazyk | Západofríské |
Národnost | Západní Fríština |
Státní občanství | holandský |
Doba | 20. století |
Žánr | poezie, povídky, drama |
Pozoruhodné práce | Fersen Simson |
Aktivní roky | 1920–1968 |
Manželka | Willemke de Vries |
Děti | Andries Schurer (přijat) |
Fedde Schurer (Západofríské pron. [ˈFɛdəəskyːrər]; holandský pron. [ˈFɛdə ˈsxyːrər]) (Drachten, 25. července 1898 - Heerenveen, 19. března 1968)[1] byl holandský učitel, novinář, jazykový aktivista a politik,[2] a jeden z nejvlivnějších básníci v Západofríský jazyk 20. století.[3][4]
Život a kariéra
Od roku 1904[5] Schurer vyrostl v Frisian rybářská vesnice Lemmer,[6] a od mladého věku pracoval jako tesař.[7] Večerním samovzdeláváním studoval na učitele a v roce 1919 byl v této funkci jmenován do místní křesťanské základní školy v Lemmeru.[5] Jeho manželka Willemke „Willy“ de Vries, která byla rovněž učitelkou, a jeho kolega z této školy, se kterým se vlastně setkal, když byl ještě tesařským učeňem, protože byla dívkou, která každý den doručovala noviny v tesařské dílně.[8] Schurer a Willy se vzali 1. července 1924.[5]
V roce 1930 otevřeně pacifista Postoj způsobil, že Schurer přišel o práci, a poté se přestěhoval do Amsterdam, kde byl jmenován do státní školy.[9][5] Byl to talentovaný řečník a jeho pacifistické a socialistické názory byly v té době považovány za nebezpečí pro společnost, a proto BVD, holandská tajná služba, založila o něm spis.[10][11] Schurer se připojil k Křesťansko-demokratická unie (CDU), křesťansko-socialistická odštěpená strana, a v letech 1935–1936 působil jako člen zemského sněmu Severní Holandsko na rok.[5] v druhá světová válka on byl zapletený s Holandský odpor v Amsterdamu, kde byl jeho dům využíván jako dočasný úkryt pro lidi hledané u Nacisté, než mohli být propašováni z města.[12]
Po válce se Schurer vrátil do Frieslandu, kde žil Heerenveen, a pracoval jako novinář.[13][5][14] Jako většina lidí z Friesland byl rodák Západofríské řečník a od mladého věku byl horlivým zastáncem svého mateřského jazyka.[15]
Kneppelfreed
V letech 1950 a 1951 soudce v několika soudních sporech ve Frísku odepřel obžalovaným právo mluvit frízsky,[16] Schurer napsal ostře formulovanou redakční pokárání v Heerenveensche Koerier noviny.[17][18] Během zasedání soudu dne 17. října 1951 pan Sacco Richard Wolthers řekl: „Officieel versta ik u niet“ (oficiálně vám nerozumím).[19] V úvodníku Schurer přednášel soudce o právech obžalovaného a označil chování pana Wolthersa za dětské, urážlivé a obtěžující. Schurer nadále prohlašoval, že úředníci by se měli učit Frisian podle doporučení decentralizační komise.[19] Poté byl obviněn z pomluvy soudce a v pátek 16. listopadu 1951 se musel dostavit k soudu v hlavním městě provincie Leeuwarden,[20] společně s dalším novinářem Tsjebbe de Jong z Bolswarder Nieuwsblad který ve svém sloupku o případu použil výraz „nacistické metody“.[21]
Toho dne se na náměstí Zaailand před Leeuwardenským justičním palácem shromáždil velký dav. Byli někteří příznivci Schurera (mezi nimi renomovaní fríští autoři jako Douwe Tamminga, Anne Wadman a Eeltsje Boates Folkertsma ), někteří fríští nacionalisté, příslušníci fríského jazyka lis (kteří nebyli povoleni do soudní síně) a skupina studentů nesoucích transparenty, ale ten den se náhodou stalo tržním dnem a spousta lidí tam byla prostě návštěvníci trhu, kteří přišli, aby viděli, co všechno ten rozruch bylo o.[22] Nešikovnou kontrolou davu policií[23] situace se úplně vymkla z rukou a změnila se ve vzpouru, při které policie použila nadměrnou sílu[21] známý jako Kneppelfreed („Baton Friday“, po obušcích používaných policií).[24][25] Něco takového nebylo v ospalé nizozemské poválečné společnosti neslýchané a událost vyvolala rozzlobené protestní schůzky po celém Frísku.[26][27] Příběh se dokonce dostal na titulní stránky zahraničního tisku,[28] a otázky byly vzneseny v Tweede Kamer, nizozemská dolní komora parlamentu.[29] Pod tlakem k vyřešení situace národní vláda v Haag vyslal do Frieslandu výbor složený ze tří ministrů, aby jednal s frískými vůdci,[30] což nakonec vedlo ke změnám ve vnitrostátních právních předpisech (v letech 1955 a 1956), což umožnilo Frísanům mluvit jejich vlastním jazykem u soudu a dal frískému jazyku v provincii Friesland oficiální status tweede rijkstaal („druhý národní jazyk“).[31][32] Kneppelfreed je považován za jeden z nejdůležitějších milníků emancipace západofríského jazyka.[33]
Následky
Pokud jde o Schurera, ten svůj případ prohrál a byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na 14 dní a pokutě ve výši ƒ 150, - (558,65 EUR v roce 2018[34])[35] Schurer se proti rozsudku odvolal, ale prohrál a byl nakonec odsouzen na 30 dnů podmíněně a pokutu ve výši ƒ 150, -.[36][37][38]
Schurer působil v letech 1956 až 1963 jako člen nizozemského národního parlamentu za Nizozemská labouristická strana.[5] On také pokračoval získat uznání jako básník.[2] Ve skutečnosti, ačkoli Schurer je známý jako spisovatel i básník, jeho tělo próza, sestávající pouze ze sbírky povídek Beam en Bast (1963) a jeho posmrtně publikovaná autobiografie De Besleine Spegel (1969), je ve srovnání s jeho poezií maličký dílo.[2] Schurer také napsal dvě hry, Simson (1945, o Biblický postava Samson ), a Bonifatius (1954, asi Svatý Bonifác ). Působil také jako překladatel a byl zodpovědný za fríský text Kniha Ester v New Frisian Bible Translation, zatímco v roce 1931 vydal sbírku poezie napsanou Heinrich Heine, kterou přeložil do fríštiny.[39] Fedde Schurer zemřel v Heerenveenu v roce 1968,[40] a přežila ho jeho žena a jejich adoptivní syn Andries.[41] V roce 2010 vyšla první komplexní biografie o Schurerovi s názvem Fedde Schurer (1898–1968): Biografie van een Friese Koerier, napsáno v holandský Johanneke Liemburg, starosta města Littenseradiel.[42]
Bibliografie
Poezie
- 1925 – Fersen („Básně“)
- 1931 – Utflecht ("První let")
- 1936 – Op Alle Winen („Na každém větru“)
- 1940 – Fen Twa Wâllen („Nevybírat jeden nad druhým“)
- 1947 – To Boek fan de Psalmen („Kniha žalmů“ - nikoli překlad)
- 1949 – Vox Humana
- 1955 – Frysk Psalm- en Gesangboek („Frisian Book of Žalms and Songs“, rýmovaná verze ve Frisian nizozemského liturgického zpěvníku)
- 1955 – Otisk prstu („Otisky prstů“)
- 1966 – Poté Nijs („Behind the News“)
- 1966 – Opheind en Trochjown („Chyceni a předáni“)
- 1966 – De Gitaer podle toho Boek, část 1 („The Guitar by the Book“)
- 1969 – De Gitaer podle toho Boek, část 2
- 1974 – Samle Fersen („Sebraná poezie“, znovu vydána v roce 1975)
Próza
- 1963 – Beam en Bast („Strom a kůra“, sbírka povídek)
- 1963 – Chovná voda („Chléb na vodě“, sbírka editorských publikací Schurera v Friese Koerier noviny, částečně v holandštině)
- 1969 – De Besleine Spegel („Rozmazané zrcadlo“, nedokončená autobiografie, znovu vydána v letech 1998 a 2010)
Drama
- 1945 – Simson („Samson“, biblická tragédie)
- 1954 – Bonifatius („Svatý Bonifác“, historická tragédie)
Překlady
- 1931 – Heinrich Heine: Oersettings út Syn Dichtwirk („Heinrich Heine: Překlady z jeho poezie“)
- 1966 – Kniha Ester (překlad pro překlad nové fríské bible)
Reference
- ^ Fedde Schurer v Digitale Bibliotheek voor de Nederlandse Letteren („Digitální knihovna pro nizozemskou literaturu“)
- ^ A b C Klaes Dykstra a Bouke Oldenhof, Lyts Hânboek fan de Fryske Literatuer, Leeuwarden (Afûk), 1997, s. 92
- ^ Johanneke Liemburg, Fedde Schurer (1898–1968): Biografie van een Friese Koerier, Leeuwarden (Friese Pers / Noordboek), 2010
- ^ Fedde Schurer v Biografisch Woordenboek van het Socialisme en de Arbeidersbeweging in Nederland („Biografický slovník socialismu a dělnického hnutí v Nizozemsku“)
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 18–30
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 31–41
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 49
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 65–96
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 89
- ^ Krátká biografie Schurera (pod nadpisem Talentvol en gevaarlijk spreker: „V souboru BVD je Schurer považován za„ talentovaného a nebezpečného řečníka, zvláště nebezpečného pro mladé lidi. “)
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 126–134
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 148–152
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 16–19
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 54–56
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 24–27, 33/34
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 164–166
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 34–36
- ^ A b „Pan Wolthers forstiet offisieel gjin Frysk“. Heerenveensche Koerier přes delpher.nl (v západní fríštině). 18. října 1951. Citováno 12. června 2020.
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 37/38
- ^ A b „Het Laatste Woord“. De Heerenveensche Courant přes Delpher (v holandštině). 17. listopadu 1951. Citováno 12. června 2020.
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 44–47
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 47–49
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 168–170
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 49–53
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 170–171
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 54–60 a 65–68
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 177
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 68–74
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 76–78
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 174–183
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 99–107
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 9
- ^ „De waarde van de gulden / euro“. International Instituut voor Sociale Geschiedenis (v holandštině). Citováno 17. května 2020.
- ^ „Deining in de Friese hoofdstad“. Nieuwsblad van het Noorden přes Delpher (v holandštině). 17. listopadu 1951. Citováno 12. června 2020.
- ^ „Fedde Schurer in hoger beroep veroordeelt“. Nieuwsblad van het Noorden via Delpher (v holandštině). 27. března 1952. Citováno 12. června 2020.
- ^ Fedde Schurer, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969, s. 163–168 a 171–173
- ^ Peter R. Boomsma, Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, s. 39–44 a 82–92
- ^ Klaes Dykstra a Bouke Oldenhof, Lyts Hânboek fan de Fryske Literatuer, Leeuwarden (Afûk), 1997, s. 92-93
- ^ Fedde Schurer v Digitale Bibliotheek voor de Nederlandse Letteren
- ^ Životopis Fedde Schurer
- ^ Fedde Schurer: Een Doorbraakfiguur, bulletin University of Groningen, 16. března 2010
Zdroje
- Boomsma, Peter R., Kneppelfreed, Franeker (Uitgeverij Van Wijnen), 1998, ISBN 9 05 19 41 838
- Dykstra, Klaes a Bouke Oldenhof, Lyts Hânboek fan de Fryske Literatuer, Leeuwarden (Afûk), 1997, ISBN 9 07 00 10 526, str. 92–95
- Liemburg, Johanneke, Fedde Schurer (1898–1968): Biografie van een Friese Koerier, Leeuwarden (Friese Pers / Noordboek), 2010, ISBN 978-9 03 30 08 689
- Schurer, Fedde, De Besleine Spegel, Amsterdam (Moussault's Uitgeverij N.V.), 1969 (autobiografie)
- Steenmeijer-Wielenga, Tineke, Fedde Schurer, v Biografisch Woordenboek van het Socialisme en de Arbeidersbeweging in Nederland (BWSA), 1987, s. 146–148
externí odkazy
- Fedde Schurer na Digitální knihovna pro nizozemskou literaturu (ve Frysku a holandštině - Fersen a Lof fen alle tiden k dispozici ke stažení zdarma)
- Fedde Schurer na Tresoar, Frisian Digital Archives (ve Frysku a holandštině)
- Cesta do Babelu podle Ian Buruma na The New York Review of Books
- Pan Wolters forstiet offisieel gjin Frysk (ve fríštině a holandštině - úvodník novin ze dne 18. října 1951, který spustil Kneppelfreed)