Výhradní ekonomická zóna Somálska - Exclusive economic zone of Somalia
The výlučná ekonomická zóna z Somálsko ujde 830 389 km2 v Indickém oceánu.[1] Rozkládá se na vzdálenost 200 námořní míle ze základních linií, ze kterých je šíře národa teritoriální vody se měří. V souladu se zákonem č. 37 přijatým v roce 1972 spadá somálská EEZ pod jeho územní svrchovanost.[2]
Legislativa
Zákon č. 37 o teritoriálním moři a přístavech
Dne 10. září 1972 schválil somálský parlament zákon č. 37 o územním moři a přístavech. Návrh zákona rozšířil teritoriální moře Somálska na 200 námořních mil na kontinentálním a ostrovním pobřeží.[2] Dne 26. ledna 1989 přijal parlament zákon. 05, který schválil somálský námořní zákon (somálský námořní zákon z roku 1988). Návrh zákona stanoví 200 nm teritoriální moře a výlučnou ekonomickou zónu.[3]
Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu
Somálský parlament ratifikoval dne 9. Února 1989 Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS). Smlouva definuje práva a povinnosti národů s ohledem na jejich využívání světových oceánů a stanoví pokyny pro podniky, životní prostředí a správu mořských zdrojů Přírodní zdroje.[4] UNCLOS z roku 1982 stanoví teritoriální moře do 12 nm a VHZ do 200 nm. Poskytuje také možnost rozšířeného kontinentálního šelfu, který se rozprostírá až na 350 nm od pobřeží, v závislosti na vlastnostech mořského dna sousedících s pobřežím.[5]
Somálské námořní právo
Dne 30. června 2014 prezident Somálska Hasan Sheikh Mohamud načrtl výlučnou ekonomickou zónu Somálska v souvislosti se somálským námořním zákonem z roku 1988 přijatým somálským parlamentem. Stanovuje, že Somálská federativní republika má:
- Svrchovaná práva za účelem průzkumu a využívání, zachování a správy přírodních zdrojů, ať už živých nebo neživých, mořského dna a podloží a nadmořských vod, a s ohledem na další činnosti pro hospodářský průzkum a využívání zóny, jako je výroba energie z vody, proudů a větrů.
Vymezení
V srpnu 2014 Federální vláda Somálska formálně požádal Mezinárodní soudní dvůr „určit na základě mezinárodního práva úplný směr jednotné námořní hranice rozdělující všechny námořní oblasti, které se vztahují k Somálsku a Keni v Indickém oceánu.“[6]
Přírodní zdroje
Somálsko má nejdelší pobřeží kontinentální Afriky,[7] a některé z nejbohatších populací ryb na kontinentu.[8] Hojnost rybolovu v této oblasti je výsledkem pobřežních oblastí upwelling studených podpovrchových oceánských vod bohatých na živiny. Výsledkem upwellingu je obohacení fytoplankton a zooplankton, což zase vytváří příznivé podmínky pro některé malé pelagické ryby, jako je sardinky, sleď a scad.[8]
Viz také
Reference
- ^ „EEZ Waters of Somalia“. The Pew Charitable Trusts. Citováno 13. července 2014.
- ^ A b „Zákon č. 37 o teritoriálním moři a přístavech ze dne 10. září 1972“ (PDF). Spojené národy. Citováno 16. července 2014.
- ^ Caron, editoval David D .; Oral, Nilufer (2014). Výzvy v oblasti průlivu v mezinárodním právu. Leiden: BRILL. p. 273. ISBN 9004266372.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
- ^ „Mořské právo“. Archivovány od originál dne 11. srpna 2014. Citováno 16. července 2014.
- ^ „Přehled úmluvy UNCLOS“. Spojené národy. Citováno 27. července 2014.
- ^ „Somálsko žaluje Keňu u nejvyššího soudu OSN kvůli námořní hranici“. AFP. 28. srpna 2014. Citováno 24. ledna 2015.
- ^ Mezinárodní dopravní síť, Světový obchod se žraloky: souhrn regionálních studií Traffic, (Traffic International: 1996), s. 25.
- ^ A b Cushing 1969; Fisher a kol. 1973