Eustathios Daphnomeles - Eustathios Daphnomeles

Eustathios Daphnomeles
Nativní jméno
Εὐστάθιος Δαφνομήλης
Zemřelpo 1029
VěrnostByzantská říše
Zadržené příkazystrategos různých témata
VálkyByzantské dobytí Bulharska

Eustathios Daphnomeles (řecký: Εὐστάθιος Δαφνομήλης, fl. počátkem 11. století) byl a byzantský strategos a patricij který se vyznamenal v Byzantské dobytí Bulharska. Patří mezi nejvýznamnější a nejúspěšnější generály třicetileté války mezi císařem Basil II (r. 976–1025) a Samuel Bulharska (r. 997–1014), který pomohl ukončit dlouhý konflikt oslepením a zajmutím posledního bulharského vůdce, Ibatzes, v roce 1018.

Životopis

Hlavní zdroj popisující Dafnomelesův život, a vlastně i Bulharské kampaně (986–1018) císaře Basil II, je konec 11. století Synopse historie z John Skylitzes, jehož chronologii je často problematické rekonstruovat. Daphnomeles pocházel z pozemková aristokracie z Malá Asie, která po staletí poskytovala byzantskou vojenskou elitu. Tradiční historiografie uvádí jeho první vzhled kolem roku 1005, kdy Jadran přístavní město Dyrrhachium se prý vzdal John Chryselios, místní magnát, s Byzantinci. Dafnomeles, v čele flotily, převzal kontrolu nad městem. Vzhledem k chronologicky nejasnému vyprávění Skylitzů je však možné, že tato epizoda odráží jeho pozdější jmenování (po roce 1018) jako strategos (vojenský guvernér) města.[1]

Mapa byzantsko-bulharských válek v době císaře Basil II a cara Samuel Bulharska

Dafnomeles se účastnil následných konfliktů proti carovi Samuele, ale jeho největším počinem bylo zajetí bulharského vůdce Ibatzes v roce 1018, za což dostal významné místo v Skylitzesově díle.[2] Po porážce u Bitva o Kleidion v roce 1015 se bulharský odpor začal hroutit. Do roku 1018 se většina bulharských velitelů vzdala a pouze Ibatzes, který se svými následovníky ustoupil do královského majetku Pronishte, přirozeně silná a obhájitelná horská poloha, nadále odolávala.[3] Odmítl úplatky i výhrůžky ze strany Byzantinců a po dobu 55 dnů zůstala byzantská armáda pod vedením císaře Basila II. Deabolis poblíž a čeká na jeho kapitulaci. V tu chvíli se místní shromáždění shromáždilo do Ibatzesova paláce na svátek Dormition, Daphnomeles, hned strategos blízkých Achrida z vlastní iniciativy rozhodl ukončit patovou situaci. S pouhými dvěma doprovody vylezl na statek a oznámil se Ibatzesovi. Ibatzes ve víře, že Dafnomeles by nepřijel sám, pokud by neměl v úmyslu uzavřít spojenectví s Basilem, ustoupil s strategos na odlehlou zalesněnou mýtinu v zahradách pro soukromou diskusi. Tam Daphnomeles a jeho dva skrytí spolupracovníci vyskočili na bulharského generála, oslepili ho a přenesli do horního patra paláce skrz shromážděné davy, které byly příliš ohromené, aby zareagovaly. Když se Bulhaři vzpamatovali, shromáždili se pod budovou a volali po pomstě. Daphnomeles je však oslovil a podařilo se jim je přesvědčit o marnosti dalšího odporu a složit zbraně a usilovat o odpuštění císaře.[4][5]

Ibatzesovo zajetí dne 15. srpna 1018[6] ukončila dlouhý konflikt mezi Byzancí a Bulharskem,[7][8] a podle byzantinisty Paula Stephensona zajištěné pro Daphnomeles spolu s Nikephoros Ouranos a Nikephoros Xiphias, pověst jednoho z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších generálů v bulharských válkách Basila II.[9]

Po jeho činu byl jmenován Daphnomeles strategos z thema z Dyrrhachium vděčný císař a jako odměnu dostal všechno Ibatzesovo movité bohatství.[5] V roce 1029 byl však obviněn ze spiknutí s dalšími významnými guvernéry Balkán svrhnout císaře Romanos III Argyros (r. 1028–34) ve prospěch doux Constantine Diogenes. Obvinění byli poté povoláni zpět Konstantinopol zbit, přehlídka přes Mese a vykázán. Nic dalšího o něm není známo.[5][10]

Reference

  1. ^ Holmes 2005, str. 104–105, 497–498.
  2. ^ Holmes 2005, str. 99, 153–154.
  3. ^ Holmes 2005, str. 228.
  4. ^ Holmes 2005, str. 229.
  5. ^ A b C PmbZ, Eustathios Daphnomeles (# 21864).
  6. ^ Kaldellis 2017, str.110
  7. ^ Holmes 2005, str. 110–111.
  8. ^ Stephenson 2003, str. 35.
  9. ^ Stephenson 2003, s. 122–123.
  10. ^ Wortley 2010, str. 356.

Zdroje

  • Holmes, Catherine (2005). Basil II a správa říše (976–1025). Oxford: Oxford University Press. ISBN  978-0-19-927968-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kaldellis, Anthony (2017). Kabinet byzantských kuriozit: Podivné příběhy a překvapivá fakta z dějin Nejoslavnější říše. Oxford University Press. ISBN  9780190625962.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Lilie, Ralph-Johannes; Ludwig, Claudia; Pratsch, Thomas; Zielke, Beate (2013). Prosopographie der mittelbyzantinischen Zeit online. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften. Nach Vorarbeiten F. Winkelmanns erstellt (v němčině). Berlín a Boston: De Gruyter.
  • Stephenson, Paul (2003). The Legend of Basil the Bulgar-Slayer. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN  978-0-521-81530-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Wortley, John, ed. (2010). John Skylitzes: Synopse byzantských dějin, 811-1057. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN  978-0-521-76705-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)