Evropa 1 - Europe 1

Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Březen 2011) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Evropa 1

Město	Paříž a Ženeva
Vysílací oblast	Francie, Švýcarsko a Belgie
Frekvence	104.7 MHz (Paříž ) 104.8 MHz (Marseille ) 104.6 MHz (Lyon ) Úplný seznam frekvencí v jiných oblastech
Heslo	Evropa 1, Měnič Écoutez le monde
Programování
Jazyk (y)	francouzština
Formát	Novinky a diskuse
Vlastnictví
Majitel	Lagardère Active
Sesterské stanice	RFM Virgin Radio
Dějiny
Datum prvního vysílání	1. ledna 1955; Před 65 lety (1955-01-01)
Bývalí volací značky	Evropa č. 1 (1955-1974)
Odkazy
webová stránka	www.europe1.fr

Evropa 1, dříve známý jako Evropa č. 1, je soukromá rozhlasová stanice vytvořená v roce 1955. Vlastněna a provozována společností Lagardère Active, dceřiná společnost Skupina Lagardère, je to jedna z předních rozhlasových stanic v Francie a její programy lze přijímat po celé zemi.

Dějiny

V roce 1955 obejít zákaz komerčního vysílání ve Francii po Druhá světová válka „Evropa č. 1 byla založena v Sársko, německý stát, který hraničí Francie a Lucembursko. Přenosy však nebyly legálně povoleny, dokud francouzská poválečná správa Sárska nepřestala a svrchovanost se nevrátila západní Německo v roce 1957; takže během prvních dvou let (1955–1957) pod vedením Louis Merlin, který přeběhl z Rádio Lucembursko „Evropa č. 1 byla a pirátské rádio stanice. V roce 1959 francouzská vláda koupila část vysílací společnosti a tento zájem dnes spravuje Skupina Lagardère. Veškeré programování bylo vždy vyrobeno v Paříž. Pro několik částí Francie, které nemohou přijímat signál FM, dlouhovlnný vysílání stále existuje: programový kanál se přenáší přes linky ISDN do vysílací stanice nacházející se na území vesnic Berus a Felsberg v Sársko, Německo.

Od samého začátku byly priority Evropy č. 1 dvojí: zaprvé, zprávy a kulturní informace s důrazem spíše na svědecké výpovědi než na hlasatele se scénářem; zadruhé, pořady zaměřené na navázání vazeb s posluchači, včetně her, soutěže neformální rozhovor, populární muzika, a pouliční politika. V obou ohledech šlo o odklon od rozhlasových formátů dneška.

V 60. letech byla Evropa 1 průkopníkem nového tónu ve francouzském rádiu. Salut les copains se stala ikonou populární kultury a baby boom generace. Evropa 1 hrála roli v EU 68. května politická krize tím, že je hlavním zdrojem informací nepoškozených vládními sankcemi; bylo přezdíváno „rádio barikády“. V 70. letech prezident Giscard d'Estaing kritizoval jeho „posměšný“ tón. Když průmyslník Jean-Luc Lagardère se stal prezidentem skupiny Evropa 1, někteří se obávali, že by síť mohla ztratit svůj nezávislý pohled.

Od 80. let zaznamenala Evropa 1 pokles sledovanosti a průměrný věk posluchačů se neustále zvyšoval. Oba lze vysledovat k šíření rádia FM poté, co socialistický prezident François Mitterrand v roce 1981 učinil FM soukromým rádiem legálním.^[1] V roce 1986 regulační úřady v zájmu rovnosti předaly kmitočty FM Evropě 1 a dalším periferním radiopřijímačům, které stále vysílají ze zahraničí.^[2] Ve Francii byla vytvořena síť vysílačů FM Evropa 1. Později s nimi museli být sdíleni Evropa 2, nyní Virgin Radio. V 90. letech se Evropa 1 stala sítí zpráv a rozhovorů. Jean-Pierre Elkabbach prezidentem se stal v roce 2005. Byl propuštěn CSA (Comité de Surveillance de l'Audiovisuel) poté, co v červnu 2008 předčasně oznámil smrt Pascala Sevrana a byl nahrazen Alexandre Bompard, bývalý ředitel sportu v Canal +.

Evropa 1 je dnes pátou nejoblíbenější sítí ve Francii, přičemž ostatní čtyři jsou RTL (rádio-televize Lucembursko) France Inter (státní, obecný), NRJ (hudba) a Francie Info (ve vlastnictví státu, zprávy).

Evropa 1 se také stala doplňkovým aktivním členem Evropská vysílací unie v roce 1978 a v roce 1982 aktivní člen.

Programování

Mezi nejznámější programy v Evropě 1 za posledních padesát let patří: „Pour ceux qui aiment le jazz“ („Pro ty, kteří milují jazz“) pořádané Daniel Filipacchi a Franck Ténot „Signé Furax“ (komediální komediální seriál „Signed, Furax“), „Salut les copains“ („Ahoj, přátelé“, program populární hudby), „Campus“ (recenze knih, rozhovory s literárními osobnostmi a chat) o současném dění a kultuře), „Vous êtes formidables“ (program věnovaný „demonstracím solidarity“), „Bonjour, monsieur le maire“ (zaměřený na venkovskou Francii), „L'horoscope de Madame Soleil“ (astrologie), ''Top 50 „(repríza hudebních žebříčků) a„ Le club de la presse “(„ Press Club “, politická konverzace). BBC Radio 5 měl přeloženou verzi Top 50 s názvem Le Top (s Marcem et La Mèche) od roku 1990 do roku 1994.

Známí novináři, moderátoři a umělci zahrnovali: Patrick Topaloff, Maurice Siegel, Jean Gorini, André Arnaud, Pierre Bouteiller, Pierre Bellemare, Francis Blanche, Daniel Filipacchi, Frank Ténot, Lucien Morisse, Robert Willar, Albert Simon, Laurent Ferrari a Madame Soleil. Bývalý je Wendy Bouchard. Následovala ji Laurence Ferrari v roce 2014.

Evropa 1 na dlouhé vlně

Evropa 1 se vysílá ve Francii, z Francie, přes hustou síť FM od roku 1986, ale stanice byla vysílána také dlouhovlnný podle Dlouhovlnný vysílač Europe 1 do konce roku 2019. The dlouhovlnný zdroj byl přenesen uživatelem Europäische Rundfunk- und Fernseh-AG (v angličtině, Evropská rozhlasová a televizní společnost), vysílající dne dlouhovlnný v 183kHz z Felsberg v Sársku.^{[Citace je zapotřebí ]} Autorádia ve Francii skenovala v krocích 3 kHz, což usnadňuje naladění 183 kHz.

Pro dlouhovlnný anténní systém Felsberg vysílal signál Evropy 1 na jihozápad směrem k Francii.^{[Citace je zapotřebí ]} Ve východním směru byly přenosy utlumeny, takže dovnitř východní Evropa, bylo slyšet jen slabý signál.^{[Citace je zapotřebí ]} Kvůli závadě v anténním systému však pouze nosná frekvence byl správně promítán na východ; postranní pásma utrpěla menší útlum, takže na východě byl příjem postranního pásma adekvátní (zejména při použití přijímače SSB), ale zkreslený.^{[Citace je zapotřebí ]} Po zhroucení jednoho stožáru ve čtyřstěžni fázované pole dne 8. října 2012 byla použita rezervní anténa se dvěma stožáry, což mělo za následek snížený signál v některých částech Francie, ale silnější a nezkreslený signál v severní Evropě a na Britských ostrovech.^{[Citace je zapotřebí ]}

Nosné frekvence v pásmu dlouhých vln jsou přiřazeny jako celočíselné násobky devíti kHz v rozmezí od 153 do 279 kHz. Frekvence vysílače Europe 1, 183 kHz, byla však kompenzována obvyklými násobky devíti kHz stanovenými v rámci Ženevský plán.^{[Citace je zapotřebí ]}

Pro dlouhovlnný Ve Felsbergu byly čtyři anténní stožáry s kotvami, které byly postaveny v letech 1954 a 1955, průměrně 277 metrů vysoké. Budova, ve které byly umístěny vysílače, je architektonicky neobvyklá, předpjatá betonová konstrukce, která nevyžaduje žádné vnitřní nosné sloupy. Byla označena architektonickou památkou Evropská unie a je chráněnou strukturou.

To bylo nahlášeno 23. prosince 2019^[3] že e-mail od Lagardère Active potvrdila, že dlouhovlnný služba Evropa 1 by přestala vysílat o půlnoci SEČ 1. ledna 2020. V případě, Evropa 1 dlouhovlnný přenos přestal 31. prosince 2019 ve 23:30 SEČ.

Vizuální identita

Loga