Benoît Duquesne - Benoît Duquesne
Benoît Duquesne | |
---|---|
narozený | |
Zemřel | 4. července 2014 | (ve věku 56)
obsazení | Novinář, moderátor zpráv |
Aktivní roky | 1983–2014 |
Zaměstnavatel | Evropa 1 (1982–88) TF1 (1988–94) Francie 2 (1994–2014) |
Pozoruhodný kredit | Journal de 13 heures Complément d'enquête |
Benoît Duquesne (19. července 1957 - 4. července 2014) byl a francouzština novinář, televizní reportér a hlasatel. Pracoval jako moderátor zpravodajský časopis Complément d'enquête od roku 2007 až do své smrti. Také byl kotvou Journal de 13 heures na Francie 2 od ledna do července 2005.[1][2]
raný život a vzdělávání
Jeho rodina byla z Wasquehal a jeho původ je z Glageon. Jeho otec, lékař a starosta města Gérard Duquesne, měl sedm dětí. Benoît Duquesne byl vzděláván na základní škole Couplevoie a na Lycée Saint-Joseph of Remeš pro jeho středoškolské studium. Po absolutoriu v oboru právo studovala na ESJ (École supérieure de journalisme) Lille kde absolvoval v roce 1983.
Televizní kariéra
Od roku 1982 do roku 1988 působil jako reportér Evropa 1 a poté se připojil TF1 do roku 1994. Pracoval pro zpravodajské časopisy A la une, Le Droit de Savoir a Reportáže. Od roku 1994 do roku 1997 zastupuje moderátora této novinky Francie 2. Večer druhého kola prezidentské volby v roce 1995, přímo na France 2, se pokouší získat na motocyklu dojmy vítěze Jacques Chirac z jeho auta.[3] Poté má na starosti výjimečné zprávy o France 2 do roku 1999. Mezitím, v letech 1995 až 2000, je korespondentem v Londýn. Od roku 2000 do roku 2001 je šéfredaktor.
Od září 2001 až do své smrti představuje vyšetřovací časopis Complément d'enquête o Francii 2. Od ledna do července 2005 předkládá Journal de 13 heures na stejném kanálu po náhlém odchodu z Christophe Hondelatte. V září 2007 byl jmenován redaktorem zpravodajství Evropa 1. V červenci 2008 jej uznal Alexandre Bompard.
Smrt
Benoît Duquesne zemřel na a infarkt ve svém hausbótu z L'Île-Saint-Denis, Seine-Saint-Denis 4. července 2014.[1][4] Jeho pohřeb byl slaven 10. července 2014 v Église Sainte-Jeanne-d'Arc v Versailles.
Osobní život
Benoît Duquesne byl otcem čtyř dětí.[1] Jeho dcera Marie Duquesne je novinářkou BFM TV.
Televizní programy
- 1992–94 : À la une, Le Droit de Savoir a Reportáže na Francii 2
- 1994–1999: nahrazení moderátora zpráv o France 2
- 2001–14 : Complément d'enquête na Francii 2
- 2005 : Journal de 13 heures na Francii 2
Reference
- ^ A b C „Mort du journaliste Benoît Duquesne, présentateur de Complément d'enquête" (francouzsky). Citováno 3. srpna 2014.
- ^ „Complément d'enquête“ (francouzsky). TV Mag Le Figaro. 10. března 2003. Citováno 3. srpna 2014.
- ^ „Benoît Duquesne poursuivant à moto la voiture de Jacques Chirac lors de son élection à la présidence“ (francouzsky). Institut národní de l'audiovisuel. 7. května 1995.
- ^ „Le journaliste Benoît Duquesne est décédé“ (francouzsky). Rue89. 4. července 2014.