Elvehøj - Elvehøj - Wikipedia

Elvehøj (Elf Hill) je dánské jméno Skandinávce balada (Danmarks gamle folkeviser Ne. 46), známý ve švédštině jako Älvefärd (Sveriges medeltida balader Ne. 31), typ A 65 („rytíř propuštěn z elfů za úsvitu“) v Druhy skandinávské středověké balady; je doložen také v norštině.

souhrn

Balada je v první osobě. Vypravěč, atraktivní mladý muž, usne vedle mohyly elfů (nebo elvehøj). Některé ženy (obvykle elfské panny) se pak pokoušejí namlouvat vypravěče a zpívat tak krásně, že reaguje přirozený svět (proudy přestávají proudit, ryby tančí pro radost atd., V závislosti na variantě). Vypravěč však odolává jejich lichotkám a uchopuje meč (obvykle v tichosti). Muž je nejčastěji zachráněn kokrháním kohouta, který ho probouzí, i když v dánské verzi A z poloviny šestnáctého století Visebog Jens Billes (Grundtvigovi známý jako „Sten Bille’s Haandskrift“), zachrání ho rada jeho sestry, která byla dříve okouzlená jednou z elfských dívek. Balada obvykle končí moralizující radou pro posluchače.

Následující tabulka od Lyndy Taylor mapuje rozdíly mezi hlavními verzemi.^[1]

Narativní prvky	Sw A	Sw C.	Dan A	Dan B	Dan C.
Rám: mladý muž se představí.	×	×	×		×
Mladý muž položil hlavu na elfí kopec a přiblížili se k němu elfské dívky.	×	trollové	×	×	×
Probudili ho a vyzvali k tanci.	×		×	×	×
Jeden elf sedí na zlaté židli.			×
Zpívá tu nejkrásnější píseň a okouzluje všude kolem sebe:	×	×	×	×	×
> ovlivňující potok a ryby, ptáky	×		×	×	×
> divoká zvířata	×		×
Vyzývají ho, aby s nimi zůstal a nabídl pobídky.		×		×	×
Sedí, zatímco tanec pokračuje, a odmítá komunikovat.	×		×	×	×
Elfové se vyhrožují, že ho zabijí, pokud s nimi nezůstane.				×	×
Dívka mu přináší drink a radí mu, aby se neúčastnil. Podřídí se a nabídne jí záchranu před elfy. Ona říká to je nemožné.			×
Říká, že Bůh mu pomohl tím, že poslal úsvit, aby se probudil kohoutek; jinak by skončil v hoře s elfy.	štěstí	×	×	×	×
Rada mladým mužům, aby se nezdržovali u kopce elfů.			×	×	×

Rukopisy

DgF zahrnuje tři hlavní varianty „Elvehøj“, z nichž jedna přežila v několika téměř identických kopiích. V systému jsou tři verze Sveriges medeltida balader: dvě (A a C) jsou kompletní, každá s osmi čtyřřádkovými slokami, zatímco verze B je dílčí a má pouze čtyři sloky. Každý z nich je velmi odlišný od ostatních. A je nejstarší švédská verze, shromážděná v 70. letech 16. století od manželky farmáře ve Västergötlandu; C bylo shromážděno v Östergötlandu ve 40. letech 19. století.^[2]

Země	Edice	Siglum	Rukopis	datum
Dánsko	DgF 46	A	Visebog Jens Billes	v polovině C16
Dánsko	DgF 46	Ba	Langebeks Foliohaandskrift Nr. 61	1610
Dánsko	DgF 46	Bb	Reenbergs Haandskrift Nr. 132	C. 1700
Dánsko	DgF 46	Před naším letopočtem	Thotts Foliohaandskrift Nr. 132	C. 1750
Dánsko	DgF 46	Bd	Vedel II Nr. 9	1591
Dánsko	DgF 46	Být	Královna Sofie's Visebog Nr. 16	1584–98
Dánsko	DgF 46	C	Sbíral Evald Tang Kristensen	1868×77
Švédsko	SMB 31	A	Shromážděno od farmářské manželky v Västergötland	70. léta 20. století
Švédsko	SMB 31	B	Fragmentární
Švédsko	SMB 31	C	Shromážděno v Östergötland	40. léta 20. století

Překlady

Německy Herder (1774) (tento překlad přeložil do angličtiny Lewis (1801))
Skoti Robert Jamieson, 'Elfer Hill', v Populární balady a písně z tradice, rukopisů a vzácných vydání; s překlady podobných skladeb ze starodánského jazyka a několika originály od editora, díl I (Edinburgh: Constable, 1806), s. 225-28.

Analogy a vliv

Na baladu lze pohlížet jako na „slavnější konec“ verze mnohem slavnějšího Elveskud. Příběh je podobný baladám Pan Magnus och havsfrun, SMB 26 a Jungfrurnas gäst, SMB 30.

H. C. Andersen napsal pohádku s názvemElverhøi „v roce 1845“ a slavný elfinský kopec se nyní stal turistickým místem v Poloostrov Stevns, Dánsko.^[3]

Balada byla jednou z inspirací pro vlasteneckou hru z roku 1828 Elverhøj (Elfí vrch) od Johan Ludvig Heiberg. Elverhøj je v Dánsku stále populární hrou.

Viz také

Siréna

Další čtení

Leif Jonsson, Ann-Marie Nilsson a Greger Andersson, Musiken i Sverige. Från forntid till stormaktstidens slut 1720 (1994)
Lynda Taylor, 'Kulturní význam elfů v severoevropské baladii '(nepublikovaná disertační práce, The University of Leeds, 2014), str. 137-47

Reference

^ Lynda Taylor, 'Kulturní význam elfů v severoevropské baladii '(nepublikovaná disertační práce, The University of Leeds, 2014), s. 137.
^ Lynda Taylor, 'Kulturní význam elfů v severoevropské baladii '(nepublikovaná disertační práce, The University of Leeds, 2014), s. 137-38, 148.
^ Lynda Taylor, 'Kulturní význam elfů v severoevropské baladii '(nepublikovaná disertační práce, The University of Leeds, 2014), s. 136.

[1] Lynda Taylor, 'Kulturní význam elfů v severoevropské baladii '(nepublikovaná disertační práce, The University of Leeds, 2014), s. 137.

[:0-2] Lynda Taylor, 'Kulturní význam elfů v severoevropské baladii '(nepublikovaná disertační práce, The University of Leeds, 2014), s. 137-38, 148.

[3] Lynda Taylor, 'Kulturní význam elfů v severoevropské baladii '(nepublikovaná disertační práce, The University of Leeds, 2014), s. 136.

[1]

[2]

[3]