Elisabeth Forsselius - Elisabeth Forsselius
Elisabeth Forsselius | |
|---|---|
| narozený | Gertrud Elisabeth Forsell 23. ledna 1771 |
| Zemřel | 15.února 1850 (věk 80) |
| Ostatní jména | Elisabeth Haeffner, Elisabeth Fahlgren. |
| Manžel (y) | Johann Christian Friedrich Haeffner a Johan Jacob Fahlgren. |
Gertrud Elisabeth Forsselius rozená Na prodej, také nazývaná Forselia, později známá jako Elisabet Haeffner a Elisabet Fahlgren (23 ledna 1771-15 února 1850), byla švédská divadelní herečka a operní zpěvačka. Patřila k průkopnické generaci Královské dramatické divadlo.
Život
Předpokládá se, že Elisabeth Forsselius byla dcerou úředníka Jacoba Forssella († 1807) a Anny Magdaleny Schylanderové (1778-1848).[1] Byla sestrou operní pěvkyně Gustavy Rebecké Forsselie (1772-?).
Provdala se za skladatele Johann Christian Friedrich Hæffner v roce 1787 se s ním rozvedl v roce 1807 a znovu se oženil s operním zpěvákem Johan Jacob Fahlgren (1786-1848), která byla předtím studentkou jejího manžela a jejich nájemce, následující rok.
Kariéra
Elisabeth Forsselius působila jako operní zpěvačka i herečka, ale měla největší úspěch jako herečka.
Přihlásila se jako studentka na Královská švédská opera v roce 1783 a nadále zde působila v menší funkci až do roku 1810. V letech 1785-87 byla zasnoubená Stenborg Theater, kde debutovala příznivě v a role kalhotek v pastoraci opereta.
V roce 1787 byla angažována ve švédském divadle Ristell v Bollhuset podle Adolf Fredrik Ristell. Když Ristell rok poté, co zbankrotoval a uprchl ze země, aby unikl svým věřitelům, bylo divadlo proměněno králem Gustav III Švédska do Královského dramatického divadla a herci vytvořili správní radu, která vládla divadlu až do roku 1803. Ve zprávách Armfelt, který jednání představenstva sledoval jako zástupce Královská švédská akademie umění „Elisabeth Forsselius byla popsána jako nezodpovědná a vrtošivá - tato setkání však byla známá jako bouřlivá, a pokud byl rozsudek správný, nebyla v tom zdaleka sama.
Elisabeth Forsselius byla popsána jako vynikající dramatická herečka, zejména v komedii. Často hrála role kalhotek a soubreta role a její vzhled jí umožňoval hrát dospívající chlapce a dívky až do jejích posledních let na jevišti.
Jako mnoho z její generace herců v Královském dramatickém divadle odešla po sezóně 1810-11 do důchodu.
Role
 | tento článek vyžaduje pozornost odborníka ze Švédska. (Únor 2009) |
Hrála Annu Siri Brahe och Johan Gyllenstierna podle Gustav III v letech 1788 a 1790 a titulní role Minna von Barnhelm podle Lessing v roce 1793. Mezi její další části patřila Sidonie Armide podle Gluck v sezóně 1786–1787, Ismene v Elektra (Hæffner) v letech 1787–1788, Delia v Les trois sultanes, hra od Favart v letech 1789–1790, slabost v Alcides inträde i världen v letech 1793–1794 a Armide Renaud (oba také Hæffner) v letech 1800–1801 a markýza v Griselda Friedrich Halms v letech 1809–1810.[2]
Reference
- ^ Johann Christian Friedrich Hæffner, urn: sbl: 13474, Svenskt biografiskt lexikon (art av Folke Bohlin), hämtad 05.06.2018.
- ^ Nordensvan, Georg, Svensk teater och svenska skådespelare från Gustav III till våra dagar. Förra delen, 1772-1842, Bonnier, Stockholm, 1917 (švédské divadlo a švédští herci od Gustava III až do současnosti. První kniha 1772–1842) (švédština)
- Samlaren / Åttonde årgången. 1887 (Švédský)
- Flodmark, Johan, Stenborgska skådebanorna: bidrag till Stockholms teaterhistoria, Norstedt, Stockholm, 1893 (švédsky)
- Repertoár Svenska teaterns 1773-1973 ['Repertoár královského divadla 1773-1973'] (švédsky)
- Näslund, Erik, Sörenson, Elisabeth & Bergman, Ingmar (red.), Čajník Kungliga Dramatiska 1788-1988: jubileumsföreställning i fyra akter, Bra böcker, Höganäs, 1988 (švédsky)
- Bohman, Nils & Dahl, Torsten (red.), Svenska män och kvinnor: biografisk uppslagsbok, Bonnier, Stockholm, 1942-1955 (švédsky)
- Svenskt biografiskt lexikon [švédský biografický slovník] (švédština)
- Ahnfelt, Arvid (red.), Europas konstnärer: alfabetiskt ordnade biografier öfver vårt århundrades förnämsta artister. Supplementhäfte till Europas konstnärer, Norrköping, 1889 (švédština)
- Nordensvan, Georg, Svensk teater och svenska skådespelare från Gustav III till våra dagar. Förra delen, 1772-1842, Bonnier, Stockholm, 1917 (švédské divadlo a švédští herci od Gustava III až do současnosti. První kniha 1772–1842) (švédština)