Einheitsempfänger - Einheitsempfänger
V srpnu 1939 nacistické Německo představil Einheits-Fernseh-Empfänger E1 (tj. Unitary-TV-přijímač E1), také zvaný Volksfernseher (tj. Lidová televize), a 441 řádků, 50 prokládaných snímků za sekundu televize Systém. Televize byla veřejnosti představena v 16 Mezinárodní rozhlasová výstava v Berlíně.
Projekt byl zahájen v roce 1938 sdružením Reichspost a několik společností, včetně Bosch, Blaupunkt, Loewe, Lorenz, TeKaDe a Telefunken. Cílem bylo vyrobit 10 000 kusů, ale začátek roku druhá světová válka způsobil, že ve vojenských nemocnicích a různých vládních odděleních bylo instalováno jen asi 50 zařízení. The Berlín vysílač byl zničen spojeneckým bombardováním v listopadu 1943.
Stejně jako britské televize té doby, i Einheitsempfänger mohl přijímat pouze jeden kanál s jeho frekvence přednastaveno ve výrobě, aby se snížily stavební náklady.
Je známo pouze několik přeživších a fungujících jednotek:
- Muzeum komunikace v Berlíně (Telefunken)
- Museum for Communication Berlin (Blaupunkt, neúplné)
- Muzeum komunikace ve Frankfurtu (Telefunken, s novým reproduktorem, jinak zcela zachován)
- Soukromá sbírka Augusta-Petera Nehriga (Telefunken, zcela zachována)
- Německé technologické muzeum, Berlín (reprodukce bez původního šasi a nové látky reproduktoru)
- University of Mittweida (Blaupunkt, s novým materiálem reproduktoru, podmínka neznámá)
- Fuerth Radio Museum (na výstavě původní podvozek s výkonovým transformátorem)
- Muzeum rozhlasu Fuerth (funkční, pro demonstraci)
Technické údaje pro typickou sadu
- Rozměry pouzdra (Š × V × H): 65 cm × 37 cm × 38 cm
- Velikost obrázku: 19,5 cm × 22,5 cm, úhlopříčka 29 cm; poměr stran 15:13 (přibližně 3,46: 3)
- Příkon: 185 W v režimu televizního příjmu, 60 W v režimu rádiového příjmu
Viz také
Reference
- „Světové analogové televizní standardy a křivky - linkové standardy“. Archivovány od originál dne 03.04.2007. Citováno 2007-04-03.
- Fernsehen und Tonfilm, (tj. Televizní a zvukový film, deník) Říjen 1939