Eduard Prchal - Eduard Prchal - Wikipedia
Eduard Maximilián Prchal | |
---|---|
narozený | Dolní Břežany, Království české | 1. ledna 1911
Zemřel | 4. prosince 1984 St. Helena, Kalifornie, USA | (ve věku 73)
Věrnost | Československo |
Eduard Maximilián Prchal (1. ledna 1911 - 4. prosince,[1] 1984) byl a čeština pilot a jediný, kdo přežil leteckou nehodu z roku 1943, při níž zahynul polský předseda vlády.
Životopis
Eduard Prchal se narodil v rodině truhlářů. Po ukončení středoškolského studia pracoval krátkou dobu jako zástupce prodeje automobilů. V říjnu 1930 byl povinen vykonávat vojenskou službu; s pomocí svého strýce, plukovníka, se úspěšně přihlásil k československému letectvu. Jeho základní letecký výcvik skončil v říjnu 1931 a byl vyslán do pozorovací letky se základnou v Hradec Králové. Prchal byl brzy uznán jako zkušený pilot. V roce 1932 absolvoval letecký výcvik jako operační vojenský pilot a v roce 1934 absolvoval noční letecký výcvik. Prchal sloužil v armádě do května 1937, poté se připojil k Baťova obuvnická společnost jako komerční pilot.
22. června 1939, krátce po německé okupaci českých zemí, Prchal nelegálně překročil hranici do Polska a o týden později dorazil do Francie. Tam se připojil k Francouzská cizinecká legie jako alternativa k deportaci. Na začátku druhá světová válka, Prchal se připojil k Francouzům Armee de l'Air a během roku udělal tři "zabití" Bitva o Francii. Dva dny po francouzské kapitulaci odletěl z Bordeaux do Bayonne a nastoupil na loď do Anglie, kde se připojil k Royal Air Force Volunteer Reserve a později byl vyslán do 310. československá letka. Sám zničil tři nepřátelská letadla a podílel se na zničení dalších tří.[2] V březnu 1941 byl Prchal vyslán jako instruktor pro výcvik stíhacích pilotů. V této době se dobrovolně přihlásil na výcvik, aby se stal nočním stíhacím pilotem. Nakonec byl převelen k Transportnímu velení a opakovaně přiletěl Gibraltar a Malta. Jeho rolí bylo také létat VIP cestující na Střední a Dálný východ.
Eduard Prchal je nyní připomínán hlavně jako pilot v srážka B-24 na Gibraltaru v červenci 1943 který zabit vrchní velitel polské armády a předseda polské exilové vlády Władysław Sikorski a 15 dalších.[3] Jediným přeživším byl vážně zraněný Prchal. V září 1943 pokračoval v pilotování VIP, a to až do konce druhé světové války.
V září 1943 se Prchal oženil s Dolores Šperkovou (Dolores Prchalová, rozená Šperková, 1915–1990).[2][4]
V srpnu 1945 se Prchal vrátil do Československa a znovu se připojil k jeho letectvu až do demobilizace počátkem roku 1946. Poté pracoval jako hlavní pilot Československá národní letecká společnost (ČSA), ale poté novým vládcům své vlasti nedůvěřoval komunistická strana převzala moc v roce 1948 a bál se zatčení. Dne 30. září 1950[5] Prchal, jeho manželka, jejich dcera a šest dalších letěli z Prahy do RAF Manston v Anglii ukradeným letadlem.[6]
Nemohl najít práci jako pilot v Anglii, Prchal se přestěhoval se svou rodinou do Spojené státy v roce 1952. I zde se mu nepodařilo zajistit pozici buď ve vzdušných silách, nebo v leteckém průmyslu. Místo toho pracoval ve školství v Kalifornii, než odešel do důchodu v roce 1978.
Sikorski havarijní teorie
V roce 1967 Rolf Hochhuth Německý dramatik zahrnul do své hry jednu teorii havárie z roku 1943 Vojáci: nekrolog pro Ženevu. Tady to byla „nehoda“ iniciovaná Winston Churchill který nařídil britské tajné službě, aby učinila nezbytná opatření. Hochhuth nevěděl, že Prchal stále žije, obvinil pilota z účasti na tomto spiknutí. Výsledkem byl případ urážky na cti a soud v Londýně rozhodl ve prospěch Prchala a přiznal mu značné škody a náklady, 50 000 liber. Hochhuth se přestěhoval do Švýcarska a platbám se vyhnul. Londýnské divadlo uvádějící hru souhlasilo s mimosoudní kompenzací.
Prchal byl později několikrát rozhovor o havárii.
Literatura
- Miloslav Pajer: Křídla pro vítězství a poválečnou obnovu - Českoslovenští letci u dopravních jednotek RAF a ve vojenské poválečném dopravním letectvu ČSR (1940–1950) (Křídla pro vítězství a poválečnou rekonstrukci - českoslovenští piloti v transportních jednotkách RAF a poválečné Československo), 2004, ISBN 978-80-86808-11-6.
- Vojenské osobnosti československého odboje (Vojenské osobnosti československého odboje), 2005, Vojenský historický ústav Praha - Vojenský historický ústav Bratislava, ISBN 80-7278-233-9. Dostupný online (str. 238–39).
Reference
- ^ Některé zdroje uvádějí datum úmrtí 12. prosince 1984.
- ^ A b „Příběhy letců - seržant E M Prchal“ Archivováno 2009-05-30 na Wayback Machine, v projektu „Památník bitvy o Británii v Londýně“
- ^ Tadeusz Kisielewski, Zamach. Tropem zabójców generała Sikorskiego. Poznaň, Dom Wydawniczy Rebis, 2006. ISBN 83-7301-767-4.
- ^ Krátká biografie Dolores Šperkové / Prchalová (v češtině)
- ^ Některé zdroje tvrdí, že Prchal uprchl 30. září 1949. Lze najít i další data.
- ^ Letěli do exilu (česky i anglicky)
externí odkazy
- Životopis (v angličtině)