ESHOT - ESHOT

ESHOT
ESHOT Genel Müdürlüğü Logo.jpg
RodičObec İzmir
Založený27. července 1943[1]
Hlavní sídloGediz, Buca, Izmir
Národní prostředíProvincie İzmir
Oblast služebProvinční hranice İzmiru soustředil se na Smyrna
Typ službyMístní autobusová doprava s omezeným zastavením
Trasy415
NábojeHalkapınar Metro, Konak „Přepravní stanice Üçyol, předávací stanice Egekent, kruhový objezd Fahrettin Altay, Fahrettin Altay Terminus, Bostanlı İskele, předávací stanice Evka-3, Gaziemir Neighbors Hub, Univerzita devátého září Vchod, stanice Pancar, stanice Biçerova, stanice Aliağa, městské náměstí Bayındır
StaniceEvka 4, Evka 3, čtvrť Aydoğdu, Çamlıkule, İnkılap, Cengizhan, Egekent, čtvrť Onur, garáž Urla, Uzundere, socializovaná čtvrť Gaziemir, garáž Torbalı, centrální zastávka Menderes, Bergama Kantar, garáž Dikili, garáž Ödemiş
SkladištěGediz, Adatepe, Çiğli, Soğukkuyu, Mersinli, Adatepe, Çakalburnu, Çaybaşı
Flotila1459 autobusů (983 sólo, 404 kloubový, 72 Midibus[2]
Denní počet cestujících2 832 909 denně[3]
Typ paliva# 2 Diesel (Autobusy na naftu)
Stejnosměrný proud (Elektrické autobusy)
OperátorESHOT Genel Müdürlüğü
VRKATErhan BEY
webová stránkaESHOT

Elektrik Su Havagazı Otobüs Troleybüs (Angličtina: Elektřina, voda, uhelný plyn, autobus, trolejbus) nebo ESHOT je autobusová služba působící v Izmir. ESHOT spolu s İZULAŞ jsou dvě hlavní autobusové tranzitní služby v Izmir. Autobusy obsluhují všechny okresy, avšak v centrální oblasti je hustší síťová přítomnost. ESHOT je ve vlastnictví Obec İzmir (İBB).

Dějiny

Před vznikem ESHOT byly všechny veřejné služby v Izmiru provozovány několika společnostmi. Společnost ESHOT Genel Müdürlüğü byla založena 27. července 1943, aby převzala İzmirskou tramvajovou a elektrickou společnost. Tato společnost provozovala všechny tramvaje, trolejbusy a elektrický zařízení ve městě. V roce 1945 převzala společnost ESHOT společnost İzmir Coal Gas Company a 5. června 1947 převzala společnost ESHOT společnost İzmir Suları A.Ş. mít kontrolu nad všemi hlavními zařízeními měst.[1] Společnost ESHOT zahájila tisk vlastního papíru 11. června 1957, aby získala nové informace o všech veřejných službách. V roce 1959 začala společnost ESHOT vyrábět renovované autobusy pod vedením Ismaila Faruka Paksoye, ředitele společnosti Eshot. V 60. letech bylo trolejbusové vedení Kordon opuštěno. Společnost ESHOT zahájila provoz v celé provincii od 11. prosince 1980. 12. září 1982 převzala turecká elektrická společnost od společnosti ESHOT veškeré elektrické operace. Obec İzmir se stala mateřskou společností ESHOT 27. června 1984. Společnost İZSU byla založena 25. března 1987 za účelem provozování všech vodních zařízení v Izmiru a 1. července 1987 společnost ESHOT předala všechny vodní operace společnosti İZSU. 1. září 1994 byla továrna na uhelný plyn v Alsancak ukončeno, takže ESHOT byl odpovědný pouze za provoz městských autobusů.[1]

Připojení

ESHOT má mnoho výměn s národními železnice dopravce, Turecké státní železnice systém městského metra, İzmir Metro, městský trajektový systém a 2 městská letiště.

Trasy

ESHOT má mnoho tras. Některé trasy jsou:

  • 8 Güzelbahçe-Fahrettin Altay Terminus přes Mithatpaşa Avenue
  • 18 Vatan-Yeşilyurt-Konak via Üçyol
  • 23 Uzundere-Konak přes ulici Eski İzmir, Eşrefpaşa (při zpáteční cestě prochází Çankaya: jedná se o kvazi smyčku)
  • 60 Pınarbaşı-Kemer přes bývalou silnici Kemalpaşa
  • 70 Tınaztepe-Halkapınar via Buca, Eşrefpaşa, Çankaya, Alsancak
  • 80 Arapdere-Halkapınar via Bozyaka, Eşrefpaşa, Çankaya, Alsancak
  • 90 Gaziemir-Halkapınar via Yeşillik Road, Eşrefpaşa, Çankaya, Alsancak
  • 104 Tınaztepe-Konak via Adatepe, Buca, Menderes Avenue, Eşrefpaşa (looping on return through Çankaya)
  • 118 ESHOT-Halkapınar via Yeşillik Avenue, Yeşildere
  • 147 Postacılar-Halkapınar via Yeni Girne Boulevard, Bayraklı železnicí
  • 152 Gaziemir-Konak via Yeşillik Avenue, Üçyol
  • 193 Yurtoğlu-Konak via Cennetçeşme, Rasime Şeyhoğlu Street, Eski İzmir, Eşrefpaşa
  • 240 Elit Sitesi-Halkapınar přes Yeni Girne, Altınyol
  • 249 Evka 4-Kemer Station via Osmangazi, Adalet Neighborhood, Fatih Avenue
  • 304 Tınaztepe-Konak Atatürk Arts Center přes Hasanağa, Menderes Avenue, tunel Konak
  • 390 Tınaztepe-Bornova via Univerzita Dokuz Eylül, Otoyol 30 (omezená služba Express)
  • 443 Egekent-Bostanlı Pier přes Çiğli, Cahar Dudayev Road
  • 510 Gaziemir-Balçova via Otoyol 30
  • 515 Tınaztepe-Bornova via Buca, Yeşildere, Mersinli, Manavkuyu
  • 565 Evka 4-Bornova přes sousedství İnönü
  • 599 Cengizhan-Halkapınar via Muhittin Erener, Bayraklı
  • 681 Fahrettin Altay terminus-Basmane přes Hatay, Çankaya
  • 690 Tınaztepe-Fahrettin Altay konec přes Univerzita Dokuz Eylül, Otoyol 30, Mehmetçik Road (expresní služba s omezeným provozem)
  • 800 Menemen Railway Station-İzmir Bus Station via D550, D300 sběratelé, Otoyol 5, Otoyol 30
  • Stanice 912 Balatçık-Alsancak přes Çiğli, Altınyol
  • Stanice 921 Bostanlı Pier-Alsancak přes pobřežní silnici
  • 969 Balçova-Fahrettin Altay via Teleferik, İkiztepe

Barevné kódování

ESHOT má barevné kódování, aby bylo možné rozlišit, ze kterého depa autobus pochází. Štítky ESHOT s barevným znakem ESHOT a zkratkou „ESHOT“ jsou nalepeny na pravé horní části čelního skla a horní střední části zpětného skla na každém linkovém autobusu ESHOT.

BarvaProvozní
větev
Hlavní sklad
Modrá nálepka
Pobočka 1Skladiště Gediz
Zelená nálepka
Větev 2Sklad Çiğli
Červená nálepka
Větev 3Depo Mersinli a parkoviště Çınarlı
Černá nálepka
Větev 4Skladiště adatepe
Oranžová nálepka
Pobočka 5Sklad Çakalburnu

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Oficiální stránky ESHOT - Historie ESHOT
  2. ^ Oficiální stránka ESHOT - ESHOT Otobüs Filomuz
  3. ^ Oficiální stránky ESHOT - Sayısal profil