Dogaressa - Dogaressa
![]() | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v němčině. (Únor 2020) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
![]() | Některé z tohoto článku uvedené zdroje nemusí být spolehlivý.Prosince 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |

Dogaressa (/ˌdoʊɡəˈrɛsə,ˌdoʊdʒəˈ-/ DOH-gə-ress-ə, DOH-jə-, Italština:[doɡaˈressa], Benátský:[doɡaˈɾesa]) byl oficiální titul manžela / manželky Benátský doge.
Dějiny
Postavení dogaressy bylo upraveno zákony republiky, které určovaly, jaké povinnosti a práva má a co je pro držitele titulu zakázáno. Tato práva se během historie republiky několikrát změnila. První nositel titulu byl údajně Dogaressa Carola v 800. letech a poslední byla Elisabetta Grimani v 90. letech 20. století.
Pozice
Stejně jako Doge byla dogaressa korunována, udělala slavnostní vstup a slíbila věrnost (promissione ducale ) do republiky po její korunovaci. Symboly její pozice byly zlatý závoj a koruna podobného tvaru jako doge. Podobně jako královna, dogaressa byla vybavena domácností dám. Korunovace dogaressa byla během určitých období, jak je uvedeno níže, zrušena.
Formálně neměla dogaressa vůbec žádná politická práva a jejím úkolem bylo podílet se na reprezentačním životě republiky a oficiálních obřadech a rituálech určených k zosobnění slávy státu a měla jako taková velmi viditelnou veřejnou roli. Očekávalo se, že bude působit jako formální ochránce určitých cechů a obchodů, a jako taková může hrát důležitou roli v roli těchto obchodů ve státě, o čem je známo několik dogaress. Alicia Giustiniani například díky této roli hrála důležitou roli v benátském obchodu a podnikání.
Ačkoli zákon odmítl jakýkoli vliv na státní záležitosti dogaressa, někteří měli velký vliv na státní záležitosti v praxi, zejména Felicia Cornaro.
Když dogaressa ovdověla, očekávalo se od ní, že se stane jeptiškou. Neexistoval však žádný skutečný zákon, který by to vyžadoval, a někteří ovdovení dogaressové tento zvyk odmítli dodržovat, ačkoli to bylo považováno za skandální.
Změny polohy
V průběhu staletí předpisy kolem dogaressa zavedly zákony omezující její práva: ve 13. století byl dogaressa zakázán přijímat hodnostáře a poskytovat veřejné dary sama a v roce 1342 jí zákon zakazoval vedení obchodních záležitostí její vlastní.
Ke korunovačnímu obřadu dogaressy nedošlo mezi ceremonií Taddea Michiela v roce 1478 a Zilia Dandolo v roce 1556; po korunovaci Morosina Morosini v roce 1597 byla korunovace dogaressa považována za zbytečnou v roce 1645 a ostatní obřady kolem ní byly potlačeny na minimum. Poslední dogaressa, která měla být korunována, byla Elisabetta Querini v roce 1694, poté byl obřad trvale zrušen. Po působení Elisabetty Querini byla zrušena i většina ostatních obřadních privilegií dogaressy: v roce 1700 jí již nebylo dovoleno nosit korunu a dostávat dary od hodnostářů. V roce 1763 byl slavnostní vstup oživen na přání Dóže Pisana Conaro, která to byla poslední dogaressa, která to provedla.
Seznam Dogaressas z Benátek
- 804-811: Carola, manželka Obeleria degli Antenoriho
- 811-827: Elena
- 827-830: Felicita
- 888-912: Angela Sanudo
- 942–959: Arcielda Candiano
- 959–966: Giovanniccia Candiano
- 966–976: Waldrada z Toskánska
- 976–978: Felicia Malipiero
- 979-991: Marina Candiano
- 991-1009: Maria Candiano
- 1009–1026: sestra Štěpána I. z Maďarska[1]
- 1075–1083: Theodora Doukaina Selvo
- 1084-1096: Cornella Bembo
- 1096–1102: Felicia Cornaro
- 1102–1116: Matelda Faliero
- 1116–1130: Alicia Michele
- 1148-1156: Sofia
- 1156–1172: Felicita Maria di Boemondo
- 1172-1178: Cecilia
- 1192-1205: neznámé[2]
- 1205–1229: Constance of Sicily, Dogaressa of Venice
- 1229–1240: Maria Storlato
- 1242–1249: Valdrada na Sicílii
- 1252-1268: Loicia da Prata
- 1268-1275: Marchesina Ghisi[3]
- 1275-1280: Jacobina
- 1280-1289: Caterina
- 1289-1310: Tommasina Morosini
- 1310-1312: Agnese
- 1312-1329: Franchesina
- 1329-1339: Elisabetta
- 1339-1342: Giustina Cappello
- 1342-1354: Isabella de Fieschi
- 1354–1355: Aluycia Gradenigo
- 1355-1356: Marina Cappello
- 1361-1365: Maria Giustinian[4]
- 1365-1367: Caterina Corner
- 1382-1382: Cristina Condulmiero
- 1382-1400: Agnese
- 1400–1413: Marina Galina
- 1423–1457: Marina Nani
- 1457–1462: Giovanna Dandolo
- 1462–1471: Cristina Sanudo
- 1471-1472: Aliodea Morosini
- 1473-1474: Contarina Contarini Morosini
- 1474-1476: Laura Zorzi
- 1476-1478: Regina Gradenico
- 1478-1485: Taddea Michiel
- 1485-1486: Lucia Ruzzini
- 1486-1501: Elisabetta Soranzo
- 1501-1521: Giustina Guistiniani
- 1521-1523: Caterina Loredan
- 1523-1538: Benedetta Vendramin
- 1538-1545: Maria Pasqualigo
- 1545–1553: Alicia Giustiniani
- 1556–1559: Zilia Dandolo
- 1559-1567: Elena Diedo
- 1567-1570: Maria Cappello
- 1570–1577: Loredana Marcello
- 1577-1578: Cecilia Contarini
- 1578-1585: Arcangela Canali
- 1585-1595: Laura Morosini
- 1595–1606: Morosina Morosini
- 1618-1623: Elena Barbarigo
- 1625-1629: Chiara Delfino
- 1655-1656: Paolina Loredano
- 1656-1656: Andreana Priuli
- 1656-1658: Elisabetta Pisano
- 1658-1659: Lucia Barbarigo
- 1694–1700: Elisabetta Querini
- 1709-1722: Laura Cornaro
- 1735-1741: Elena Badoero
- 1763–1769: Pisana Conaro
- 1771–1779: Polissena Contarini Da Mula
- 1779–1789: Margherita Dalmet
- 1789–1792: Elisabetta Grimani
Reference
- ^ Giuseppe Gullino, s.v. ORSEOLO, Ottonein Dizionario Biografico degli Italiani - svazek 79 (2013)
- ^ Holly S. Hurlburt, The Dogaressa of Venice, 1200-1500: Wife and Icon, New York: Palgrave, Macmillan, 2006, str. 188
- ^ Holly S. Hurlburt, The Dogaressa of Venice, 1200-1500: Wife and Icon, New York: Palgrave, Macmillan, 2006, str. 189
- ^ Holly S. Hurlburt, The Dogaressa of Venice, 1200-1500: Wife and Icon, New York: Palgrave, Macmillan, 2006, str. 190
- Staley, Edgcumbe: Dogaressy v Benátkách (Manželky doge), Londýn: T. W. Laurie, 1910[nespolehlivý zdroj ]