Diecéze Berlín a Německo (Ruská pravoslavná církev) - Diocese of Berlin and Germany (Russian Orthodox Church)

Eparchie Berlína a Německa

Berliner Diözese der Russischen Orthodoxen Kirche
Берлинская и Германская епархия Русской православной церкви
B-Wilmersdorf Okt12 RussKirche.jpg
Umístění
ZeměNěmecko
DěkanátyDěkanství Bavorska a Hesenska
Východní děkanství
Západní děkanství
Severní děkanství
Jižní děkanství
Hlavní sídloWildensteiner Str. 10, 10318 Berlín
Statistika
Farnosti93
Informace
OznačeníRuská pravoslavná církev
Založeno1921
KatedrálaKatedrála vzkříšení
Světští kněží69
JazykCírkevní slovanština, Německy
KalendářJuliánský kalendář
Major arcibiskupTichon (Zajcev)
webová stránka
[1]

The Diecéze Berlín a Německo (Němec: Berliner Diözese der Russischen Orthodoxen Kirche, ruština: Берлинская и Германская епархия Русской православной церкви) je eparchie z Ruská pravoslavná církev (ROC), moskevský patriarchát, sdružující farnosti na území Německo. Byla založena v roce 1921. Eparchie je rozdělena na pět děkanáty: Severní, východní, Bavorský a Hesensko, Jižní a západní.

The Katedrála vzkříšení v Berlín je hlavní katedrálou eparchie. V čele eparchie je Tichon (Zajcev) od roku 2017.

Dějiny

St. Simeon z nádherného horského kostela, Drážďany
Pamětní kostel sv. Alexise ruské cti, Lipsko

V 18. a 19. století Východní ortodoxní farnosti a kostely na území Německa byly zřizovány hlavně v blízkosti ruských diplomatických úřadů a oblastí se značným počtem ruských cizinců, zejména v lázně města. Nové farnosti pomohly vybudovat úzké vztahy mezi vládnoucí dynastií a aristokracií.

Po revolucích v roce 1917 emigrovala do Německa velká diaspora ruských pravoslavných lidí. 8. dubna 1921 Patriarcha Tichon s odvoláním na nařízení Nejvyššího církevního úřadu ze dne 19. listopadu 1920 jmenoval arcibiskupa Eulogia (Georgiyevského), jednoho z mnoha ruských emigrantů, vedením západní Evropy. Časová rezidence Eulogius a archimandrit Tichon (Lyashchenko) se stal Alexandrovským útočištěm v Berlíně.

Za Eulogia byly v Berlíně založeny ruské pravoslavné komunity, Tegel, Drážďany, Wiesbaden, Bad Kissingen, Baden-Baden a Hamburg. Další farnosti byly založeny v r zajatecké tábory a uprchlické osady v Wünsdorf, Quedlinburg, Lichtenhorst a Scheuen. Po podepsání mírové smlouvy mezi Sovětským svazem a Německem vedla nezávislost na německé vládě k předání kostelů ruským farnostem. Nedostatek místností pro farnosti však byl pro diasporu velkým problémem. Například před mírovou smlouvou byla liturgie v Berlíně prováděna v bývalém kostele velvyslance sv. Vladimíra, ale sovětský režim budovu uzavřel a farnost musela využívat soukromé pokoje.

Napětí mezi hlavou Ruská pravoslavná církev mimo Rusko (ROCOR) Anthony (Khrapovitsky) a metropolita Eulogius, který od roku 1922 žil v Paříž, vedlo k rozpadu ruských pravoslavných farností v Německu. Na biskupské radě ROCOR v Sremski Karlovci v červnu 1926 bylo rozhodnuto, že nad německou diecézí bude vládnout Tichon (Lyashchenko). Téměř všechny farnosti v Německu byly nyní pod jurisdikcí ROCOR.

Po Adolf Hitler Po nástupu k moci v roce 1933 vyvinula vláda tlak na farnosti Eulogius, které dne 10. června 1931 propustil Sergius (Stragorodsky) a později změnil jurisdikci na Ekumenický patriarchát Konstantinopole, a nařídil podřízit berlínskému biskupovi Tichonovi (Lyashchenko).

Po druhé světové válce a německé kapitulaci farnosti ROCOR postupně přešly na ROC. Od října 1946 se k nově vytvořenému Středoevropu připojily východní pravoslavné farnosti Moskevského patriarchátu v Německu Exarchát ROC, které vedl arcibiskup Sergius (Korolyov). Dne 11. listopadu 1954 se německé farnosti připojily k západoevropskému exarchátu ROC v návaznosti na rozhodnutí Svaté synody „Dekanáty ruských pravoslavných církví v Německu“. Berlínská diecéze byla znovu zřízena 15. srpna 1957 a od roku 1960 byla eparchiálním centrem Středoevropského exarchátu.

V letech 1952 až 1954 začala eparchie vydávat deník Hlas pravoslaví (Голос православия) v ruštině. Publikace byla znovu oživena v květnu 1961, nyní v německém jazyce a pod německým názvem Stimme der Orthodoxie. Zadáním Středoevropského exarchátu ROC bylo jeho cílem „seznámit čtenáře s událostmi uvnitř ROC a především s církevním životem ortodoxních farností v Německu a Exarchátu“. Časopis publikoval články, poznámky, recepce na témata jako mezináboženské záležitosti a díla zahraničních teologů o pravoslaví.

Dne 24. února 1971 svatý synod ROC rozhodl o extrakci bádenské a bavorské diecéze z berlínské diecéze ve spolkových zemích Bavorsko a Bádensko-Württembersko a Düsseldorf Diecéze o státech Brémy, Hamburg, Hesensko, Dolní Sasko, Porýní-Falc, Sársko, Severní Porýní-Vestfálsko a Schleswig-Holstein. Sedm zbývajících farností v Berlín, Weimar, Drážďany, Lipsko a Postupim odešel do berlínské diecéze.

Rozhodnutím Biskupské rady ve dnech 30. – 31. Ledna 1990 byly zrušeny všechny zahraniční exarcháty ROC, včetně západoevropského exarchátu, a eparchie, které nyní patřily k exarchátu, byly podřízeny patriarchovi a synodě, což znamená přímo do Oddělení pro vnější církevní vztahy (DECR).[1] Po likvidaci západoevropského exarchátu byla eparchie přejmenována na diecézi Berlín a Lipsko. Dne 23. prosince 1992 se synoda rozhodla sjednotit tři eparchie (Berlín a Lipsko, Bádensko a Bavorsko, Düsseldorf) do berlínské a německé diecéze. Do roku 1993 existovalo 18 farností v berlínské a německé diecézi.

Dne 21. Března 1996 přešla berlínská diecéze do Diecéze Budapešť a Maďarsko moskevského patriarchátu, který předtím řídil DECR.

Od počátku 90. let do poloviny dvacátých let se do Německa přestěhovalo přes 300 tisíc emigrantů z Ruska a bývalých států SSSR, z nichž mnozí byli pravoslavní křesťané. Od roku 1992 do roku 2007 se počet farností zvýšil z 12 na 61. Počet ruských pravoslavných křesťanů v roce 2000 přesáhl 50 tisíc. V lednu 2002 se eparchie skládala ze 42 farností, 22 kostelů, 33 kněží a 8 jáhni. V roce 2008 byl první mužský klášter ROC, Klášter svatého Jiří, byla založena v roce Götschendorf.[2]

Mezi ortodoxní sdružení a organizace v rámci eparchie patří Sesterstvo sv. Cariny Alexandra Fyodorovna a Centrum integrace „ABC“.[3] Eparchie je aktivní v misijní a charitativní činnosti. V rámci eparchie pracuje pět oddělení: Liturgická komise, Oddělení pro ženy, Oddělení pro mládež, Oddělení pro mezináboženské záležitosti a Pouť Oddělení.[4]


Eparchs

Viz také

Reference

  1. ^ Stanovení biskupské rady. // Věstník Moskevského patriarchátu (JMP). 1990, č. 5, s. 6
  2. ^ История монастыря
  3. ^ БЕРЛИНСКАЯ ЕПАРХИЯ МОСКОВСКОГО ПАТРИАРХАТА
  4. ^ Епархиальные отделы
  5. ^ Časopis Moskevského patriarchátu (JMP). 1954, č. 12, s. 6

externí odkazy