Dialog se smrtí - Dialogue with Death
První obal amerického vydání | |
Autor | Arthur Koestler |
---|---|
Překladatel | Trevor a Phyllis Blewitt |
Jazyk | Angličtina |
Žánr | Autobiografie |
Vydavatel | Macmillana |
Datum publikace | 1942 (USA) |
Stránky | 215 (vázané látkou) |
Dialog se smrtí, kniha od Arthur Koestler, původně vyšel v roce 1937 jako část (část II) jeho knihy Španělský zákon, ve kterém popisuje své zkušenosti během španělská občanská válka. Část II knihy byla následně oddělena od Španělský zákon a s drobnými úpravami zveřejněn samostatně pod názvem Dialog se smrtí (viz citace níže). Kniha popisuje Koestlerovy zážitky z vězení pod trestem smrti. Kniha byla napsána koncem podzimu roku 1937 bezprostředně po jeho propuštění z vězení, kdy si události pamatovaly ještě živě.[1]
Ve druhém dílu své autobiografie Neviditelné psaní, napsal Koestler o patnáct let později, objeví se následující poznámka pod čarou:
Ve všech zahraničních vydáních, včetně amerických Dialog se smrtí se objevila jako samostatná kniha. V původním anglickém vydání (Gollancz a Left Book Club, 1937) však tvořil druhou část Španělský zákon jehož první část sestávala z dřívější propagandistické knihy o Španělsku, pro kterou jsem napsal Muenzenberg. Španělský zákon je (a zůstane) z tisku; Dialog se smrtí byl v Anglii znovu vydán pod tímto názvem ve formě, v jaké byl původně napsán.[1]
Pozadí
Koestler podnikl během občanské války tři cesty do Španělska a potřetí byl zajat, odsouzen k smrti a uvězněn Nacionalistické síly z Generál Franco. V té době pracoval jménem Kominterna a jako agent oficiální tiskové agentury loajální vlády využívající pro krytí akreditaci britskému deníku Kronika zpráv.
Koestler přijal neuvážené rozhodnutí zůstat u Malaga v jižním Španělsku, když se republikánské síly z něj stáhly. Zatčení unikl jen těsně Franco Armády na svém předchozím pobytu na nacionalistickém území, když byl druhý den v nacionalistickém držení Sevilla poznal ho jeho bývalý kolega z Ullstein V Berlíně, který věděl, že Koestler je komunista.[2] Tentokrát měl méně štěstí a byl zatčen, souhrnně odsouzen k smrti a poslán do vězení v Seville.
Kniha popisuje Koestlerův čas ve vězení ve společnosti mnoha politických vězňů - většinou španělských republikánů. Vězni žili pod neustálou hrozbou souhrnné provedení bez soudu, bez varování a dokonce bez zjevné logiky při výběru obětí. Každé ráno se vězni probudili a zjistili, že část jejich počtu byla popravena během noci.
Kniha byla napsána v němčině, s výjimkou vězeňského deníku, který Koestler psal v angličtině, aby nepřitahoval pozornost gestapa.[3]
Vliv na pozdější práci
Koestlerova vězeňská zkušenost přispěla psychologickým pohledem na jeho další nejprodávanější antikomunistický román Tma v poledne, publikovaný v roce 1941.
Publikace
Kopie knihy v internetovém archivu.