David Frischmann - David Frischmann - Wikipedia

David Frischmann
David Frishman.jpg
narozený(1859-12-31)31. prosince 1859
Zgierz, Ruská říše
Zemřel4. srpna 1922(1922-08-04) (ve věku 62)
Berlín, Německo
Jazykhebrejština, jidiš
Alma materUniversity of Breslau

David ben Saul Frischmann (hebrejština: דָּוִד בֵּן שָׁאוּל פְרִישְׁמַן, 31. prosince 1859 - 4. srpna 1922) byl a hebrejština a jidiš modernista spisovatel, básník a překladatel. Redigoval několik důležitých hebrejských periodik a psal beletrie, poezie, eseje, fejtony, literární kritika, a překlady.[1]

Životopis

Časný život a kariéra

David Frischmann se narodil ve městě Zgierz Shaul a Freida Beila Frischmann. Frischmannova rodina se přestěhovala do Lodž když mu byly dva roky, kde získal soukromé vzdělání kombinující židovská a humanistická studia.[2] Frischmann vykazoval známky literárního talentu v mladém věku a byl považován za zázračné dítě.[3] Publikoval svůj první článek v Chaim Selig Slonimski deník Ha-Tsfira ve věku 16 let (napsáno ve věku 13 let).[4] Pokračoval v publikování článků a básní Ha-Shachar, Ha-Melitz, a Ha-Yom a později upraveny Ha-Dor a Ha-Tkufa. V roce 1883 vydal a Tohu va-Vohu („Chaos and Emptiness“), ostrá kritika hebrejských novinářských metod, zvláště namířená proti Ha-Melitz. Přestěhoval se do Varšava v polovině 80. let 20. století, kde psal Otiyot porḥot („Flying Letters“), řada dlouhých příběhů. V roce 1886 se stal redaktorem Ha-Yom v Petrohrad.[4]

V letech 1895 až 1910 studoval Frischmann filologie, filozofie a dějiny umění na University of Breslau kde se spřátelil Micha Josef Berdyczewski. Tam pracoval na překladu děl z Evropská literatura do hebrejštiny, mezi nimi díla od Nietzsche, Puškin, Eliot, Shakespeare, Baudelaire, a Ibsen.[5] Současně pracoval jako jidišský novinář pro varšavské židovské noviny Hoys-Fraynd, Der Yud, a Fraynd.

Navštívil Země Izrael v letech 1911 a 1912 jménem novin Ha-Tzefira a Haynt. V knize byly shromážděny zprávy z jeho návštěv v Izraeli Sur la terre d'Israël („V zemi Izraele“, 1913), ve kterém popsal krajinu, posvátná místa a oživení hebrejského jazyka. Dojmy, které se tam shromáždily, ho vedly k víře v budoucnost hebrejštiny jako mluveného jazyka, i když ve svých spisech zůstal věrný klasická hebrejština celý život.[6]

Malba Frischmanna (vlevo) a Hayim Nahman Bialik podle Leonid Pasternak

Pozdější život

Frischmann byl uvězněn v Berlín jako nepřátelský mimozemšťan při vypuknutí první světová válka. Po několika měsících mu bylo umožněno vrátit se do Polska; vrátil se do Varšavy a byl deportován do Oděsa ruskými orgány, když Německé jednotky přiblíženo v roce 1915. V Oděse překládal díla Bratři Grimmové, Tagore, Goethe, Heine, Byron, Wilde, a Francie, a přispěl poezií do časopisu jidiš Undzer Lebn.[4] Krátce se přestěhoval do Moskva v návaznosti na Ruská revoluce z roku 1917, kde se stal předsedou redakční rady nakladatelství Stybel. Po skončení války se vrátil do Varšavy Bolševici zavřel nakladatelství v roce 1919.[6]

Frischmann odešel do Berlína v roce 1922, aby se léčil na vážnou nemoc, a ten rok tam zemřel. Velebení na jeho pohřbu byli dáni Hayim Nahman Bialik, David Bergelson, Simcha Ben-Zion [on ], a Victor Jacobson [on ]. Jeho posledním dílem byl Shakespearův překlad Coriolanus do hebrejštiny, která se objevila posmrtně.

Funguje

Tento seznam je neúplný; můžete pomoci přidání chybějících položek s spolehlivé zdroje.
  • Be-Yom Ha-Kipurim („V den smíření“), Y. Alepin, 1881
  • Tohu Va-Vohu („Chaos and Void“), C. Kelter, 1883
  • Otiyot Porchot: Sipurim, Reshimot ve-Tziyurim („Flying Letters“), Ben Avigdor, 1892
  • Michtavim Al Devar Ha-Sifrut („Letters on Literature“), Achiasaf, 1895
  • Ha-Golem: Ma'aseh („Golem), Achiasaf, 1907
  • Ketavim Niḥharim ('Selected Works'), Tushia, 1905
  • Tziyurim u-Reshimot ('Drawings and Notes'), Moriah, 1910
  • Ketavim Ḥadashim („New Works“), Sifrut, 1910–1911
  • Parcufim ('Portraits'), Sifrut, 1911
  • Yizkor ('Remember'), Ben Avigdor, 1913
  • Ba-Aretz („V zemi Izrael“), Achi Sefer, 1913
  • Plk. Kitvei ('Collected Works'), Merkaz, 1914
  • Aḥarit Yerushalayim („Konec Jeruzaléma“), sionistická konfederace v Polsku, 1910
  • Ba-Midbar („V poušti“), Ha-Sefer, 1923
  • Plk. Kitvei ('Collected Words'), Stybel, 1924

Reference

Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Rosenthal, Herman; Wiernik, Peter (1903). „Frischman, David ben Saul“. v Zpěvák, Isidore; et al. (eds.). Židovská encyklopedie. 5. New York: Funk & Wagnalls. p. 522.

  1. ^ Bridger, David; Wolk, Samuel (1976). „Frischman, David (1861–1922)“. Nová židovská encyklopedie. Behrman House, Inc. str. 155. ISBN  978-0-87441-120-1.
  2. ^ Kressel, Getzel (1967). Leksikon ha-sifrut ha-Ivrit ba-dorot ha-aḥaronim (v hebrejštině). Sifriyat Po'alim.
  3. ^ Ben-Yishai, Aharon Ze'ev. „Frischmann, David“. v Berenbaum, Michael; Skolnik, Fred (eds.). Encyclopaedia Judaica. 7 (2. vyd.). Detroit: Reference Macmillan. p. 292–295.
  4. ^ A b C Bar-Yosef, Hamutal (2008). „Frishman, David“. v Hundert, Gershon (vyd.). YIVO Encyklopedie Židů ve východní Evropě. New Haven: Yale University Press.
  5. ^ Shamir, Ziva (2005). „Baudelairovy překlady do hebrejské a moderní hebrejské poezie“. Trans: Internet-Zeitschrift für Kulturwissenschaften. 16.
  6. ^ A b „David Frishman“. Ústav pro překlad hebrejské literatury. 2004. Archivovány od originál dne 22. srpna 2010. Citováno 22. března 2019.