Crambus - Crambus
Crambus | |
---|---|
Crambus lathoniellus | |
Vědecká klasifikace | |
Království: | Animalia |
Kmen: | Arthropoda |
Třída: | Insecta |
Objednat: | Lepidoptera |
Rodina: | Crambidae |
Kmen: | Crambini |
Rod: | Crambus Fabricius, 1798 |
Zadejte druh | |
Phalaena pascuella | |
Synonyma [1] | |
|
Rod Crambus zahrnuje přibližně 155 druhů můry v rodině Crambidae, distribuováno globálně. Dospělé fáze se nazývají crambid čenich můry (název sdílený se zbytkem čeledi Crambidae, aby se odlišily od pyralidae čenichových můr), zatímco larvy Crambus a příbuzný rod Herpetogramma jsou sod webworms,[2] které mohou poškodit trávy.
Životní cyklus
Sod webworms mají bivoltin životní cyklus se čtyřmi fázemi: vejce, larva, kukla a imago (dospělý). Ony přezimovat jako larvy v jejich konečné nebo předposlední instar v došky nebo půda. S příchodem teplejšího počasí budou larvy kukla a můry se objeví koncem jara nebo začátkem léta. První generace vajec se snáší v červnu, larvy se objevují v červnu a trvají až do července. Dospělí můry se objevují od července do srpna. Za příznivých podmínek nastane druhá generace, kdy dospělá fáze počne vajíčka počátkem října.[3]
Vejce
The vejce z Crambus druhy jsou suché a nepřilnavé, s oválným až eliptickým tvarem. Vejce většiny druhů jsou při prvním položení bílé až krémově bílé, ale později se zbarví jasně oranžově nebo červeně. Velikost vajec se u jednotlivých druhů liší, pohybuje se však od 0,3 mm do 0,6 mm.[3]
Larva
Barva larvy také se liší od nazelenalé až béžové, hnědé nebo šedé, přičemž většina larev má tmavé, kruhové skvrny, které sahají po celém těle. Od prvního instaru do třetího instaru bude hlavová tobolka vypadat černá, ale pozdější instary mají světle hnědou hlavovou tobolku s různou černou plastikou. V prvním instaru má hlavová tobolka šířku 0,19–0,23 mm a v posledním instaru roste na 1,23–2,21 mm. Délka celých larev je v prvním instaru 9–13 mm (0,4–0,5 palce) a v posledním instaru 24–28 mm (0,9–1,1 palce).[3]
Crambus larvy, známé jako "sod webworms", se živí především trávy. U druhů travních trávníků jsou jejich primárními hostitelskými rostlinami trávy v chladném období, s méně záznamy o travách v teplém období. Některé druhy se také živí kukuřice, pšenice, žito, oves, Timothy tráva a další trávy v pastviny, a louky, s největším poškozením v oblastech s trvalým drn. Způsobená škoda je výraznější v dobách sucho.[4]
Pupa
The kukla se vyvíjí v hedvábný kokon připojený k půdním částicím, zbytkům rostlin a fekálním peletám. Kukla připomíná malou hrudku Země, zatímco kukla sama o sobě je zpočátku světle žlutá a tmavne až mahagonově hnědá. Kukly mají délku 8–10 mm (0,3–0,4 palce) a šířku 2,5 mm (0,1 palce).[3]
Imago
Dospělý můra je bělavá nebo světle šedá až opálená. Mnoho druhů má vzory barev, včetně stříbra, zlata, žluté, hnědé a černé. Můry jsou dlouhé přibližně 12 mm (0,5 palce) a rozpětí křídel 20–25 mm (0,8–1,0 palce).[3] Jako ostatní čenich můry, mají dlouho labiální palpi které se táhnou před jejich hlavami a skládají křídla pod jejich těly, což je činí štíhlými a těžko viditelnými při odpočinku na rostlinách.[3]
Poškození
Sod webworms byli poprvé uznáni jako vážný škůdce trávníků a golfových hřišť během sucha v letech 1928–1934, které postihlo většinu Spojených států. Na rozdíl od mnoha dalších ničivějších travních škůdců je červotoč červík původem ze Spojených států a nebyl představen.[3][5]
K největšímu poškození dochází během prvního instaru, kdy se červovitý červ živí pouze listy trávníku. Poškození je často považováno za malou plochu listů, které jsou žluté až hnědé. Samotní červí červi nebudou vidět kvůli své noční povaze. Během dne se červ červotoč nachází ve své doupěti uprostřed poškozené oblasti. Přestože poškození může být oční vadou, neublíží to trávníku, protože nedojde k poškození koruny rostliny. V úzce posekaných trávnících a podmínkách sucha je poškození vážnější než ve špatně udržovaném trávníku. U úzce posekaného trávníku se příznaky objeví rychleji a prominentněji. Během sucha je poškození vážnější, protože poškození není často vidět, dokud nedojde k dešti.[3]
Řízení
Považovat to za vážné zamoření sod Webworms, 12 larev se musí nacházet v oblasti 0,1 čtverečních metrů (1,1 čtverečních stop).[3] Pro otestování jsou duté pánve umístěny s a pyrethrum nebo čisticí prostředek promočit a nechat sedět 10 minut, pak larvy v oblasti se počítají. Během vrcholných období růstu se tráva často dokáže sama zotavit a nevykazuje vážné poškození. U špičkových trávníků, které nemohou vykazovat žádné poškození nebo vážné zamoření, je nutné přilákat predátory dravých červů, včetně ptactvo a hmyzí dravci, jako jsou střevlíci, lupič letí a dravé vosy. Larva je také náchylná k infekci mikroorganismy, jako jsou Beauveria bassiana a Nosema (Microsporidia ). Parazitické hlístice jako např Steinernema carpocapsae a Heterorhabditis heliothidis může také infikovat sod webworms.[4]
Systematika a taxonomie
Rod Crambus byl postaven uživatelem Johan Christian Fabricius v roce 1798 a původně byl používán k pokrytí druhů, které jsou nyní považovány za patřící k Noctuidae.[1] The druh druhu byl označen John Curtis v roce 1826 jako Phalaena pascuella (Nyní Crambus pascuella ).[1] Fabricius původně zahrnoval 62 druhů, přičemž počet se do roku 1940 zvýšil na 116, z nichž pouze 98 se považovalo za platné.[6] Odhad z roku 1986 naznačuje, že existuje „možná 400“ druhů Crambus.[7]
Druhy rodu Crambus nyní jsou:
- Crambus achilles Błeszyński, 1961
- Crambus acyperas Hampson, 1919
- Crambus agitatellus Clemens, 1860
- Crambus ainslieellus Klots, 1942
- Crambus albellus Clemens, 1860
- Crambus albifrons Schaus, 1913
- Crambus alexandrus Kirpichnikova, 1979
- Crambus alienellus (Germar E. F. a Fr. Kaulfuss, 1817)
- Crambus angulatus Barnes & McDunnough, 1918
- Crambus angustalatellus Maassen, 1890
- Crambus angustexon Błeszyński, 1962
- Crambus archimedes Błeszyński, 1961
- Crambus argyrophorus Butler, 1878
- Crambus aristophanes Błeszyński, 1961
- Crambus arnaudiae Rougeot, 1977
- Crambus athamas Błeszyński, 1961
- Crambus attis Bassi, 2012
- Crambus autotoxellus Dyar, 1914
- Crambus averroellus Bassi, 1990
- Crambus awemellus McDunnough, 1921
- Crambus bachi Bassi, 2012
- Crambus bellinii Bassi in Bassi & Trematerra, 2014
- Crambus bellissimus Błeszyński, 1961
- Crambus berliozi Bassi, 2012
- Crambus bidens Zeller, 1872
- Crambus bidentellus Hampson, 1919
- Crambus bigelovi Klots, 1967
- Crambus bipartellus South in Leech & South, 1901
- Crambus boislamberti Rougeot, 1977
- Crambus brachiiferus Hampson, 1919
- Crambus braunellus Klots, 1940
- Crambus brunneisquamatus Hampson, 1919
- Crambus caligula Błeszyński, 1961
- Crambus claviger Staudinger, 1899
- Crambus coccophthorus Błeszyński, 1962
- Crambus cockleellus Kearfott, 1908
- Crambus cormieri Błeszyński, 1961
- Crambus coryolanus Błeszyński, 1961
- Crambus cypridalis Hulst, 1886
- Crambus cyrilellus Klots, 1942
- Crambus cyrnellus Schawerda, 1926
- Crambus daeckellus Haimbach, 1907
- Crambus damotellus Schaus, 1922
- Crambus dedalus Bassi, 2000
- Crambus delineatellus Hampson, 1896
- Crambus descarpentriesi (Rougeot, 1977)
- Crambus dianiphalis Hampson, 1908
- Crambus diarhabdellus Hampson, 1919
- Crambus dimidiatellus Grote, 1883
- Crambus ellipticellus Hampson, 1919
- Crambus elongatus Hampson, 1919
- Crambus erechtheus Bassi, 1992
- Crambus ericella (Hübner, 1813)
- Crambus erostratus Bassi, 1992
- Crambus eurypides Błeszyński, 1961
- Crambus falcarius Zeller, 1872
- Crambus frescobaldii Bassi, 2012
- Crambus gausapalis Hulst, 1886
- Crambusové geleches Błeszyński, 1967
- Crambus girardellus Clemens, 1860
- Crambus guerini Błeszyński, 1961
- Crambus hamella (Thunberg, 1794)
- Crambus hampsoni Błeszyński, 1961
- Crambus harrisi Klots, 1967
- Crambus spěchá Staudinger, 1899
- Crambus hemileucalis Hampson, 1896
- Crambus heringiellus Herrich-Schäffer, 1848
- Crambus humidellus Zeller, 1877
- Crambus icarus Błeszyński, 1961
- Crambus isshiki Matsumura, 1925
- Crambus johnsoni Klots, 1942
- Crambus jupiter Błeszyński, 1963
- Crambus kazitaellus Bassi, 1986
- Crambus kumatakellus Shibuya, 1928
- Crambus kuzakaiensis Okano, 1960
- Crambus lacteella Janse, 1922
- Crambus laqueatellus Clemens, 1860
- Crambus lascaellus Druce, 1896
- Crambus lathoniellus (Zincken, 1817)
- Crambus leachellus (Zincken, 1818)
- Crambus leuconotus Zeller, 1881
- Crambus leucoschalis Hampson, 1898
- Crambus lyonsellus Haimbach, 1915
- Crambus magnificus Błeszyński, 1956
- Crambus melanoneurus Hampson, 1919
- Crambus mesombrellus Hampson, 1919
- Crambus microstrigatus Hampson, 1919
- Crambus midas Błeszyński, 1961
- Crambus moeschleralis Schaus, 1940
- Crambus monostictus Hampson, 1919
- Crambus mozarti Bassi, 2012
- Crambus multilinellus Fernald, 1887
- Crambus multiradiellus Hampson, 1896
- Crambus narcissus Błeszyński, 1961
- Crambus nephretete Błeszyński, 1961
- Crambus netuncus Bassi, 2012
- Crambus neurellus Hampson, 1919
- Crambus nigriscriptellus South in Leech & South, 1901
- Crambus nigrivarialis Gaede, 1916
- Crambus niitakaensis Marumo, 1936
- Crambus nivellus (Kollar in Kollar & Redtenbacher, 1844)
- Crambus nolckeniellus Zeller, 1872
- Crambus occidentalis Grote, 1880
- Crambus okinawanus Inoue, 1982
- Crambus ovidius Błeszyński, 1961
- Crambus palustrellus Ragonot, 1876
- Crambus paris Bassi, 2012
- Crambus pascuella (Linnaeus, 1758)
- Crambus patulellus Walker, 1863
- Crambus pavidellus Schaus, 1913
- Crambus perlella (Scopoli, 1763)
- Crambus perspicuus Walker, 1870
- Crambus praefectellus (Zincken, 1821)
- Crambus pratella (Linnaeus, 1758)
- Crambus prometheus Błeszyński, 1961
- Crambus proteus Bassi & Mey in Mey, 2011
- Crambus pseudargyrophorus Okano, 1960
- Crambus psychellus Maassen, 1890
- Crambus puccinii Bassi, 2000
- Crambus pythagoras Błeszyński, 1961
- Crambus quinquareatus Zeller, 1877
- Crambus racabellus Druce, 1896
- Crambus reducta Janse, 1922
- Crambus richteri Błeszyński, 1963
- Crambus rickseckerellus Klots, 1940
- Crambus rossinii Bassi, 2012
- Crambus sachaensis Ustjuzhanin, 1988
- Crambus saltuellus Zeller, 1863
- Crambus sanfordellus Klots, 1942
- Crambus sapidus Błeszyński, 1967
- Crambus sargentellus Klots, 1942
- Crambus satrapellus (Zincken, 1821)
- Crambus sebrus Błeszyński, 1961
- Crambus sectitermina Hampson, 1910
- Crambus sibirica Alphéraky, 1897
- Crambus silvella (Hübner, 1813)
- Crambus sinicolellus Caradja, 1926
- Crambus sjoestedti Aurivillius, 1910
- Crambus sparselloides Bassi, 1986
- Crambus sparsellus Walker, 1866
- Crambus sperryellus Klots, 1940
- Crambus sudanicola Strand, 1915
- Crambus tenuis Bassi, 1992
- Crambus tenuistriga Hampson, 1898
- Crambus tessellatus Hampson, 1919
- Crambus themistocles Błeszyński, 1961
- Crambus thersites Błeszyński, 1961
- Crambus Theseus Bassi, 2000
- Crambus tomanaellus Marumo, 1936
- Crambus trichusalis Hulst, 1886
- Crambus tutillus McDunnough, 1921
- Crambus uliginosellus Zeller, 1850
- Crambus uniformella Janse, 1922
- Crambus unistriatellus Packard, 1867
- Crambus vagistrigellus de Joannis, 1913
- Crambus varii Bassi, 2012
- Crambus viettellus Błeszyński & Collins, 1962
- Crambus virgatellus Wileman, 1911
- Crambus vittiterminellus Hampson, 1919
- Crambus vulcanus Bassi, 2000
- Crambus watsonellus Klots, 1942
- Crambus whalleyi Błeszyński, 1960
- Crambus whitmerellus Klots, 1942
- Crambus xonorus Błeszyński, 1963
- Crambus youngellus Kearfott, 1908
- Crambus zelator Bassi, 1992
Bývalý druh
- Crambus argyrostola Hampson, 1919
- Crambus xebus Błeszyński, 1962
Reference
- ^ A b C "Crambus Fabricius, 1798 ". Motýli a můry světa: Obecná jména a jejich typové druhy. Muzeum přírodní historie. Citováno 20. července 2010.
- ^ James A. Reinert (1976). "Ovládání dravých červů (Herpetogramma spp. a Crambus spp.) na bermudagrass “. Journal of Economic Entomology. 69 (5): 669–672. doi:10.1093 / jee / 69.5.669.
- ^ A b C d E F G h i Patricia J. Vittum, Michael G. Villani a Haruo Tashiro (1999). Turfgrass Hmyz Spojených států a Kanady (2. vyd.). Ithaca, New York: Cornell University Press. ISBN 0-8014-3508-0.
- ^ A b Rick L. Brandenburg a Michael G. Villani (1995). Příručka škůdců hmyzu Turfgrass (5. vydání). Lanham, New York: Entomologická společnost Ameriky. ISBN 0-938522-52-3.
- ^ R. M. Bohart (1947). "Sod webworms a další škůdci trávníku v Kalifornii". Hilgardie. 17 (8): 267–308. doi:10,3733 / hilg.v17n08p267.
- ^ H. D. Oliver Miller (1940). „Připomínky k sodomovým červům (Crambus spp. Lepidoptera) v Kansasu " (PDF). Transakce Kansaské akademie věd. 43: 267–281. doi:10.2307/3625521. JSTOR 3625521.
- ^ Gaden S. Robinson (1986). „Edward Meyrick: nepublikovaná esej o fylogenezi“. Journal of Natural History. 20 (2): 359–367. doi:10.1080/00222938600770261.
externí odkazy
- Paul Heller. „Sod webworms in home lawns“. Pennsylvania State University.
- David J. Shetlar. „Správa webwormů na trávníku“. Ohio State University. Archivovány od originál dne 06.04.2008. Citováno 2008-04-03.