Chvaleticeit - Chvaleticeite - Wikipedia

Chvaleticeit
Všeobecné
KategorieSíranový minerál
Vzorec
(opakující se jednotka)
(Mn2+, Mg) [SO4] · 6 (H2Ó)
Strunzova klasifikace7. CB.25
Dana klasifikace29.6.8.6
Krystalový systémMonoklinický
Křišťálová třídaHranolové (2 / m)
(stejný Symbol HM )
Vesmírná skupinaC2 / c
Jednotková buňkaa = 10,05 Å, b = 7,24 Å,
c = 24,31 Á; p = 98 °; Z = 8
Identifikace
BarvaBílá, světle růžová, žlutozelená
Krystalický zvykPovlak výkvětů, drobný zrnitý
VýstřihChudý
Mohsova stupnice tvrdost1.5
LeskSklovitý
PruhBílý
DiaphaneityPrůsvitné až průhledné
Specifická gravitace1.84
Optické vlastnostiBiaxiální
Index lomunα = 1,457 nγ = 1,506
Dvojlom5 = 0,049
RozpustnostRozpustný ve vodě
Změní se naDehydratuje na vzduchu
Reference[1][2][3]

Chvaleticeit je monoklinický hexahydrit mangan hořčík síranový minerál se vzorcem: (Mn2+, Mg) [SO4] · 6 (H2Ó). Vyskytuje se v oxidované zóně ložisek křemičitanu manganatého s pyrit a rodochrosite které prošly regionálními a kontaktní metamorfóza. Je definován jako dominantní člen manganu v hexahydritová skupina.

Chvaleticeite je pojmenován po městě Chvaletice, Čechy, v Česká republika. Chvaleticeit a podobné minerály byly pro ně studovány vodíkové vazby a nevhodné tání vlastnosti, o nichž se předpokládá, že se vytvoří v relativním prostředí Marsu a jiných těles sluneční soustavy.

Struktura

Strukturu chvaleticeitu tvoří vodíkové vazby v síranech kovů. Vzhledem k nepatrné velikosti zrna chvaleticeitu nebylo možné použít typické metody monokrystalu. Analogicky s hexahydrity byla metoda Guinierovy práškové difrakce použita k identifikaci následujících strukturních parametrů: vesmírná skupina C2 / c, a = 10,05 (2) Á, b = 7,24 (2) Á, c = 24,3 (1) Á; p = 98,0 (2) °, V = 1754 Á3, Z = 8, Dx = 1,84 g · cm−3; a: b: c = 1,3881: 1: 3,3564.

Složení

Chvaleticeit má empirický vzorec (Mn2+, Mg) [SO4] · 6 (H2O) a je členem hexahydritové skupiny s vesmírnou skupinou C2 / c. Chemická analýza byla provedena klasickými chemickými metodami. Síran byl stanoven gravimetricky, MnO byl stanoven pomocí titrace, MgO byl stanoven pomocí EDTA titrace a CaO, Fe2Ó3, K.2O a Na2O pomocí AAS. H2O bylo stanoveno modifikovanou Penfieldovou metodou. Provedená analýza přinesla následující výsledek: MnO 15,81, MgO 6,41, CaO 0,04, stopy FeO, Fe2Ó3 0,10, Al2Ó3 stopy, K.20,005, Na2O 0,011, SO3 31,48, str2Ó5 stopy, H2O + 0,37, H20-45,22, nerozpustný zbytek 0,36, součet 99,81 hmotnostních procent.

Výskyt

Chvaleticeit byl objeven v síranu parageneze v oxidace zóna Horní Proterozoikum vulkanogenní masivní ložisko sulfidové rudy pyrit-manganových rud ve Chvaleticích. Bylo nalezeno ve spojení s melanterit (může se tvořit částečnou dehydratací),jokouite, Mg-ilesite, rozenit, copiapite a sádra. Tato parageneze umožňuje dominovat heptahydrátům a tetrahydrátům nad pentahydráty a hexahydráty. Chvaleticeit je zcela rozpustný ve vodě.

Reference

  • Bauer, W.H. (1962) Zur Krisallchemie der Salzhydrate. Die Kristallstrukturen von (Mn, Mg) SO4x6H2O (Leonhardit) und FeSO4x4H2O (Rozenit). Acta Crystallogr., 15, 815-826.
  • Bernard, J.H. et al. (1981) Petrologie a geochemie horně proterozoických ložisek Fe-Mn Chvaletice, Mineralogie Československa - 2. vydání, Academia, Praha. Chab, J. a kol. (1986) (Čechy, Československo). - Sbor. Geol. Ved, Lozisk. Geol. Miner., 23 118 69, Praha.
  • Blake, A., Cooke, P., Hubberstey, P. a Sampson, C. (2001), síran zinečnatý, tetrahydrát. Acta Crystallographica E, 57, i109 – i111.
  • Jennifer L. Anderson a kol. (2012) Atomová struktura deuterovaného boyleitu ZnSO4 · 4D2O, ilesitu MnSO4 · 4D2O a bianchitu ZnSO4 · 6D2O, americký mineralog, svazek 97, 1905–1914.
  • Kellersohn, T. (1992) Struktura tetrahydrátu síranu kobaltnatého. Acta Crystallogr. C48, 776 ± 779.
  • Palache, C., H. Berman a C. Frondel (1951) Danaův systém mineralogie, (7. vydání), II, 486-487.
  • Petr Ondruš, Frantiesk Veselovský, Jan Hloušek. Et al (1997) Sekundární minerály rudního revíru Jáchymov (Joachimsthal): Časopis České geologické společnosti., 12 16 17 18.
  • R.C. Peterson a kol. (2007) Meridianiite: Nový minerální druh pozorovaný na Zemi a předpokládaný jeho výskyt na Marsu, American Mineralogist Volume 92, 1756-1759.