Čínská samohláska diagram - Chinese vowel diagram
![]() | Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace.Ledna 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Přední | Centrální | Zadní | ||||
Zavřít | ![]()
| |||||
Zblízka | ||||||
Open-mid | ||||||
Otevřeno | ||||||
A čínština samohláskový diagram nebo čínština samohláska graf je schematické uspořádání samohlásek Čínský jazyk, na které se obvykle odkazuje Standardní čínština. Nejdříve známé čínské samohláskové diagramy byly zveřejněny v roce 1920 čínským lingvistou Yi Tso-lin se zveřejněním jeho Přednášky o čínské fonetice, tři roky poté Daniel Jones zveřejnil slavný „kardinální samohláskový diagram“ v roce 1917. Yi Tso-lin označuje tyto diagramy jako „(jednoduché / složené) grafy složení rýmu [單 / 複 韻 構成 圖]“, což jsou diagramy zobrazující čínštinu monofthongy a dvojhlásky.
Na rozdíl od lichoběžníkového anglického samohláskového diagramu (vpravo) je čínský samohláskový diagram (vlevo) trojúhelníkový. Fonetické symboly použité v tomto diagramu jsou známé jako „Národní fonetická abeceda [注音字母]“ nebo „Národní fonetické symboly [注音 符號]“ nebo jednoduše „Bopomofo ". V tomto diagramu je zobrazeno šest samohlásek nebo monofongů (jednoduchý rým nebo 單 韻). Jsou to:
- ㄧ (IPA [i]), stejně jako v ㄧ ˋ (易, snadné)
- ㄨ (IPA [u]), stejně jako v ㄨ ˋ (霧, mlha)
- ㄦ (IPA [ɚ]), stejně jako v ㄦ ˋ (二, dva)
- ㄛ (IPA [Ó]), stejně jako v ㄆ ㄛ ˋ (破, zlomené)
- ㄜ (IPA [ɤ]), stejně jako v ㄜ ˋ (餓, hladový)
- ㄚ (IPA [A]), stejně jako v ㄆ ㄚ ˋ (怕, strach)
Všimněte si, že tento graf využívá čtyři stupně výška samohlásky (uzavřený, napůl uzavřený, napůl otevřený, otevřený), tři stupně samohláska záda (přední, střední, zadní) a tři stupně zaoblenost samohlásky (pomazánka, přírodní, kulatá). Umístění ㄦ ([ɚ]) mohou být diskutabilní, ale všechny ostatní samohlásky obecně mluví tam, kde by měly být.
![]() Čínská samohláska diagram pro monophthongs | ![]() Čínská samohláska diagram pro padající dvojhlásky | ![]() Čínská samohláska diagram pro rostoucí dvojhlásky |
Stejná samohláska se používá k zobrazení dvojhlásk (složený rým nebo 複 韻), přičemž šipka označuje počáteční a koncovou polohu každé dvojhlásky. Šest padající dvojhlásky jsou zobrazeny v následujícím diagramu. Oni jsou:
- ㄩ (IPA [y]), stejně jako v ㄩ ˋ (玉, nefrit)
- ㄝ (IPA [E]), jako v ㄧ ㄝ ˋ (夜, noc)
- ㄟ (IPA [ei̯]), jako v ㄌ ㄟ ˋ (累, unavený)
- ㄡ (IPA [oʊ̯]), stejně jako v ㄉ ㄡ ˋ (豆, fazole)
- ㄞ (IPA [ai̯]), stejně jako v ㄉ ㄞ ˋ (帶, opasek)
- ㄠ (IPA [ɑʊ̯]), stejně jako v ㄉ ㄠ ˋ (道, způsob)
Důvod, proč zjevné monofongy ㄩ [y] a ㄝ [E] jsou zahrnuty v této tabulce, je čistě fonologická a historická. Podle této teorie jsou tyto dvě samohlásky skutečně dvojhlásky, tj. ㄧ ㄨ [i̯u] a ㄧ ㄝ [tj]. Přesto by tyto samohlásky měly být považovány za „stoupající dvojhlásky“ na stejné úrovni jako v následujícím diagramu.
Následující diagram zobrazuje čtyři rostoucí dvojhlásky, a to následovně:
- IP ㄛ (IPA [i̯o]), stejně jako v ㄧ ㄛ ˋ (唷, citoslovce)
- IP ㄛ (IPA [u̯o]), stejně jako v ㄨ ㄛ ˋ (臥, lež)
- IP ㄚ (IPA [IA]), stejně jako v ㄧ ㄚ ˋ (亞, Asie)
- IP ㄚ (IPA [u̯a]), stejně jako v ㄨ ㄚ ˋ (襪, ponožky)
Symboly mandarínských samohlásek
Přesný počet samohlásek v mandarínštině se může lišit v závislosti na fonologické teorii a metodologii. Níže jsou uvedeny hlavní systémy pro přepis mandarínštiny (Putonghua)
Rok | Systém | Samohlásky (IPA ) | Počet | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
[͡Ɨ] | [͡Ɯ] | [A] | [Ó] | [ɤ] | [ɛ] | [i] | [u] | [y] | [ɚ] | |||
1888 | Systém Palladius | č | ы | а | о | э | е | č | у | © | эр | 10 |
1892 | Wade – Giles | ih | û | A | Ó | E | E | i | u | ü | êrh | 10 |
1918 | Zhuyin fuhao | ㄭ | ㄚ | ㄛ | ㄜ | ㄝ | ㄧ | ㄨ | ㄩ | ㄦ | 9 | |
1928 | Gwoyeu Romatzyh | y | A | Ó | E | E | i | u | mj | el | 9 | |
1958 | Hanyu Pchin-jin | -i | A | Ó | E | E | i | u | ü | ehm | 9 |
Všimněte si „apikálních samohlásek“, často označovaných jako [ɿ] a [ʅ] od sinologů, kteří se objevují po apikálních zubních a retroflexních frikativách / afrikátech. Všimněte si, že tyto dva symboly IPA jsou nyní brány v úvahu Zastaralé a nestandardní symboly v mezinárodní fonetické abecedě.
Reference
Yi Tso-lin (1920). Přednášky o čínské fonetice [國 音 學 講義]. Komerční tisk. Šanghaj.