Chaophraya Aphaiphubet (Baen) - Chaophraya Aphaiphubet (Baen)
Chaophraya Aphaiphubet (Baen) | |
---|---|
เจ้าพระยา อภัย ภูเบศ ร (แบน) ចៅពញា អភ័យ ធី បែ ស បែន | |
Chaofa Talaha z Kambodže | |
V kanceláři 1782–1794 | |
Předcházet | Chaofa Talaha (Mu) |
Uspěl | Chaofa Talaha (Pok) |
Guvernér Battambang | |
V kanceláři 1794–1810 | |
Uspěl | Phraya Aphaiphubet (Baen) |
Osobní údaje | |
narozený | ? Kambodža |
Zemřel | 1811 Battambang |
Chaophraya Aphaiphubet (Baen) (Thai: เจ้าพระยา อภัย ภูเบศ ร (แบน), Khmerové: ចៅពញា អភ័យ ធី បែ ស បែន,? –1811), také známý jako Chaofa Talaha (Baen) (Khmerové: ចៅ ហ្វា ទឡ្ហៈ បែន, Thai: เจ้าฟ้า ทะ ละ หะ (แบน)) nebo Pen Chau Hua (Khmerové: ចៅ ហ្វ៊ា បែន), byl kambodžský důstojník, později a siamský guvernér. Ve vietnamských kontextech byl znám jako Chiêu Thùy Biện (昭 錘 卞).
Baen byl a Khmerové ušlechtilý s titulem Oknya Yomreach (ឧកញ៉ាយោមរាជnebo Phraya Yommarat พระยา ยมราช v thajštině). V roce 1782 Baen a Oknya Kalahom (Suos) (ឧកញ៉ាក្រឡាហោម (សួស)) zajal provietnamského regenta Talaha (Mu) a nechal ho popravit. Baen se brzy dostal do konfliktu se svým spojencem Suosem. Baen zavraždil Suose.[1] Vědět, že Suos byl zabit, Cham rebelové zaútočili Phnom Penh,[2] nutit Baena, králi Ang Eng a Oknya Kalahom (Pok) uprchnout do Battambang pak do Siamu.[1] Rama I. nechal Ang Eng zajmout a deportovat do Bangkoku. Během královské nepřítomnosti sloužil Baen jako vladař a pracoval pro Siam a byl povýšen na Chaophraya Aphaiphubet.
V roce 1785 král Rama I. poslal siamskou armádu zaútočit na Gia Dinh Baen přijal 5 000 kambodžských vojáků na podporu siamské armády.[3] Později se dostal do konfliktu s vietnamským vládcem Nguyễn Ánh („Chao Anam Kok“ v thajštině). Byl obviněn Nguyễn Ánhem v roce 1790.[4]
Ang Engovi bylo dovoleno se vrátit do Oudong v roce 1794. Kambodžský dvůr se ale rozdělil na dvě frakce, jedna podporovala Ang Enga, druhá Baena. Abych zabránil zmatkům v Kambodži, nařídil jsem Rama Baenovi, aby opustil Oudong. Battambang a Siem Reap byli odděleni od Kambodže.[5] Baen byl jmenován chao muang (guvernér) těchto dvou provincií pod siamskou svrchovaností.[6] Zemřel v roce 1811.[1]
Baen byl také zakladatelem společnosti Dům Abhaiwongse.[7]
Rodina
- Synové:
- Phraya Aphaiphubet (Ros): 3. guvernér Battambangu
- Phra Ang Kaew (Ma): úředník kambodžského soudu
- Phra Narintharaborirak (Um): úředník Battambangu
- Phra Yokrabat (Dom): úředník Battambangu
- Luang Muang (Maw): úředník Battambangu
- Luang Sachakhom: úředník Muang Tanod, podřízené město Battambang
- Kong
- Ket
- Dcery:
- Maminka Yu: vdaná za člena siamské královské rodiny
- Naek Thep: konkubína z Ang Chan II; také matka princezny Ang Baen
- Mee
- Pok
- Paen
- Nuam
- Mied
- Kaew
Viz také
Reference
- ^ A b C „ប្រវត្តិសាស្ត្រ ប្រទេស កម្ពុជា - ជំពូក ទី ៣“ (v Khmer).
- ^ ศานติ ภักดี คำ. เขมร รบ ไทย. ก ทม. มติ ชน. 2554. หน้า 272
- ^ Tương quan Xiêm - Viốt cuối thế kỉ XVIII
- ^ เจ้าพระยา ทิพากร วงศ์ (ขำ บุนนาค). „59. เจ้า อนัม ก๊ก กล่าวโทษ เจ้าพระยา อภัย ภูเบศ ร์“. พระ ราช พงศาวดาร กรุง รัตนโกสินทร์ รัชกาล ที่ ๑.
- ^ David K. Wyatt (2003). Thajsko: Krátká historie. Yale University Press. p. 140. ISBN 0-300-08475-7.
- ^ Puangthong Rungswasdisab. „Válka a obchod: siamské intervence v Kambodži, 1767-1851“. p. 170.
- ^ Puangthong Rungswasdisab. „Válka a obchod: siamské intervence v Kambodži, 1767-1851“. p. 185.