Cengiz Doğu - Cengiz Doğu

Cengiz Doğu
narozený (1945-08-01) 1. srpna 1945 (věk 75)
Zemřel14. listopadu 2019(2019-11-14) (ve věku 74)
Národnostturečtina
Státní občanstvíTurecko, Německo
obsazení
  • Aktivista
  • Básník
Aktivní roky1966 - 2019

Cengiz Doğu (1. 8. 1945 - 14. 11. 2019) byl a básník[1] a aktivista proti rasismus a diskriminace kdo utekl z politické pronásledování v krocan na Německo.

Život

Cengiz Doğu šel do školy v Izmir a studoval turecký jazyk a literatura od roku 1965 do roku 1974 v Istanbul.[2] Byl politicky aktivní od roku 1966, když se přiblížil k Dělnická strana Turecka ideologicky a spoluzaložil „Studentský svaz tureckých studií“ v roce 1968.[3]

Po 1971 turecké vojenské memorandum, byla zakázána všechna studentská sdružení a Cengiz Doğu byl uvězněn na 20 dní. Vojenskou službu dokončil v letech 1975 až 1977, ale studium bylo v roce 1977 zrušeno.[4] Pracoval jako korektor novin a emigroval do Německa v roce 1978, ale vrátil se do krocan po několika měsících. Avšak po krvavé 1980 turecký státní převrat, Doğu se musel bát o svůj život a uprchl do Německo navždy.[3]

V letech 1981 až 1988 žil v žadatel o azyl tábořit v Neuburg an der Donau kde napsal knihu básní Das Lager gleicht nicht den Kerkern Anatolien. Jelikož byla jeho žádost o azyl zamítnuta, očekával deportace na krocan po celá léta, i když mnoho Němec významní lidé a organizace podpořili jeho právo zůstat.[4] V roce 1989 se oženil s Lili Schlumbergerovou,[5] poté mluvčí Bavorské rady pro uprchlíky a přesunul se do Dachau. V roce 1991 byl uznán jako žadatel o azyl a přijal Němec občanství v roce 1997.[4]

Cengiz Doğu působil v Německu čtením a občanskými akcemi pro uprchlík a lidská práva, mluvit proti závazkům rasismus a diskriminace,[2][6] zatímco si vydělával na živobytí jako skladník.[7] Dohromady s Osvaldo Bayer a Urs M. Fiechtner vytvořil dokumentární krátký film Azyl (1984).[8] Film byl uveden na Mezinárodním festivalu filmových škol v Mnichově (Internationales Festival der Filmhochschulen München) a získal cenu německých filmových kritiků na Mezinárodním festivalu krátkých filmů v Oberhausenu (Internationale Kurzfilmtagen Oberhausen).[9]

V roce 1989 se Doğu stal členem „Verband deutscher Schriftsstellerinnen und Schriftsteller“ a později pracoval v mnichovské skupině „Werkkreis Literatur der Arbeitswelt“,[10] spisovatelská skupina v Německo že se to netýkalo pouze profesionálních, ale i nezávislých autorů.[4] Doğu se rovněž účastnil akcí na pamětním místě Koncentrační tábor Dachau.[11]

Cengiz Doğu zemřel v Dachau po dlouhé nemoci 14. listopadu 2019 a nyní spočívá ve Waldfriedhofu.[4]

Poezie

Doğu lyrické básně, prózy a knižní publikace v Němec a turečtina pocházejí z jeho zkušeností z vězení, letu, tábora, rasová diskriminace a vyhnanství. Lidé prchají, „když lovci lidí začnou pronásledovat [...], když hlas mučení nahradí smích [...],“ napsal Dogu v básni. Jeho báseň Proč jste uprchli ze své země? byl několikrát přetištěn.[12]

V roce 1988 Doğu publikoval bilingvní sbírka básní Das Lager gleicht nicht den Kerkern Anatolien. Za sedm let ve sběrném táboře v Neuburg an der Donau, vytvořil básně, ve kterých zpívá smutnou píseň o azylu, touhu po domově a svobodě pro svou zemi, ale také silné verše lásky, života a smrti. Postavuje se proti dlouhým nocím v táboře „malým, ubohým buňkám anatolských kobek, ve kterých lidstvo krvácí“. Les poblíž Dunaj, které poznal „tři a půl roku“, se odráží i v jeho další básnické knize Neuburg Lieder. Stejně jako v lese se Doğu cítí omezený na určité místo a „nemůže změnit své místo“.[4]

Bibliografie

Knihy

  • Das Lager gleicht nicht den Kerkern Anatoliens. Benzemiyor Anadolu hapishanelerine Neuburg'un mülteci kampı. Gedichte zweisprachig, Deutsch und Türkisch, Übersetzung Herbert Kugler, Verlag Schanzer Journal, Ingolstadt 1988. Zweite korrigierte und erw. Aufl. übers. v. Cengiz Dogu, Herbert Kugler und Lili Schlumberger-Dogu, Frieling, Berlín 2008, ISBN  978-3-8280-2602-5
  • Neuburg-LiederVydání Pergamon, Selbstverlag, Dachau 1998
  • Der MenschKnihy na vyžádání, Norderstedt 2009, ISBN  978-3-8370-3525-4
  • Flüchtlinge: Die Straßenkinder der Menschheit. Knihy na vyžádání, Norderstedt 2009, ISBN  978-3-8370-8117-6

Příspěvky

  • Bericht aus Mamak. In: Anja Tuckermann (Hrsg.): In die Flucht geschlagen: Geschichten aus dem bundesdeutschen Asyl (= Sammlung Luchterhand. Nr. 0852). Luchterhand Literaturverlag, Frankfurt nad Mohanem 1989, ISBN  978-3-630-61852-4, S. 144–150.
  • Warum sind Sie aus Ihrem Land geflüchtet. In: Anja Tuckermann (Hrsg.): In die Flucht geschlagen: Geschichten aus dem bundesdeutschen Asyl (= Sammlung Luchterhand. Nr. 0852). Kapela 0852. Luchterhand Literaturverlag, Frankfurt nad Mohanem 1989, ISBN  978-3-630-61852-4, S. 151–157.

Scénář

Webové odkazy

Reference

  1. ^ Zeitung, Süddeutsche. „Alternativní anbieten“. Süddeutsche.de.
  2. ^ A b „Der Mensch (Buch (gebunden)), Cengiz Dogu“. www.hugendubel.de.
  3. ^ A b „Ein literarisches Wiedersehen nach 20 Jahren“. donaukurier.de.
  4. ^ A b C d E F Zeitung, Süddeutsche. „Mit Poesie gegen den Hass“. Süddeutsche.de.
  5. ^ Balbierer, Thomas. "Kompromisslose Kämpferin". Süddeutsche.de.
  6. ^ Zeitung, Süddeutsche. „Alternativní anbieten“. Süddeutsche.de (v němčině). Citováno 2020-08-29.
  7. ^ „iniciativa 21 :: Gründung“. www.initiative21.com.
  8. ^ "Asyl". Deutsche Filmbewertung und Medienbewertung FBW.
  9. ^ "Asyl - Filmdetail - HFF München". www.hff-muenchen.de (v němčině). Citováno 2020-08-29.
  10. ^ „50 Jahre„ Werkkreis Literatur der Arbeitswelt"". Westfalenspiegel (v němčině). 03.03.2020. Citováno 2020-08-29.
  11. ^ „Startseite“. www.literaturhaus-muenchen.de (v němčině). Citováno 2020-08-29.
  12. ^ https://www.ked-nordkirche.de/fileadmin/user_upload/baukaesten/Baukasten_Kirchlicher_Entwicklungsdienst_der_Nordkirche/Dokumente/Judika-2016-Flucht.pdf