Kateřina Bosna (princezna) - Catherine of Bosnia (princess)
Kateřina Bosna (Srbochorvatština: Katarina Tomašević Kotromanić/ Катарина Томашевић Котроманић; narozen v roce 1453) byl členem Dům Kotromanić a poslední bosenská princezna. Byla zajata během Osmanské dobytí Bosny, konvertovala k islámu a zbytek života strávila v Osmanská říše.
Dětství
Catherine byla jedinou dcerou Král Thomas a Královna Kateřina, který měl také syna jménem Zikmund.[1] Když Thomas v červenci 1461 zemřel, bosenská koruna přešla na jejího staršího nevlastního bratra, Stephen Tomašević.[2] O Catherine a Zikmundovi se říká, že se v té době přestěhovali se svou matkou na hrad Kozograd výše Fojnica. Je však pravděpodobné, že zůstali u královského dvora v roce Jajce, protože byli nejbližší rodinou jejich nevlastního bratra a potenciálními dědici.[3]
V roce 1463 Pohovky vedené Mehmed Dobyvatel napadl Bosnu. Královská rodina se zjevně rozhodla rozdělit a uprchnout směrem Správné Chorvatsko a pobřeží různými směry, aby zmást a zmást útočníky.[3] Zikmund a Kateřina, odloučení od své matky, byli přesto zajati ve městě Zvečaj, poblíž Jajce. Jejich nevlastní bratr Král byl podveden, aby se vzdal Ključ, a byl popraven krátce nato. Královně Kateřině se podařilo uprchnout a nakonec se usadila v Římě.[4]
Nejistý osud
Osud Zikmunda po pádu Bosny je poměrně známý - přijal jej islám, stal se známým jako Ishak Bey syn krále a vybudoval si kariéru jako vysoce postavený osmanský státník. O Catherine je však známo jen velmi málo, kromě toho, že i ona se stala muslimkou.[5] Konverzi sourozenců, stejně jako osmanské vzdělání, mohl být podněcován jejich strýcem, Hersekzade Ahmed Pasha, nevlastní bratr své matky, který také konvertoval a dosáhl nejvyšších pozic v Osmanské říši.[6] Podle hypotézy srbského historika Gligorije Elezović bylo svěřeno opatrovnictví princezny Isa-Beg Isaković, sanjakbey z Skopje kdo mohl být její prastrýc z matčiny strany, v jehož domácnosti se obrátila.[5]
V Římě královna Kateřina pracovala na tom, aby se Zikmund a Kateřina „osvobodili z tureckého zajetí“. V roce 1470 zmínila svou dceru jako 10letou, ale to pravděpodobně znamenalo, že princezně bylo v době jejího zajetí 10.[1][6] O čtyři roky později cestovala královna Kateřina na osmanské hranice, aby vyjednala výkupné, pravděpodobně se svým muslimským nevlastním bratrem jako zástupcem, ale neuspěla.[7] Krátce před svou smrtí v roce 1478 královna vymyslela závěť, v níž nazvala Catherine dědici bosnianského trůnu, pro případ, že by se vrátila ke křesťanství a její bratr ne.[8]
Elezović předpokládal, že se Catherine po převodu z katolicismu změnila jméno, vdala se a zbytek života strávila ve Skopje.[5] Jeho identifikace Catherine jako osoby pohřbené pod Kral Kızı Türbe, mauzoleum z 15. století na muslimském hřbitově ve Skopje, je všeobecně přijímáno.[5][6] Název Türbe - "králova dcera" (turečtina: Kîrâl Kîzî) - důrazně naznačuje, že obsahoval pozůstatky islámizované princezny. Catherine byla rozhodnuta být nejpravděpodobnější. Je tedy možné, že Catherine zůstala svobodná, protože vdaná muslimka v té době by byla pohřbena pod jménem jejího manžela. Elezović však poznamenal, že muslimská aristokratická rodina z Tetovo prohlásil původ z jistého „Kuturmana“ ze Skopje, kterého spojoval se jménem dynastie Kotromanićů.[6]
Reference
- ^ A b Regan 2010, str. 17.
- ^ Pandžić 1979, str. 17.
- ^ A b Regan 2010, str. 19.
- ^ Regan 2010, str. 20-21.
- ^ A b C d Regan 2010, str. 36.
- ^ A b C d Filipović 2011.
- ^ Regan 2010, str. 33.
- ^ Regan 2010, str. 34.
Zdroje
- Filipović, Emir (2011), Grob bosanske princeze Katarine u Skoplju (v srbochorvatštině), Društvo za proučavanje srednjovjekovne bosanske historije
- Pandžić, Bazilije (1979), „Katarina Vukčić Kosača (1424-1478)“, Povijesnoteološki simpozij u povodu 500 obljetnice smrti bosanske kraljice Katarine (v srbochorvatštině), Franjevačka teologija u Sarajevu
- Regan, Krešimir (2000), Bosanska kraljica Katarina (v srbochorvatštině), Breza