Catherine Vasa ze Švédska - Catherine Vasa of Sweden

Tento článek cituje jeho Zdroje ale neposkytuje odkazy na stránky. Můžeš pomozte to vylepšit zavedením přesnějších citací. (Červen 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Catherine Vasa
Hraběnka z Východní Fríska
narozený	6. června 1539
Zemřel	21. prosince 1610(1610-12-21) (ve věku 71)
Manželka	Edzard II., Hrabě z Východního Fríska
Problém	Hraběnka Margareta Anne, volička palatine Enno III, hrabě z Ostfrieslandu Jan III. Z Rietbergu Hrabě Christopher Hrabě Edzard Hraběnka Elizabeth Hraběnka Sophia Hrabě Karl Otto Maria, vévodkyně z Brunswicku-Dannenbergu
Celé jméno švédský: Katarina Gustavsdotter Vasa
Dům	Vasa
Otec	Gustav I. Švédský
Matka	Margaret Leijonhufvud

Švédská královská rodina
House of Vasa
Gustav I.
Rodiče Erik Johansson Cecilia Månsdotter Děti Eric XIV Jan III Kateřina Cecílie Magnus Anna Sophia Elizabeth Karel IX
Eric XIV
Děti Sigrid Gustav
Jan III
Děti Zikmund Anna John
Zikmund
Děti Władysław IV Jan II. Kazimír John Albert Charles Ferdinand Alexander Charles Anna Catherine Constance
Karel IX
Děti Kateřina Gustav II. Adolf Maria Elizabeth Christina Charles Philip Vnuk Charles X Gustav
Gustav II. Adolf
Děti Christina
Christina

Catherine Vasa ze Švédska (švédský: Katarina Gustavsdotter Vasa; 06.06.1539 - 21 prosince 1610) byla švédská princezna a hraběnka choť Východní Frísko jako manžel Edzard II., Hrabě z Východního Fríska. Byla nejstarší dcerou Gustav Vasa a Margareta Leijonhufvud. Byla autonomní Regent z Berum [nl ] a Norden v Ostfriesland (Východní Frísko ) od 1599 do 1610.

Životopis

Časný život

Během svého raného dětství byla stejně jako její sourozenci v královské školce primárně v péči důvěryhodné zdravotní sestry své matky, královny, Brigitta Lars Anderssons, matčiny sestřenice Margarety a ušlechtilé vdovy Ingrid Amundsdotterové.^[1] Po smrti své matky v roce 1551 byla ona i její sourozenci umístěni do péče Christina Gyllenstierna a pak pod tety Brita a Martha Leijonhufvud před sňatkem jejího otce do Catherine Stenbock.^[2] V roce 1556 dostala se svými sestrami věno 100 000 dalerů, nechala si vymalovat portréty a popsat své osobní vlastnosti latinský dvorní básník Henricus Mollerus a byli představeni na dynastickém manželském trhu. Ve stejném roce její otec předložil Ostfrieslandu obchodní smlouvu a manželskou alianci. Ostfriesland byl vybrán proto, že byl strategicky umístěn směrem k Dánsku a protože kalvinistický Emden byl soupeřem s Lubeckem a smlouva mohla zlomit nadvládu hanzovní ligy ve Švédsku.^[2] V roce 1557 byla obchodní smlouva dokončena a v roce 1558 navštívil Edzard Švédsko, aby se setkal s Catherine a její sestrou Cecílií, a vybral si jednu z nich k uzavření manželské smlouvy.

Edzard si vybral Catherine, ale jednání trvala dlouho, a to natolik, že Gustav Vasa ve své frustraci uvedl, že bylo požehnáním, že jeho dcera nebyla přinejmenším „kulhavá nebo slepá“. Edzardova matka, vdova Regent Anna Oldenburgská Bála se, že manželství povede ke švédské nadvládě, a proto rozdělila moc v Ostfrieslandu mezi její syny, čemuž se král snažil zabránit.^[2] V manželské smlouvě ze dne 12. srpna 1558 byla Catherine ujištěna, že Berum a Norden budou přistávat na zemi a budou regentem, pokud by po Edzardovi měl následovat její nezletilý syn.^[2]

Svatba se konala ve Stockholmu 1. října 1559. V listopadu Catherine a Edzard odjely do Ostfrieslandu. Na cestě Švédskem je doprovázela její sestra Cecilia a bratr Edzard, Jan z Osfrieslandu.^[2] Během pobytu ve Vadsteně propukl velký skandál, když Johna objevili v Ceciliině komnatě bez kalhot.^[2] Skandál se proslavil pod tímto jménem Vadstenabullret (Vadstena Thunder).^[2] John byl uvězněn a Catherine a Edzard byli hlídáni na zámku Västerås. Catherine působila jako prostřednice při výkonu propuštění Johna, aby s Cecilií bylo zacházeno shovívavě a bylo jí uděleno povolení k odchodu.^[2] Komplikace, její vlastní těhotenství a smrt jejího otce v roce 1560 způsobily zpoždění jejich odchodu až do roku 1561.

Hraběnka z Ostfrieslandu

Catherine přijela do Ostfrieslandu v dubnu 1561. Jako hraběnka z Ostfrieslandu se Catherine aktivně podílela na politice a státních záležitostech.^[2] Podporovala Edzarda v jeho konfliktu s jeho bratrem Johnem nad vládou rozděleného Ostfrieslandu, zatímco John měl podporu své matky Anny.^[2] Konflikt měl také náboženský rozměr, protože Edzard a Catherine byli luteráni, zatímco John a Anna byli kalvíni.^[2] Pracovala na zajištění nové posloupnosti, která zakazovala spolurozhodování, a aktivně podporovala luteránství před kalvinismem.^[2]

V roce 1578 bezdětný Jan souhlasil s tím, že synem Catherine by měl být jeho dědic, ale tím boj neskončil. Catherine plně využila svých rodinných vztahů pro svou politiku a požádala své vládnoucí bratry, aby zasáhli do jejího prospěchu, zatímco ona sama použila své kontakty na oplátku: pomáhala Charlesovi s jeho exportem a importem, poskytovala lodě pro švédskou flotilu ve válce proti Rusku a pomáhal při jednáních o sňatcích s Charlesem a Elizabeth.^[2] Je známo, že protestovala proti manželství svého bratra Král Jan III na Gunilla Bielke v roce 1585.^[2] V roce 1591 se Edzard stal jediným vladařem, ale v roce 1594 vypukla emdenská revoluce. Catherine požádala o pomoc svého bratra Karla IX., Který jí při této příležitosti poradil, aby projevila náboženskou toleranci, a vyjádřil překvapení nad tím, že vyjednávání státních záležitostí zdánlivě zvládá vždy Catherine, nikoli Edzard.^[2]

Fiefholder

Po smrti Edzarda v roce 1599 žila Catherine na zámku Berum a převzala nad ní kontrolu dower přistane Norden, Pewsum, Woquard Loquard, Campen a Neeuwarden. Tyto země jí byly dány jen jako její věží, ale Catherine místo toho převzala kontrolu nad nimi jako autonomní vládce: odmítla uznat jejího syna Enno III a jeho právo vybírat daně a uplatňovat autoritu ve svých lénech a prohlásila se za vazalku přímo pod císařem.^[2] To způsobilo konflikt s jejím synem, který zůstal nevyřešen až do její smrti. Když ho rada Enno III pokárala za to, že se jí podvolil, a poukázala na něj, že Catherine zneužila svých práv matky na to, aby požadovala poslušnost, omluvil se slovy: „Protože je žena, protože je vdova, již sedmdesát, protože je dcerou krále, a to je největší důvod pro její úctu, protože je matkou. “^[2]

Catherinein hrob v Aurichu

Catherine je mezi svými sourozenci povahově nejblíže svému otci. Je popisována jako inteligentní a naučená se zájmem o literaturu a teologii. Byla přesvědčenou luteránkou, navštívená Wittenberg studovat teologii, psal výklady bible, psal na jeho pohřbu ódu na Edzarda a sama se věnovala dílu luteránského teologa.^[2]

Rodina

Katharina byla vdaná za Edzard II. Z Ostfrieslandu dne 1. října 1559, v Stockholm. Měli následující děti:

1. Margareta z Ostfrieslandu (1560–1588)
2. Anny z Ostfrieslandu, (1562–1621); nejprve ženatý Louis VI, kurfiřt Palatine; za druhé se oženil Ernest Frederick, markrabě Baden-Durlach; ženatý za třetí Julius Henry ze Saska-Lauenburgu. Z žádného ze sňatků neměla přežívající problém.
3. Enno III z Ostfrieslandu (1563–1625)
4. Jan III. Z Rietbergu (1566–1625)
5. Christopher of Ostfriesland (1569–1636)
6. Edzard z Ostfrieslandu (1572?–1573)
7. Elizabeth Ostfriesland (1572?–1573)
8. Sophia of Ostfriesland (1574–1630)
9. Karl Otto z Ostfrieslandu (1577–1603)
10. Maria of Ostfriesland (1582–1616); ženatý Julius Ernst, vévoda Brunswicka-Dannenberga a měl problém.

Předci

Reference

• Karin Tegenborg Falkdalen (2010). Vasadöttrarna (Vasa dcery). Falun: Historiska Media. ISBN  978-91-85873-87-6 (Ve švédštině)

externí odkazy

• http://www.guide2womenleaders.com/womeninpower/Womeninpower1570.htm