Brigitta Lars Anderssons - Brigitta Lars Anderssons

Brigitta Lars Anderssons (zemřel po roce 1551) nebo Birgitta Lass Andersson („Birgitta, manželka Larse Anderssona“), také volal Brigitta Andersdotter („Birgitta Daughter of Anders“), byla Švédka Mazaná žena a dvořan. Byla zdravotní sestrou královských dětí krále Gustav I. Švédský a královna Margaret Leijonhufvud, a také osobní oblíbený a de facto lékař královny.

Život

Birgitta je zmiňována jako zdravotní sestra odpovědná za královské děti, u nichž je potvrzeno, že měli svoji vlastní domácnost od roku minimálně 1540 tzv. Barnastugan („Dětská postýlka“). Zaměstnanci dvora jsou z tohoto období známí jen částečně; kromě Birgitty na královské děti dohlížel královnin bratranec a jmenovec Margareta, ušlechtilá vdova Ingrid Amundsdotter a příležitostně Ebba Eriksdotter Vasa a Christina Gyllenstierna. Birgitta královně zjevně důvěřovala v blaho dětí, které zvláště raději zajistilo, aby byla Birgitta s nimi, když byla sama pryč.

Zdá se, že Birgitta byla obyčejná. Byla osobní důvěrnicí a důvěryhodnou favoritkou královny Margaret a evidentně jí byla svěřena nejen péčí o královské děti, ale i různými úkoly, jako například osobní obchodní transakce královny Margaret. Například v roce 1545 královna utrpěla finanční ztrátu půjčkou jistému Andersovi Perssonovi v Nyköpingu, který se jí nakonec podařilo získat u Birgitty jako jejího finančního agenta. Královna o ní mluvila jako „Älskeliga hustru Brigitta Lars Anderssons“ („Milá Goodwife Birgitta Lars Anderssons“).^[1]

Birgitta byla zjevně přirozeným lidovým léčitelem, kterému královna a její sourozenci zjevně důvěřovali pro její lékařské schopnosti. Chovala se jako de facto osobní lékař a zdravotní sestra královny, když byla nemocná. Například 15. března 1549 ji královna, která byla nedávno nemocná a měla sklon k Birgittě, doporučila své sestře, Martha Leijonhufvud, když byla informována, že její sestra je nemocná, a údajně byla Birgitta výkonným lékařem, kterému se při této příležitosti podařilo vyléčit alespoň Martu. V roce 1551 královna poslala Birgittu znovu Martě na žádost o lékařskou praxi, a to navzdory skutečnosti, že by, jak zdůraznila, byla raději, kdyby Birgitta během její nepřítomnosti zůstala u soudu v královské školce, protože měla brzy doprovázet krále na cestě.

Po nemoci královny v srpnu 1551 byla Brigitta Lars Anderssonová vyzvána, aby se jí zúčastnila v 17., několik dní předtím, než byl 23. den povolán královský lékař. Po smrti královny Margaret král udělil Brigittě Lars Anderssonové biskupskou část příjmů z farnosti Runtuna v Nyköpingu jako doživotní rentu.

Reference

• Tegenborg Falkdalen, Karin, Margareta Regina: vid Gustav Vasas sida: [en biografi över Margareta Leijonhufvud (1516-1551)], Setterblad, Stockholm, 2016
• Wilhelmina Stålberg (ve švédštině): Anteckningar om svenska qvinnor (Poznámky ke švédským ženám)
• Karin Tegenborg Falkdalen (2010). Vasadöttrarna (utgåva 2). Falun: Historiska Media. ISBN  978-91-85873-87-6