Carmen Arvale - Carmen Arvale

Nápis Carmen Arvale

The Carmen Arvale je zachovaný chorál Arval kněží nebo Fratres Arvales z starověký Řím.^[1]

Arvalští kněží byli oddaní bohyně Dia a nabídl jí oběti, aby zajistil plodnost zoraných polí (latinský arvum). Bylo vybráno dvanáct arvalských kněží patricij rodiny. Během římská říše the Císař byl vždy arvalský kněz. Úřad si udrželi na celý život, i když byli zneuctěni nebo vyhoštěni. Jejich nejdůležitější festival, Ambarvalie, došlo během měsíce května v háji zasvěceném Dia.

The Carmen Arvale je zachován v nápisu z roku 218 n. l., který obsahuje záznamy ze setkání bratří Arvalů. Je psán archaickou formou Stará latina v době, kdy byl nápis vytvořen, pravděpodobně plně nerozuměl.^[2]

Jedna z jeho interpretací je následující:^{[poznámka 1]}

enos Lases yuuate

neue lue rue Marmarovy hříchy vznikají v pleores

satur fu, fere Mars, limen sali, sta berber

semunis alternei advocapit conctos

enos Marmor iuuato

triumpe triumpe triumpe triumpe triumpe

Zatímco pasáže tohoto textu jsou nejasné, tradiční interpretace dělá zpěv modlitbou, o kterou je třeba požádat Mars a Lares (ztrácí), prosil Mars, aby nenechal na polích předjet rány nebo katastrofy, požádal ho, aby se nasytil, a zatancoval si a zavolal „Semones“, kteří mohou představovat posvátné rozsévače.^[4] (Srov. Semo Sancus, bůh dobré víry.) Semones jsou nezletilí opatrovnická božstva, zejména Sancus, Priapus, Faunus, Všechno Vertumni, Všechno Silvani, Bona Dea.^[5]Semony jsou pravděpodobně skryté životní síly sídlící v semenech: byly představeny pouze nabídky mléka v nejranější tradici.^[6]

limen sali, sta prostředek přeskočit paprsek prahu / dveří / překladu, stát ve standardní latině.^[7]

Viz také

Poznámky

^ Samotný nápis neobsahuje žádné mezery, následující přepis proto nemusí odrážet původní text. Obraz řezbářství lze nalézt v Baldi (1999).^[3]

Reference

^ Palmer, L.R. (1954) [repr. 2001] Latinský jazyk (London: Bristol Classical Press) 62-4.
^ Palmer (1954) tamtéž.
^ Baldi, P. (1999) Základy latiny - Studium cizích jazyků.
^ Frederic de Forest Allen, Zbytky rané latiny (Boston: Ginn & Heath 1880 a Ginn & Co 1907).
^ Semo Sancus nemá žádný známý vztah k zemědělství.
^ Dahrenberg et Saglio Dictionnaire des antiquités grecques et romaines s.v. Semo Sancus; U. Pestalozza Iuno Caprotina v „Studi e Materiali di Storia delle Religioni“ 1934 s. 64, s odvoláním Nonius Marcellus De Compendiosa Doctrina (Müller) I str. 245: „Rumam veteres dixerunt mammam. Varro Cato vel De liberis educandis: dis Semonibus lacte fit, non vino; Cuninae propter cunis, Ruminae propter rumam, id est, prisco vocabulo, mammam ... ".
^ A. Lubotsky, M. De Vaan Etymologický slovník latiny a ostatních kurzív Leiden 2008, s. 342 s.v. limen.

[4] Samotný nápis neobsahuje žádné mezery, následující přepis proto nemusí odrážet původní text. Obraz řezbářství lze nalézt v Baldi (1999).^[3]

[1] Palmer, L.R. (1954) [repr. 2001] Latinský jazyk (London: Bristol Classical Press) 62-4.

[2] Palmer (1954) tamtéž.

[3] Baldi, P. (1999) Základy latiny - Studium cizích jazyků.

[5] Frederic de Forest Allen, Zbytky rané latiny (Boston: Ginn & Heath 1880 a Ginn & Co 1907).

[6] Semo Sancus nemá žádný známý vztah k zemědělství.

[7] Dahrenberg et Saglio Dictionnaire des antiquités grecques et romaines s.v. Semo Sancus; U. Pestalozza Iuno Caprotina v „Studi e Materiali di Storia delle Religioni“ 1934 s. 64, s odvoláním Nonius Marcellus De Compendiosa Doctrina (Müller) I str. 245: „Rumam veteres dixerunt mammam. Varro Cato vel De liberis educandis: dis Semonibus lacte fit, non vino; Cuninae propter cunis, Ruminae propter rumam, id est, prisco vocabulo, mammam ... ".

[8] A. Lubotsky, M. De Vaan Etymologický slovník latiny a ostatních kurzív Leiden 2008, s. 342 s.v. limen.

[1]

[2]

[poznámka 1]

[4]

[5]

[6]

[7]

[3]