Caravan (cestovatelé) - Caravan (travellers)

Edwin Lord Weeks, Příjezd karavanu mimo město Maroko
Obchodní karavan procházející kolem ostrova Graia v Záliv Akabah, Arabia Petraea, 1839 litografie od Louis Haghe od originálu od David Roberts
Karavana velblouda v Maroku, listopad 2013.

A obytný vůz (z Peršan: کاروان) Je skupina lidí, kteří cestují společně, často na obchodní expedici.[1] Karavany byly používány hlavně v pouštních oblastech a po celé Evropě Hedvábná stezka, kde cestování ve skupinách napomáhalo při obraně před bandity a napomáhalo zlepšovat se úspory z rozsahu výměna.[1]

Popis

V historických dobách se připojovaly karavany východní Asie a Evropa často přepravovali luxusní a lukrativní zboží, jako jsou hedvábí nebo šperky. Karavany proto mohly vyžadovat značné investice a byly lukrativním cílem banditů. Zisky z úspěšně podniknuté cesty by mohly být obrovské, srovnatelné s pozdějším Evropanem obchod s kořením. Luxusní zboží přinesené karavany přilákalo mnoho vládců podél důležitých obchodních cest ke stavbě caravanserais. Caravanserais byly silniční stanice, které podporovaly tok obchodu, informací a lidí napříč sítí obchodní cesty pokrývající Asii, severní Afriku a jihovýchodní Evropa, zejména podél Hedvábná stezka. Caravanserais poskytoval vodu pro lidskou a zvířecí spotřebu, praní a rituály očištění. Někdy měli komplikované koupele. Také drželi krmivo pro zvířata a měli obchody pro cestující, kde mohli získat nové zásoby. Některé obchody navíc nakupovaly zboží od cestujících obchodníků.[2]

Objem, který by karavan mohl přepravit, byl však omezen i klasickými nebo středověkými standardy. Například karavan s 500 velbloudy mohl přepravit pouze třetinu nebo polovinu zboží přepravovaného pravidelným dopravcem byzantský obchodní plachetnice.

Dnešní karavany v méně rozvinutých oblastech světa často přepravují důležité zboží špatně průjezdnými oblastmi, jako jsou semena potřebná pro zemědělství v suchých oblastech. Příkladem jsou velbloudí vlaky projíždějící jižní okraje poušť Sahara.

Viz také

Další čtení

  • Kevin Shillington (vyd.), „Tuareg: Takedda a transsaharský obchod“ v: Encyklopedie afrických dějin, Fitzroy Dearborn, 2004, ISBN  1-57958-245-1
  • T. Lewicki, „Role Sahary a Saharů ve vztazích mezi severem a jihem“, v: Obecné dějiny Afriky UNESCO: Svazek 3, University of California Press, 1994, ISBN  92-3-601709-6
  • Fernand Braudel, Perspektiva světa, svazek III Civilizace a kapitalismus 1984 (přeloženo z francouzštiny)
Starověk a středověk
  • Transsaharský obchod se zlatem 7. – 14. Století; Metropolitní muzeum umění
  • René Mouterde, André Poidebard, «La voie antique des caravanes entre Palmyre et Hît, au IIe siècle après Jésus-Christ, d'après une nápis retrouvée au Sud-Est de Palmyre (1930)», Sýrie, sv. 12, No. 12-22, 1931, pp. 101–115 (k dispozici online na: Persee.fr ) (francouzsky)
  • Ernest Will, «Marchands et chefs de caravanes à Palmyre», Sýrie, sv. 34, č. 34-3-4, 1957, str. 262–277 (k dispozici online na: Persee.fr ) (francouzsky)
17. století
  • René Caillié Journal d'un voyage à Temboctou et à Jenné, dans l'Afrique centrale, précédé d'observations faites les Maures Braknas, les Nalous et autres peuples; přívěsek les années 1824, 1825, 1826, 1827, 1828: par René Caillié. Avec une carte itinéraire, et des remarques géographiques, par M. Jomard, membre de l'institut. Imprimé à Paříž en mars 1830, par l'imprimerie royale, en trois tomes et un atlas. Une réédition en fac-similé a été réalisée par les éditions Anthropos en 1965. verze ke stažení
    • moderní vydání: Voyage à Tombouctou. 2 obj. Paris: La Découverte, 1996 ISBN  2-7071-2586-5
20. století
  • Lattimore, Owene (1928/9) Pouštní cesta do Turkestánu. London, Methuen and Co; a různá pozdější vydání. Logistika a organizace karavanů je popsána v kap. VIII, „Velbloudí muži všichni“
  • Tuladhar, Kamal Ratna (2011). Karavan do Lhasy: Kupec z Káthmándú v tradičním Tibetu. Káthmándú: Lijala a Tisa. ISBN  99946-58-91-3.
Současné karavany
  • Julien Brachet, «Le négoce caravanier au Sahara central: histoire, évolution des pratiques et enjeux chez les Touaregs Kel Aïr (Niger)», Les Cahiers d'outre-mer, Č. 226-227, 2004, s. 117–136 (k dispozici online na: Com.revues (francouzsky))
  • Michel Museur, «Un exemple spécifique d'économie caravanière: l'échange sel-mil», Journal des africanistes, sv. 47, č. 2, 1977, str. 49–80 (k dispozici online na: Persee.fr ) (francouzsky)
  • M'hammad Sabour a Knut S. Vikør (eds), Etnické setkání a změna kultury, Bergen, 1997, [1] Cache Google naposledy načtena 1. ledna 2005.

Reference

  1. ^ A b Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Obytný vůz". Encyklopedie Britannica (11. vydání). Cambridge University Press.
  2. ^ Ciolek, T. Matthew. 2004-současnost. Katalog georeferencovaných karavansaras / khans Archivováno 07.02.2005 na Wayback Machine. Projekt Old World Trade Routes (OWTRAD). Canberra: www.ciolek.com - Asia Pacific Research Online.

externí odkazy

Média související s Karavany na Wikimedia Commons