Kabinet Afghánistánu - Cabinet of Afghanistan - Wikipedia
 | Tento článek musí být aktualizováno. (Červen 2020) |
 |
|---|
| Tento článek je součástí série o politika a vláda Afghánistán |
Vláda Výkonný
Legislativa Justiční |
 Afghánistán portál |
The Kabinet Afghánistánu je vyroben z hlav všech vládní ministerstva. The prezident vybírá členy kabinetu se souhlasem národní shromáždění. Uchazeči o ministerskou pozici musí být občanem Afghánistánu, musí mít alespoň 35 let a musí mít vysokoškolské vzdělání.[1] Ministři, na rozdíl od prezidenta a viceprezidentů, mohou mít občanství jiné země, ale Wolesi Jirga v minulosti ministra odmítl z důvodu dvojího občanství.[2]
Kabinet ministrů Ghaniho prvního funkčního období
Vláda národní jednoty
| Portfolio | název | Let | Postavení |
|---|---|---|---|
| Prezident | Ashraf Ghani | 2014 – dosud | Volen voliči |
| První viceprezident | Abdul Rashid Dostum Amrullah Saleh | 2014–2020 přítomen | Volen voliči |
| Druhý viceprezident | Mohammad Sarwar dánský | 2014 – dosud | Volen voliči |
| Výkonný ředitel | Abdullah Abdullah | 2014–2020 | Pozice zrušena v roce 2020. |
| První zástupce generálního ředitele | Mohammad Khan | 2014–2020 | |
| Druhý zástupce generálního ředitele | Mohammad Mohaqiq | 2014–2020 | |
| Ministr zahraničních věcí | Salahuddin Rabbani | 2015–2019 | Jednat (nejprve schváleno Národním shromážděním, ale později je odmítnuto) |
| Národní ministr obrany | Tariq Shah Bahrami | 2017–2019 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr vnitra | Wais Barmak | 2017–2018 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr financí | Eklil Ahmad Hakimi | 2015–2019 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr hospodářství | Mustafa Mastoor | 2017–2020 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr zemědělství | Nasir Ahmad Durrani | 2017–2019 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr energetiky a vody | Ali Ahmad Osmani | 2015–2018 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr spravedlnosti | Abdul Basir Anwar | 2015–2018 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr informací a kultury | Abdul Bari Jahani | 2015–2017 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr školství | Assadullah Hassan Balkhi | 2015–2017 | |
| Ministr vysokoškolského vzdělávání | Najibullah Khwaja Omari | 2017–2018 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr průmyslu a obchodu | Humayoon Rasaw | 2015–2017 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr dopravy | Mohammad Yamma Shams | 2020–2020 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr pro záležitosti žen | Delbar Nazari | 2015–2017 | Schváleno Národním shromážděním |
| Haj a ministr pro náboženské záležitosti | Faiz Mohammad Osmani | 2015–2019 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr zdravotnictví | Ferozuddin Feroz | 2015–2020 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr dolů | Nargis Nehan | 2017–2020 | Herectví |
| Ministerstvo komunikací a informačních technologií | Shahzad Gul Ayoubi | 2017–2018 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr pro obnovu a rozvoj venkova | Pohanmal Mojib ul-Rahman Karimi | 2017–2018 | |
| Ministr práce, sociálních věcí, mučedníků a zdravotně postižených | Faizullah Zaki | 2017–2018 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr pro hranice, národy a kmenové záležitosti | Gulagha Sherzai | 2017–2020 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr pro rozvoj měst a bydlení | Mansour Nadery | 2015–2019 | Schváleno Národním shromážděním |
| Counter narkotik ministr | Salamat Azimi | 2015–2019 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr pro uprchlíky a repatriaci | Řekl Hussain Alemi Balkhi | 2015–2020 | Schváleno Národním shromážděním |
| Generální prokurátor | Farid Hamidi | 2016 – dosud | |
| Ředitel Národního ředitelství pro bezpečnost | Mohammed Masoom Stanekzai | 2016–2019 | Schváleno Národním shromážděním |
| Poradce pro národní bezpečnost | Mohammad Hanif Atmar | 2015–2019 | Jmenován Ashraf Ghani |
Předchozí správy
Správa Karzáího 2009–2014
Poté, co vyhrál druhé funkční období, prezidente Hamid Karzáí v prosinci 2009 nominoval 23 ministrů, aby se stali jeho členy nová administrativa ale pouze 7 jich bylo schváleno národní shromáždění. Všichni ostatní kandidáti, které Karzai původně vybral, byli členy Národního shromáždění odmítnuti.[3] Karzai předložil druhý seznam 18 kandidátů Wolesi Jirga dne 9. ledna 2010. O týden později Wolesi Jirga opět schválil pouze sedm z kandidátů.[4] Od té doby byla část ministerstev řízena úřadujícími ministry, kteří nezískali souhlas afghánského zákonodárce.
V červnu 2010, po rezignaci ministra vnitra Hanif Atmar Prezident Karzai předložil 7 jmen pro třetí kolo potvrzení v Národním shromáždění. Pět z nich bylo schváleno Národním shromážděním, přičemž jen šest z 25 ministerstev zůstalo s „úřadujícím ministrem“.[5] V níže uvedeném spojnicovém grafu je seznam členů současného afghánského kabinetu (2009–2014).[6]
| Portfolio | název | Let | Postavení |
|---|---|---|---|
| Prezident | Hamid Karzáí | 2009–2014 | Volen voliči |
| První viceprezident | Mohammed Fahim | 2009–2014 | Zvolen voliči, zemřel v březnu 2014 |
| Yunus Qanuni | 2014-2014 | Schváleno Národním shromážděním | |
| Druhý viceprezident | Karim Khalili | 2009–2014 | Volen voliči |
| Ministr zahraničních věcí | Zalmai Rassoul | 2010–2013 | V roce 2013 rezignoval a kandidoval na prezidenta |
| Zarar Ahmad Moqbel | 2013–2014 | Schváleno Národním shromážděním | |
| Ministr obrany | Abdul Rahim Wardak | 2010–2012 | Hlasovalo mimo úřad Národním shromážděním v roce 2012 |
| Bismillah Khan Mohammadi | 2012–2014 | Schváleno Národním shromážděním | |
| Ministr vnitra | Mohammad Hanif Atmar | 2010-2010 | Odstoupil v červnu 2010 |
| Bismillah Khan Mohammadi | 2010–2012 | Schváleno Národním shromážděním, odhlasováno mimo úřad Národním shromážděním v roce 2012 | |
| Ghulam Mujtaba Patang | 2012–2013 | V roce 2013 byl Národním shromážděním zvolen mimo kancelář | |
| Mohammad Omar Daudzai | 2013–2014 | Schváleno Národním shromážděním | |
| Ministr financí | Omar Zakhilwal | 2010–2014 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr hospodářství | Abdul Hadi Arghandiwal | 2010–2014 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr spravedlnosti | Habibullah Ghaleb | 2010–2014 | Schváleno Národním shromážděním, zemřel v březnu 2014 |
| Ministr informací a kultury | Řekl Makhdum Raheen | 2010–2014 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr školství | Ghulam Farooq Wardak | 2010–2014 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr vysokoškolského vzdělávání | Dánština Sarwar | 2010–2012 | Odmítnuto Národním shromážděním, sloužilo jako úřadující ministr |
| Obaidaullah Obaid | 2012–2014 | Odmítnuto Národním shromážděním v roce 2010, ale v roce 2012 znovu nominováno a schváleno | |
| Ministr obchodu a obchodu | Ghulam Mohammad Eelaqi | 2010-2010 | Odmítnuto Národním shromážděním, sloužilo jako úřadující ministr |
| Anwar ul-Haq Ahady | 2010–2013 | Schváleno Národním shromážděním, v roce 2013 rezignovalo, aby kandidovalo na prezidenta | |
| Mohammad Shakir Kargar | 2013–2014 | Schváleno Národním shromážděním | |
| Ministr pro vodu a energii | Ismail Khan | 2010–2013 | Odmítnuto Národním shromážděním v roce 2010, působilo jako úřadující ministr, schváleno v roce 2012. V roce 2013 rezignoval a stal se kamarádem Abdurrab Rasul Sayaf. |
| Mohammad Arif Noorzai | 2013–2014 | Schváleno Národním shromážděním | |
| Ministr dopravy a letectví | Mohammadulla Batash | 2010-2010 | Odmítnuto Národním shromážděním, působilo půl roku jako úřadující ministr |
| Daoud Ali Najafi | 2010–2014 | Zamítnuto v roce 2010, působilo jako úřadující ministr, schváleno Národním shromážděním v roce 2012[7] | |
| Ministr veřejných prací | Safari Sohrab Ali | 2010-2010 | Nikdy nepředložil návrh do Národního shromáždění jako úřadující ministr do roku 2010 |
| Abdul Qadus Hamidi | 2010–2012 | Schváleno Národním shromážděním v roce 2010 | |
| Najibullah Aoudjan | 2012–2014 | Schváleno Národním shromážděním | |
| Ministr pro záležitosti žen | Husn Bano Ghazanfar | 2010–2014 | Odmítnuto Národním shromážděním v roce 2010, působilo jako úřadující ministr a schváleno v roce 2012 |
| Haj a ministr islámských záležitostí | Mohammad Yousef Niazi | 2010–2014 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr zdravotnictví | Suraya Dalil | 2010–2014 | Odmítnuto Národním shromážděním v roce 2010, působilo jako úřadující ministr, schváleno v roce 2012[7] |
| Ministr zemědělství | Mohammad Asif Rahimi | 2010–2014 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr dolů | Waheedullah Sharani | 2010–2013 | Schváleno Národním shromážděním, rezignováno v roce 2013, aby se stalo kamarádem Qayum Karzai. |
| Mohammad Akbar Barakzai | 2013–2014 | Schváleno Národním shromážděním | |
| Ministerstvo komunikací a informačních technologií | Amirzai Sangin | 2010–2014 | Odmítnuto Národním shromážděním v roce 2010, působilo jako úřadující ministr, schváleno v roce 2012 |
| Ministr pro obnovu a rozvoj venkova | Jarullah Mansouri | 2010–2012 | Schváleno Národním shromážděním |
| Wais Ahmad Barmak | 2012–2014 | Schváleno Národním shromážděním[7] | |
| Ministr práce, sociálních věcí, mučedníků a zdravotně postižených | Amina Afzali | 2010–2014 | Schváleno Národním shromážděním |
| Ministr pro pohraniční a kmenové záležitosti | Arsala Jamal | 2010-2010 | Odmítnuto Národním shromážděním, sloužilo jako úřadující ministr |
| Assadullah Khalid | 2010–2012 | Schváleno Národním shromážděním | |
| Azizullah Din Mohammad | 2012–2013 | Odmítnuto Národním shromážděním, sloužilo jako úřadující ministr | |
| Akram Khpalwak | 2013–2014 | Schváleno Národním shromážděním | |
| Ministr pro městský rozvoj | Sultan Hussain | 2010–2012 | Odmítnuto Národním shromážděním, sloužilo jako úřadující ministr |
| Hasan Abdullahai | 2012–2014 | Schváleno Národním shromážděním[7] | |
| Counter narkotik ministr | Zarar Ahmad Moqbel Osmani | 2010–2013 | Schváleno Národním shromážděním, v roce 2013 rezignovalo na funkci ministra zahraničních věcí |
| Mobarez Rashidi | 2014-2014 | Schváleno Národním shromážděním | |
| Ministr pro uprchlíky a repatriaci | Abdul Rahim | 2010-2010 | Odmítnuto Národním shromážděním, sloužilo jako úřadující ministr |
| Jamahir Anwari | 2010–2014 | Schváleno Národním shromážděním | |
| Vedoucí národního ředitelství pro bezpečnost | Amrullah Saleh Ibrahim Spinzada Asadullah Khalid Rahmatullah Nabil | Odstoupil v roce 2010 Působí v čele od roku 2010 | |
| Poradce pro národní bezpečnost | Dosah Dadfar Spanta |
Správa Karzáího 2004–2009
V níže uvedeném spojnicovém grafu je seznam členů afghánského kabinetu od roku 2004 do roku 2009.[8][9]
Afghánská přechodná správa
The Bonnská konference prosince 2001 instalovala prozatímní vládu, 2002 Loya Jirga následně zvolen přechodnou správu. Od července 2002 do prezidentských voleb v říjnu 2004 vládla Afghánistánu přechodná správa.
Afghánská prozatímní správa
V návaznosti na vypuzení Režim Talibanu přibližně dvě desítky předních Afghánců se setkaly v Německu na Bonnská konference zvolit si vedení a stanovit časovou osu pro přijetí nového ústava pro novou afghánskou vládu a harmonogram volby výkonné moci a zákonodárného sboru demokratickými volbami.[14] V níže uvedené tabulce je seznam členů prozatímního afghánského orgánu. Afghánská prozatímní správa (AIA) byla první správou Afghánistánu po pádu vlády Talibanu a byla nejvyšším orgánem země od 22. prosince 2001 do 13. července 2002.
Reference
- ^ „Výkonná moc a ministerstva - jazykový a kulturní program v Afghánistánu“. larc.sdsu.edu. Citováno 21. května 2017.
- ^ „Wolesi Jirga jednomyslně odmítl ministry s dvojím občanstvím“. Ariana News. Citováno 21. května 2017.
- ^ Rubin, Alissa J. (4. ledna 2010). „Standoff Builds Over Afghan Cabinet“. The New York Times. Afghánistán. Citováno 23. listopadu 2011.
- ^ „Afghánský parlament schvaluje 7 nových ministrů“. News.xinhuanet.com. 16. ledna 2010. Citováno 23. listopadu 2011.
- ^ „Afghánistán online: Kabinet ministrů“. Afghan-web.com. Archivovány od originál dne 30. března 2010. Citováno 23. listopadu 2011.
- ^ „Členové kabinetu prezidenta Hamida Karzáího“. Afghan-web.com. Archivovány od originál dne 30. března 2010. Citováno 23. listopadu 2011.
- ^ A b C d Tisková zpráva vládního mediálního a informačního střediska Afghánské islámské republiky, 6. března 2012, 11:10 h
- ^ „Afghánistán online: členové kabinetu prezidenta Hamida Karzáího“. Afghan-web.com. Archivovány od originál dne 30. března 2010. Citováno 23. listopadu 2011.
- ^ Hlavy států a členové vlády v zahraničních vládách Archivováno 26. října 2009 v Wayback Machine Světoví vůdci CIA, 30. března 2009
- ^ A b C d E F G "Kabinetní biografie". Afghanembassyjp.com. Citováno 23. listopadu 2011.
- ^ A b „Krátké biografie nových členů vlády v Afghánistánu“. Mashreqi.net. Archivovány od originál dne 8. března 2012. Citováno 23. listopadu 2011.
- ^ Krátká biografie ministra profesora Anwar-ul-Haq Ahadiho Archivováno 3. listopadu 2010 v Wayback Machine
- ^ A b C d „Nový kabinet prezidenta Hamida Karzáího“. Institute-for-afghan-studies.org. Archivovány od originál dne 27. září 2011. Citováno 23. listopadu 2011.
- ^ A b C Thomas H. Johnson (únor 2006). „Vyhlídky na postkonfliktní Afghánistán: volání sirén do pohnuté minulosti země“. PROTI (2). Strategické postřehy. Archivovány od originál (PDF) dne 15. dubna 2012. Citováno 29. června 2009.
Kategorie
Portál Asie