Bugut nápis - Bugut inscription
The Bugut nápis je vícejazyčný nápis, který byl poprvé objeven v roce Ikh-Tamir součet Provincie Arkhangai, Mongolsko. Nápis je datován do roku 584 nl a byl věnován Taspar Khagan (vládl 572-581) čtvrtý Khagan z Turkic kaganát. Nápis má podobu monumentální vlčí koruny stély vysoké 198 cm, která sedí na želví základně vysoké 47 cm. Přední, pravá a levá strana stély má a Sogdian nápis psaný s Sogdianská abeceda. Zadní strana má možná Ruanruan nápis psaný s Brahmi skript.[1] Původní umístění nápisu na západním břehu řeky Bayantsagaan, přítoku řeky Severní Tamir, svědčí o zděném komplexu. Nábřeží je 59mx30m s vnitřním příkopem širokým 4,5m a hlubokým 2m. Uprostřed opevněného komplexu byl chrám, jehož dřevěné sloupy a střešní tašky byly stále viditelné na zemi. Bylo nalezeno pouze několik fragmentů cihel. Samotný nápis byl nalezen ve zdech na čtvercové plošině 7,5 mx 7,5 m z vrstvených kamenů.[2]
Historický kontext
Stele byla postavena v roce 584 nl s posledním datem 587 nl. Je věnován Tasparovi Khaganovi, kterému se také říká Tatpar Khagan. Do této doby se turecký kaganát táhl od Mandžuska k Černému moři. Řídilo to Hedvábná stezka zatímco jeho císařské sídlo síly bylo ve středním Mongolsku. Turkic kaganát nahradil jejich předchozí vládce Rouran kaganát (také volal Ruanruan) v roce 552 s pomocí Západní Wei. Turci pokračovali v porážce Hepthalit vazalům Rouran v Uzbekistán s pomocí Sásánovská říše Persie v roce 560. Porážka Rouranů a Heftalitů a jejich pronásledování Turky urychlilo migraci Avars do východní Evropy. Karel Veliký nakonec přijme jejich kapitulaci v roce 798 v Cáchy a pošlete jednoho domorodého náčelníka, pokřtěného Abrahama, zpět do Avaria se starodávným titulem khagan. Turci se spojili s Byzantská říše proti sásánovcům. Byzantský vyslanec Zemarchus navštívil Istemi Khagan v Altajské hory (Zlaté hory) v roce 569. Sogdianský jazyk nápisů odráží důležitost Sogdianů na Hedvábné stezce. Sogdians byli východní Íránci z Sogdia, jedna ze satrapií z Achaemenidská říše. Mongolský nápis Ruanruan odráží vliv předchozího Rouran Khaganate. Titul Khagan byl poprvé použit Rourany, kteří byli odnožou Xianbei podobně jako Tuoba, Khitan, Tuyuhun a Shiwei (Mongolové ). Nějaká rouranská šlechta byla Buddhisté. Vlk na vrcholu stély odráží víru Turků v jejich původ od vlka jako Mongolové. Svislá orientace nápisů a základny želvy odráží kulturní vliv z Číny. The Nápis Hüis Tolgoi je další nápis nalezený v Mongolsku, datovaný do 604 až 620 nl, s Brahmi mongolským textem.
Sogdianský nápis
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Bugut.jpg/220px-Bugut.jpg)
Sogdianský nápis má následující text:
(Levá strana) ('mwh?) […] (Pt) s'kh' ws't δ'r'nt tr'wkt c (yn) st'n kwt (s) 'tt' γšywn'k ('YK ) [mezera asi 15 písmen] (ZK?) trwkc βγy nw''r γ'γ'n 'wskwp'r ckn'cw mγ'n (tykyn pr) [w] (γ'γ'n wy'k) w '(š) t' (X) RZY nwkr ZK βγy mwγ'n γ'γ'n 'PZY βγy mγ'n tyky (n) [mezera 5–6 písmen, snad cyw'nt?] pyštrw?) k 'w' wrts'r prm prw 'nγt'k' βc'npδ 'swšwyn'tt wm' [t'nt] [mezera asi 25 písmen] (t 'XRYZ n) wkr cyw'nt pyštrw βγy m [wγ' n γ'γ'n] (Přední strana) [mezera 35–40 písmen] (w) k'w βγy s'r pwrsty rty nw (k) r (k ..) […] [mezera 30–35 písmena] ('YK?) š'δpyt trγw'nt γwrγ'p (') ynt twδwnt s (nk) [wnt] [mezera 10–12 písmen] (t rty pyšt) rw (… .t?) [8 –10 písmen] y tw 'γwyštr' XY mwγ'n γ'γ'n pr'yt rty (…) [mezera asi 15 písmen] K (S) Pw ('n) [β] (γ) t δ' r [t rty n'β] (cy) h šyr'k p'rtw δ'rt rty ms 'kδry tγw βγy mγ' [n] (tyk) [yn] γ [šywny…] (…) δ (…. .) rty [asi 8 písmen] (δ'rt rty) 'pw' nγwncyδ γšywny n'β (c) yh p'r rty nw (k) (βγy mγ'n ty) [kyn mezera asi 25 písmen s] (γ) wn ptγwštw δ'rt rty γrγwšk srδy ( .) […] (. W'št?) (Wγwšw?) Srδ (γš) y (wny.) [Mezera asi 15 písmen, βγy t'sp'r] (γ'γ'n) k'w βγyšt s'r pwrst rty pyštrw š'δpyt trγw ['nt] γwrγ'p'ynt (snk) [wnt] (twδ) [w] nt (' PZY) […] (. n) [číst [γ'γ] ('n)?] wk [wrtpt] (s) dtw δ'rnt rty nwkr βγβwmyn [/ i] [takže místo βγy βwmyn] γ'γ'n p'δy (s'r) [….] (δ 'rt kt?) [….] t rty βγ [y βwmyn] (yn γ' γ'n) pr (m) 't δ'rt (k) t'yβ βγ' t'sp'r γ 'γ' n wsn RBk (') [mezera, asi 20 písmen] (.t) […] (..) rt (y) [w'n'w?] pr (m)' tw δ'rt RBkw nw (h) snk '' wast rty 'YK nw (k) [r] [mezera, asi 20 písmen] (.npš?) [mezera, asi 8 písmen] rty βγ' [místo βγy] t '(sp'r) γ' γ'n tr ('γ) t' cw npyšnt cw krnw ('ncy'k?) [h] [mezera, asi 40 písmen] (…) cw γwrγ (') p'ynt cwty wkwrt cw n'βcy'kh „(ne?) [mezera, asi 40 písmen] (y) β'r'k 'sp'δy'n (wr'yt)' yt myδ 'nβγt δ'r'nt [mezera, asi 40 písmen] (sγwn) ptγwštw δ'r'nt rty cyw'nt pyštrw […] [mezera, asi 40 písmen] (… tw) δ'rt (… .t) rty c'n'w δw 'γšywnk [mezera, asi 40 písmena] (… tw) δ'r'nt rty (…) šyr'k βrtpδ m'tnt rty [mezera, asi 40 písmena] (... n'βcy'kh? ....) p (tsγt'k?) 'sp'δ m (...) [mezera, asi 40 písmen] (... wyškrtw?) δ'r'nt (...) [mezera, asi 40 písmen] (…) δw 'šyrγw (štt) w m' (t) ['nt] (pravá strana) [mezera, asi 40 písmen] (.k?) šyr'k krt (k) [ 'krtw?] δ'rt rt [y…] [mezera, asi 40 písmen] (s) δtw (δ'r'nt) šyr'k (šy) r'k krtk' 'βry (t) [δ'r 'nt?] [mezera, asi 40 písmen] (… .'cw?) [n'β] (c) yh mrt (γm)' k 'st't' XRYZ (βγym) [γ'n tykyn?] [ mezera, asi 40 písmen] ('XRZY βγy?) […] (š) t (nws) [' ws, nwš nebo nyš?] (.) wk '[(p) wk' nebo (') wk /'? ] trγw'n 'YK (m) γ (') [n tykn] [nečitelné stopy písmen].[3]
Toto do angličtiny přeložili Sergej G. Kljaštornyj a Vladimir A. Livšic:
(Levá strana) Tuto stélu postavili Turci (pod) Kwts’ttem, vládcem Číny, když ... ... turecký pán Nivar-qaghan. Jelikož Mahan-tegin vystoupil na místo qaghan, pán Muhan-qaghan a pán Mahan-tegin poté [že] byli po dlouhou dobu spasiteli pro celý svět [lit. poté a v budoucnu]……… A teď, poté, pán M [uhan-qaghan] (přední strana) [… zemřel. A…] ptá se Boha, a pak……… Kdy (?) Šadapit (s), tarkhwans, qurqapïns, tuduns, säng [üns] [schváleno (?)] A poté [tak ho oslovili]: „Váš starší bratr Muhan-qaghan zemřel. A…… [on dobře (?)] Rozdělil peníze [a] dobře nakrmil [lidi]. A tak nyní vy, pane Maha [n] - –tegin, ………, a nakrmte lid bez takového vládce! “A nyní pán Mahan-te [gin….] Poslouchal tato slova a v Zajíci rok… vystoupil (?) šest (?) let vládl […. Pán Taspar (?)] - zeptal se qaghan bohů. A potom šadapiti, tarkhw [ans] qurqapïns, sängüns, tuduns, příbuzní (qaghan) schválili. A poté oslovil adobe lorda Bumin-qaghana takto: „[show!]“. A pán Bumin-qaghan nařídil: „Pane, Taspar-qaghane! Musíte ... kvůli velkému [... ..] a nařídil: „Založte si velkou novou samghu!“ A pak, když [… ..] a lord Taspar-qaghan byli zoufalí, [zda tam byl] kdokoli vnuci, kteří [měli] schopnost (?) [... ..] ... existuje někdo z qurqapinů, příbuzných, lidí ... a jezdecký válečník (válečníci), kteří takto rozdělili kořist (?) [….] slyšel [tato] slova a po tomto [...] [....] on ... .. A jako dva vládci [... ..] oni ... a ... byli plní znalostí a [...] lidé (?) ... vybaveni (?) armáda… .. [… ..] dobyli (?) ... .. [… ..] byli přátelé (pravá strana) [... ..] vykonal mnoho dobrých skutků. A… .. [… ..] schválili, „velmi (nebo: mnoho) dobrých skutků“ - chválili [... ..] je mezi lidmi někdo takový [kdo by byl schopen ...?]. A pán M [ahan-tegin?]. [… ..] A pán (?)… (.) Uka-tarkhwan, když Maha [n-tegin] [nečitelné stopy písmen].[3]
Brahmi mongolský nápis
|
|
Toto je předběžný překlad Alexandra Vovina.[4]
Reference
- ^ Vovin, Alexander. „Náčrt prvních mongolských jazyků: nápisy Brahmi Bugut a Khuis Tolgoi“. Academia.edu. Citováno 6. července 2019.
- ^ „Монголын түүхийн тайлбар толь“. mongoltoli.mn. Citováno 6. července 2019.
- ^ A b „Nápis Bugut | Fórum historie stepí“. steppes.proboards.com. Citováno 6. července 2019.
- ^ Vovin, Alexander. „Náčrt prvních mongolských jazyků: nápisy Brahmi Bugut a Khuis Tolgoi“. Academia.edu. Citováno 6. července 2019.