Bon Boullogne - Bon Boullogne
Bon Boullogne (křt. 22. února 1649 - 17. května 1717) byl francouzský malíř.
Životopis
Boullogne se narodil v Paříž, syn malíře Louis Boullogne;[1] byl považován za nejnadanější ze svých dětí. První hodiny si vzal od svého otce, o kterém se předpokládá, že mu pomáhal v Galerii Grande Louvre. Prostřednictvím svého otce, který Bonovi představil poloviční délku sv. Jana Jean-Baptiste Colbert, Contrôleur Général des Finances, byl vyslán na Académie de France v Římě jako Pensionnaire du Roi.[1] V této funkci vytvořil kopie slavných děl, zejména některé fresky od Raphael v Vatikánská loggie, určené k reprodukci jako Gobelíny tapisérie.[1] Období, které poté strávil v Lombardii, pomohlo dokončit jeho výcvik. Studoval práci Antonio da Correggio a Annibale Carracci, stejně jako Guido Reni, Domenichino a Francesco Albani. Bonův obraz, zejména mytologické dílo, vykazuje velkou spřízněnost s dílem Boloňská škola, který se rovněž nacházel v královských sbírkách. Bon měl také vliv Severské umění, jak dokazují jeho ženské portréty zarámované rostlinnými motivy, zařízení zachycené jeho žákem Robert Tournières. Zemřel v Paříži.
Obrazy
- Tobias bojuje se svým otcem (c 1705), Palais des Beaux-Arts de Lille
- Jefthina dcera, Petrohrad, Ermitážní muzeum
- Saint Nicolas resuscitant les enfants, Montauban, Le Musée Ingres
- Emigrace des Tectosages, Toulouse, Musée des Augustins
- Zéphyr et Flore, Musée des Beaux-Arts de Rouen
- Le Lavement de pieds, Dijon ; Musée des beaux-arts
- Le Triomphe d'Amphitrite, Dijon Musée Magnin
- L'enlèvement de Proserpine, Lisieux, Musée d'art et d'histoire de Lisieux
- Pan et Syrinx, Lisieux, Musée d'art et d'histoire de Lisieux
- Deux anges portant des instruments de musique, Versailles, Musée national du château et des Trianons
- Junon et Flore, Versailles, Musée national du château et des Trianons
- Hercule boj les kentaury, Paříž, Louvre
- La mort de Saint Ambroise, Paříž, Louvre
Studenti
- Nicolas Bertin[1]
- Pierre-Jacques Cazes[1]
- Joseph Christophe[1]
- François Hutin[1]
- Sébastien Leclerc[1]
- Charles Parrocel[1]
- Jean Raoux[1]
- Jean-Baptiste Santerre[1]
- Louis de Silvestre[1]
- Robert Tournières[1]
