Legislativní rada v Bombaji - Bombay Legislative Council

Legislativní rada v Bombaji byl zákonodárcem Bombajská provincie a později horní komora z dvojkomorový zákonodárce Bombajská provincie v Britská Indie a indický stav Bombaj.

Dějiny

The Zákon o indických radách z roku 1861 nastavit Legislativní rada v Bombaji jako poradní orgán, jehož prostřednictvím koloniální správa získávala rady a pomoc. Zákon zmocnil guvernéra provincie poprvé nominovat do rady čtyři neanglické indické členy. Podle zákona mohli nominovaní členové přesouvat své vlastní návrhy zákonů a hlasovat o návrzích předložených v radě. Nesměli však zpochybňovat výkonnou moc, měnit usnesení nebo zkoumat rozpočet a nezasahovat do zákonů přijatých ústředním zákonodárným sborem. Guvernér byl také předsedou Rady a měl úplnou pravomoc nad tím, kdy, kde a jak dlouho svolávat Radu a o čem diskutovat. Dva členové jeho výkonné rady a generální advokát v Bombaji se rovněž mohli účastnit a hlasovat v radě.

První zasedání někdejší zákonodárné rady tehdejší provincie Bombay se konalo dne 22. ledna 1862 v Durbarově síni radnice v Bombaj. Schůzi pak předsedal tehdejší guvernér, pane George Russell Clerk.[1] Prvních pět indických členů rady bylo vybráno tak, že tři z nich neuměli anglicky.[2]

V roce 1892 byla role Rady rozšířena o Zákon o indických radách z roku 1892 a zvýšil celkový počet členů Rady na dvacet. Neoficiální členové měli být nominováni z Bombay Municipal Corporation, Fellows of Bombajská univerzita, obchodní komora v Bombaji, obchodní komora v Bombaji Karáčí, zamindary z Sind, sardary Deccan, obce severní divize, místní rady jižní divize a tři zástupci centrální divize.[3] Rada by mohla projednat roční finanční výkaz a klást otázky s určitými omezeními.

The Zákon o indických radách z roku 1909 oficiálně představil způsob volby členů do Rady, ale nestanovil přímou volbu členů. Zrušila automatické oficiální (výkonné) většiny v Radě a dala jejím členům pravomoc přijímat usnesení o věcech obecného veřejného zájmu a rozpočtu a klást doplňující otázky.

Na základě doporučení Montague-Chelmsford zpráva, Zákon o vládě Indie z roku 1919 byl přijat. Tento zákon rozšířil zákonodárnou radu v Bombaji a zvýšil sílu volených členů, aby byla větší než síla nominovaných a oficiálních členů. Zavedl systém dyarchy v provinciích.

The Zákon o vládě Indie z roku 1935 zrušil dyarchii a nastolil provinční autonomii. Vytvořilo to dvojkomorový zákonodárce v provincii Bombay. Zákonodárce se skládal z guvernéra a dvou zákonodárných orgánů - a Legislativní shromáždění a legislativní rada. Rada byla stálým orgánem, který nebyl guvernérem rozpuštěn, a třetina jejích členů odešla do důchodu každé tři roky.

Poté, co se stala Indie nezávislý v roce 1947 a Indická ústava byl přijat v roce 1950, legislativní rada byla i nadále horní komorou zákonodárného sboru EU Stát Bombay.

Zákonodárce Stát Bombay přestal existovat v roce 1960 po rozdvojení Bombay do Maharashtra a Gudžarát.

Seznam členů (1862-1909)

[4][5]

RokGuvernérÚředníci:Neúředníci
1862-1867Henry Bartle FrereWalter Richard Cassels, M. R. Westropp, W. B. Tristram, Generál sir William Mansfield, H. ReevesJaganath Shunkerseth (1862-1865), Nawab Savanur Abdul Tabriz Khan Diler Jung Bahadur (1862), Rustomji Jamshetji Jejeebhoy, Madhavrao Vinchurkar, Seth Premabhai Hemchand,[6] Mangaldas Nathubhoy (1866-1867), Parashuramrao Shrinivas z Aundh State (1866-1867)
1867-1872William Robert Seymour Vesey FitzgeraldSir Alexander Grant (1868), Andrew Scoble (1870-1877)Parashuramrao Shrinivas z Aundh State (1867-1868), Mangaldas Nathubhoy (1867-1872), Albert Abdullah David Sassoon (1868-1872), Framji Nasarvanji Patel, Sir Jamsetjee Jejeebhoy, 2. Baronet
1872-1877Philip Edmond WodehouseAndrew Scoble (1870-1877)Mangaldas Nathubhoy (1872-1874), Sir Jamsetjee Jejeebhoy, 2. Baronet Narayan Vasudev Dabholkar (1872-1877), Vishwanath Narayan Mandlik (1874-1880), Padamji Pestanji (1874-1876), Sorabji Shapurji Bengali (1876), Dosabhai Framji Karaka (1877), Sir Jamsetjee Jejeebhoy, 3. Baronet
1877-1880Richard TempleHenry Warre J. Gibbs, L. R. Ashburner, E. W. Ravenscroft, plk. C. J. Merriman, plk. W. C. Anderson, M. Balfour, M. MowatDosabhai Framji Karaka (1877-1879), Narayan Vasudev Dabholkar (1877-1880), Vishwanath Narayan Mandlik (1877-1880), Madhoji Rao Janrao Naik Nimbalkar z Phaltanu (1878-1880), Morarjee Goculdas (1879), Syud Hussan El Edroos (1879) , Sir Jamsetjee Jejeebhoy, 3. Baronet (1880)
1880-1885James FergussonHenry Warre L. R. Ashburner, E. W. Ravenscroft, plk. C. J. Merriman, plk. W. C. Anderson, James M. GrahamSir Jamsetjee Jejeebhoy, 3. baronet (1880), Solomon David Sassoon (1880), Aga Khan II (1880), Gopal Hari Deshmukh (1880-1882), Vishwanath Narayan Mandlik (1880-1884), Narayan Vasudev Dabholkar (1880-1884), Rahimtulla M. Sayani (1880-1885), Badruddin Tyabji (1882-1886), Kashinath Trimbak Telang (1884), Sir Jaswanthsinghji Fatehsinghji z Stát Limbdi (1884), Khanderao Vishwanath Raste (1884-1885)
1885-1890Lord ReayJ. B. Richey, Raymond West, Francis Law Latham, J. Macpherson, Frank Forbes Adam J. R. NaylorMahadev Govind Ranade (1885-1886), Khanderao Vishwanath Raste (1885-1886), Rahimtulla M. Sayani (1885-1890), Dadabhai Naoroji (1885), Khan Bahadur Shahabuddin Kazi (1886), Ferozeshah Mehta (1887), Dinshaw Maneckji Petit (1888-1889), Jawansinghji z Stát Idar, Bechardas Veharidas Desai (1888), Kashinath Trimbak Telang Mahadeo Vasudeo Barve
1890-1895Lord HarrisHerbert Mills Birdwood, A. C. Trevor, Basil Lang, sir R. West, sir Charles Pritchard, T. D. Little, G. W. Vidal,Mahadev Govind Ranade (1890-1891)(1893-1894), Rahimtulla M. Sayani (1894-1895), Dorabjee Padamjee, Ranchhodlal Chhotalal, Hassan Ali Effendi
1895-1900Lord SandhurstJohn Nugent, Charles Ollivant, M. S. Moriarty, T. R. McLellan, R. H. Macaulay, E. Giles, H. M. Thompson, C. T. Burke, Andrew Wingate, W. C. Hughes, H. Batty, P. C. H. Snow, H. E. M. James F. S. P. Lely, A. Abercombie, T. L. F. Beaumont, J. Tate, H. F. Aston, J. W. P. Muir-MackenzieRahimtulla M. Sayani (1895-1896), Bal Gangadhar Tilak (1895-1897), Ferozeshah Mehta, Daji Abaji Khare, Chimanlal Harilal Setalvad Mir Allahbakshkhan Shahwani Talpur, Gopal Krishna Gokhale (1899-1900), Dhondo Shamrao Garud, N. G. Chandavarkar, Vijbhukhandas Atmaram Mehta, Chunilal Venilal, Achyut Bhaskar Desai[7]
1900-1903Henry NorthcoteHerbert Mills Birdwood, Charles Ollivant (1900-1902), Edmund McGildowny Hope Fulton (1902), James MonteathGopal Krishna Gokhale (1901), Ferozeshah Mehta Sir Bhalchandra Krishna Bhatavdekar, Daji Abaji Khare, Gokuldas Parekh, Sardar Narayanrao Govindrao Ghorpade (šéf Ichalkaranji), Shripad Anant Chhatre, Fazulbhoy Visram
1903-1907Lord LamingtonJames Monteath, John Muir Mackenzie, E. McG. H. Fulton, C. H. Armstrong, M. de P. Webb, W. H. White, E. Giles, J. L. Jenkins, R. A. Lamb, J. Tate, W. C. Hughes, Silas Meyer MosesMir Allahbakshkhan Shahwani Talpur (1903), Gokuldas Parekh (1903-1904), Ibrahim Rahimtoola (1903), Daji Abaji Khare (1903), Hari Sitaram Dikshit (1903-1904), Navroji Khandalavala (1903), Chimanlal Harilal Setalvad (1903-1904), Vithaldas Thackersey (1903-1904), Chintamanrao Patwardhan z Kurundwadu (1903-1904), Ferozeshah Mehta (1904), Darasha Chichgar (1904), R. G. Bhandarkar (1904), Ganpatrao Vinchurkar (1904)[8]

Zákon o indických radách z roku 1909

The Zákon o indických radách z roku 1909 rozšířil sílu zákonodárné rady na 49 (včetně guvernéra) a zavedl nepřímou volbu členů do rady. Legislativní rada byla složena z

  • Členové z moci úřední (4): členové výkonné rady (3) a generální advokát (1)
  • Nominovaní členové (21): Úředníci (až 14), Odborníci (2) a Neúředníci
  • Volení členové (21): Bombay Municipal Corporation (1), Obce (4), University of Bombay (1), Landholders (3), Muslims (4), Bombay Chamber of Commerce (1), Karachi Chamber of Commerce (1), Millowners 'Association of Bombay (1) and Ahmadabad (1) and the Indian commercial community (1) ).

Rafiuddin Ahmed, Sir Chinubhai Ranchhodlal Lallubhai Shamaldas Mehta (1910-1912), R. P. Paranjpe (1912-1915), Sir Gokuldas Parekh (1912-1915), Vithalbhai Patel (1913-1920), Dinshaw Edulji Wacha (1915), Balkrishna Sitaram Kamat, Wadero Ghulam Kadir Dayo (1913-1920) a Chunilal Mehta (1916)[9] byli mezi významnými členy.

Zákon o vládě Indie z roku 1919

The Zákon o vládě Indie z roku 1919 který představil koncept dyarchy v provincii dále rozšířil radu a dal zvoleným členům většinu.

Složení Rady bylo následující:

  • Nominovaní členové
    • Členové výkonné rady guvernéra z moci úřední
    • Jmenovaní úředníci (25)
    • Nominováni ze zvláštních zájmových skupin (5): Anglo-Indi, Indičtí křesťané, Práce, Depresivní třídy, Obchod s bavlnou
  • Volení členové (86)
    • Non-Muhammadan (General) (46):
      • Urban (11): Bombay City (North) (3), Bombay City (South) (3), Karachi, Ahmedabad, Surat, Sholapur, Poona
      • Venkov (35): Ahmedabad (2), Broach, Kaira (2), Panch Mahals, Surat (2), Thana (2), Ahmednagar (2), East Khandesh (3), Nasik (2), Poona (2) , Satara (3), Belgaum (2), Bijapur, Dharwar (2), Kanara, Ratnagiri (2), Eastern Sind, Western Sind, Sholapur, Kolaba, West Khandesh
    • Muhammadan (27):
      • Urban (5): Bombay City (2), Karachi City, Ahmedabad & Surat, Poona & Sholapur
      • Venkov (22): Severní divize (3), Střední divize (3), Jižní divize (3), Hyderabad (2), Karáčí (2), Larkana (3), Sukkur (2), Thar & Parkar (2), Nawebshah, hranice Horní Sind
    • Evropský (2): Bombay City, předsednictví
    • Majitelé půdy (3): Deccan Sardars, Gujarat Sardars, Sind Jagirdars & Zamindars
    • University (1): University of Bombay
    • Obchod a průmysl (7): Bombay Chamber of Commerce (2), Karachi Chamber of Commerce, Bombay Trades Association, Bombay Millowners 'Association, Ahmedabad Millowners' Association, Indian Merchants 'Chamber & Bureau

Sedm z volebních obvodů bylo vyhrazeno pro Marathase.[10]

Indiáni byli zvoleni za předsedu Rady jako např N. G. Chandavarkar (1921-1923), Ibrahim Rahimtullah (1923)[9] a Ali Muhammad Khan Dehlavi (1927)

Viz také

Reference

  1. ^ „75 let a je to“. Odpolední expedice a kurýr. 25. července 2011. Citováno 23. srpna 2013.
  2. ^ Bhargava, Rajeev; Reifeld, Helmut (27. května 2005). Občanská společnost, veřejná sféra a občanství: Dialogy a vnímání. str. 116. ISBN  9780761998327.
  3. ^ Cashman, Richard (1975). Mýtus o Lokamanyi: Tilak a masová politika v Maharashtra. University of California Press. str.64. ISBN  9780520024076.
  4. ^ Slovník indické biografie. Haskell House Publishers Ltd. 1971.
  5. ^ Legislativní rada, Bombay (Indie: Stát). Zákonodárce (1880). Jednání Rady guvernéra Bombaje shromážděného za účelem tvorby zákonů.
  6. ^ http://cultural.maharashtra.gov.in/english/gazetteer/greater_bombay/publiclife.html
  7. ^ Rada pro řízení guvernéra Bombaje Shromážděna za účelem tvorby zákonů a předpisů. Autorita Jeho Excelence guvernéra. 1897.
  8. ^ India Office, Velká Británie (1905). Seznam Indie a Seznam kanceláří Indie. str. 89.
  9. ^ A b Basu, Aparna (2001). GL Mehta, mnoho nádherných mužů. str. 53. ISBN  9788170228912.
  10. ^ Mithra, H.N. (2009). Zákon Govt of India ACT 1919 Vládne a Govt Reports 1920. BiblioBazaar. 186–199. ISBN  978-1-113-74177-6.