Bleak House (2005 TV seriál) - Bleak House (2005 TV serial)

Tento článek je o adaptaci z roku 2005. Pro adaptaci z roku 1959 viz Bleak House (1959 TV seriál). Pro adaptaci z roku 1985 viz Bleak House (1985 TV seriál).

Bleak House
Název Bleak House 2005 card.jpg
ŽánrSériové drama
VytvořilCharles Dickens
NapsánoNa základě románu od
Charles Dickens
Scénář
Andrew Davies
Režie:Justin Chadwick
Susanna White
V hlavních rolích
Země původuSpojené království
Původní jazykAngličtina
Ne. série1
Ne. epizod15
Výroba
Výkonní producentiSally Haynes
Laura Mackie
VýrobceNigel Stafford-Clark
Provozní doba30 minut
60 minut (epizoda 1)
Produkční společnostBBC Television
Uvolnění
Původní síťBBC One
Formát obrázku1080i (16:9)
Formát zvukuStereo
Původní vydání27. října (2005-10-27) –
16. prosince 2005 (2005-12-16)
Chronologie
PředcházetBleak House (1985)
externí odkazy
webová stránka

Bleak House je patnáctidílný BBC televizní drama seriál adaptace Charles Dickens stejnojmenný román, který původně vyšel v letech 1852–53 jako tisk serializace více než 20 měsíců. Produkoval s hvězdným obsazením, seriál byl uveden na BBC One od 27. října do 16. prosince 2005 a vyvolala mnoho kritických a populárních pochval. Uvádí se, že celkové náklady na výrobu činily přibližně 8 milionů £.[1]

Napsáno Andrew Davies, seriál produkoval Nigel Stafford-Clark a režie Justin Chadwick a Susanna White.

Spiknutí

Dlouholetý majetek bitva o Jarndyce v Jarndyce visí nad hlavami mnoha konfliktních dědiců, zmatený několika závěti. Možný příjemce John Jarndyce z Bleak House vítá jako svěřence osamocené bratrance Adu Clare a Richarda Carstona - také potenciální dědice - a najal si Esther Summersonová jako hospodyně a společník pro Adu. Honoria, lady Dedlocková, manželka panovačného baronet Sir Leicester, je také možným příjemcem pozůstalosti. Dedlockův právník, Tulkinghorn, očichává spojení mezi lady Dedlockovou a nově zesnulým mužem jménem Nemo; když se snaží zjistit Nemovu skutečnou identitu, lady Dedlock tajně hledá informace o samotném mrtvém muži. Mezitím se Richard a Ada do sebe zamilují. Richard stále mění svůj názor na to, jakou kariéru má pokračovat - nejprve lékař, pak právník a poté voják -, ale vyhlídka na jeho dědictví z probíhajících soudních sporů ho začne pohlcovat, a to navzdory varování Johna, nyní jeho formálního opatrovníka. Esther a mladý lékař Allan Woodcourt jsou navzájem přitahováni, ale Esther se cítí nedůstojná a Allan přijímá provizi jako lékař námořnictva.

Advokát, pan Guppy, zamilovaný do Ester, doufá, že si získá její náklonnost tím, že jí pomůže objevit identitu jejích rodičů. Najde spojení jak s lady Dedlockovou, tak se zesnulým Nemem, který byl identifikován jako kapitán James Hawdon, a nakonec je upozorněn na existenci dopisů, které po sobě zanechal Hawdon, ale které si nechal jeho opilý majitel, Krook. Uvědomila si, že Esther je její dcera, o které jí bylo řečeno, že zemřela - zplodil ji Hawdon před jejím současným manželstvím - lady Dedlocková se přizná Esther, ale přísahá jí, že bude utajena. Esther je zasažena neštovicemi a téměř zemře; zotavuje se, ale je strašně zjizvená. John navrhuje sňatek s Esther, ale i když ona souhlasí, přesvědčí ji, aby to tajila, dokud si není jistá, že to je to, co chce. Při shromažďování dalších nepřátel vyvodil Tulkinghorn tajemství lady Dedlockové a pokusil se jej použít, aby ji udržel v souladu.

Tulkinghorn je zavražděn bez nedostatku podezřelých. Lady Dedlock je zapletená, ale inspektor Bucket odhaluje, že její bývalá služebná Hortense je vražedkyně a pokusila se lady Dedlockovou postavit. Richard a Ada jsou tajně ženatí, ale on je posedlý soudem, povzbuzený Johnovým bezohledným přítelem Haroldem Skimpoleem a záludným právníkem Vholesem. Výsledkem je, že Richard je bez peněz a jeho zdraví se zhoršuje. Hawdonovy dopisy - napsané mladou lady Dedlockovou a odhalující její tajemství - se dostanou zpět do rukou únosce Smallweeda, který je prodává siru Leicesterovi. Lady Dedlock, která se provinila svým podvodem a nechtěla zničit svého manžela, prchá do bouře, než jí sir Leicester dokáže říct, že se o její minulost nestará. Má mrtvici, ale pošle za ní kbelík. Bucket si nakonec uvědomí, kde musí být - hřbitov, kde je pohřben Hawdon -, ale dorazí Esther, aby našla svou matku mrtvou z expozice. Byl nalezen konečný závěť Jarndyce, která uzavírá případ ve prospěch Richarda a Ady, ale majetek byl pohlcen roky právních poplatků. Richard se zhroutí, přemožen tuberkulóza a brzy zemře. Allan vyznává svou lásku k Esther, která ho odmítá z povinnosti vůči Johnovi, a těhotná Ada se vrací do Bleak House. John uvolní Esther z jejich zasnoubení, protože věděl, že Allana opravdu miluje. Esther a Allan se vezmou a všichni se zúčastní.

Přizpůsobování

Adaptace má osm hodin a pokrývá většinu postav a dějů v románu. Mezi postavy z knihy, které nejsou přítomny, patří manželka Snagsbyho, právníka; manželka a vnuk únosce Smallweed; advokát Tony Jobling; zkrachovalá Jellyby; Několik bratranců sira Leicestera Dedlocka; a rodina Bagnetových, přátelé bývalého vojáka seržanta George. Postavu Clamba, úředníka právníka Tulkinghorna, vytvořil scenárista jako prostředek k zobrazování Tulkinghornových motivů a činů bez použití vypravěče.[2][3]

Většina dějů je vylíčena v podstatě tak, jak jsou v románu, ale poněkud zkráceně. Výjimky z tohoto jsou z velké části důsledkem výše zmíněné bitvy vedlejších postav. Mechaniky spiknutí kolem držení dopisů lady Dedlockové, které v románu zahrnují Tonyho Joblinga a Smallweeda Juniora, jsou značně pozměněny, stejně jako mechanika usmíření mezi Georgem a jeho matkou, k níž v knize dospěla paní Bagnetová . Děj týkající se paranoidní žárlivosti paní Snagsbyové na jejího manžela je zcela vynechán.

Přehled výroby

Seriál byl produkován interně BBC s určitým koprodukčním financováním ze Spojených států PBS hlasatel WGBH. Bylo ukázáno na BBC One, ve čtvrtek ve 20:00 a v pátek ve 20:30, v návaznosti na nejpopulárnější program BBC—EastEnders - ve snaze přilákat více diváků, zejména těch mladších. Seriál začínal hodinu ve čtvrtek 27. října 2005, přičemž následující epizody byly 30 minut, zobrazovány dvakrát týdně. Seriál byl navržen k vysílání ve formátu a telenovela, poněkud experimentální pro žánr televizního dramatu, ale v souladu s Dickensovým originálem serializace. Ukázala BBC One omnibus vydání epizod každý týden v neděli po prvním vysílání.

Ačkoli někteří kritici argumentovali proti seriálu zobrazenému v tomto formátu, tvůrci programů a komentátoři obhájili své rozhodnutí tím, že Dickensovy spisy byly dlouhé, složité a velmi populární příběhy vyprávěné v sérii malých splátek, stejně jako telenovela a tvrzení že kdyby byl naživu v roce 2005, psal by pro velká dramatická díla.[Citace je zapotřebí ] Bleak House byl původně původně publikován v měsíčních splátkách s cliffhangers slouží k udržení trvalého zájmu čtenářů.

Ve Spojených státech bylo osm hodin vysíláno dál PBS na Mistrovské divadlo, kde byly komprimovány a mírně upraveny do šesti splátek. Úvodní a závěrečné epizody byly dlouhé dvě hodiny a prostřední čtyři epizody byly každou hodinu. Většina stanic PBS vykázala premiéru splátky nového týdne v neděli ve 21:00 od 22. ledna do 26. února 2006. Bleak House bylo znovu vysíláno Mistrovské divadlo v roce 2007. Nejvíce byly zobrazeny čtyři splátky, každá po dvou hodinách PBS stanice od 22. dubna do 13. května.

Některé další zámořské vysílací společnosti, například australské ABC, zakoupil seriál v osmidílném formátu s hodinovou epizodou.

Tento program je také pozoruhodný tím, že je jedním z prvních britských dramatických seriálů, které byly natočeny a vyrobeny v USA Televize s vysokým rozlišením formát, který vyžadoval, aby byl make-up a scénografie mnohem podrobnější než předchozí produkce.

Byl natočen na místě v Hertfordshire, Bedfordshire, a Kent od února 2005 do července 2005. Exteriér venkovského domu Dedlocka Chesney Wold byl zastoupen Cobham Hall v Kent, stejně jako exteriér kanceláře pana Tulkinghorna.[4] Cobham Hall byl také použit pro některé interiéry Chesney Wold, jako je chodba a schodiště.[4] Exteriér Bleak House představoval Ingatestone Hall v Essexu. Mezi další domy používané pro vnitřní záběry a umístění zahrady patří Balls Park v Hertfordshire, Bromham Hall v Bromham, Bedfordshire, a Luton Hoo v Bedfordshire.

Obsazení

Recepce

Náhled první epizody seriálu v BBC Radio Times Kritik David Butcher ve svém týdnu vysílání uvedl, že: „Sledování této mimořádné verze Dickensova románu se cítí méně jako sledování televizního dramatu a spíše jako ochutnávka cizího jiného světa ... je to Gillian Anderson, která, i když má jen hrstku linek, je jádrem dramatu. Je to magnetické představení (jedno z mnoha) v ohromném televizním filmu. “[5]

Ve stejném čísle časopis - který také věnoval svoji přední obálku programu - rozkládací fotografii obsazení, představujícího v moderních okouzlujících šatech ve stylu Dynastie-styl obsazení telenovely - obsahovalo funkci náhledu Christophera Middletona, která šla do zákulisí produkce. Middleton byl ohledně adaptace stejně pozitivní. „Slovo„ velký “to ve skutečnosti neznamená spravedlnost,“ napsal.[6]

The Radio Times pokračovala v pozitivní reakci na sérii po celou dobu trvání programu. Z epizody osm, Butcher znovu napsal pozitivní náhled. „Jsme v polovině tohoto okouzlujícího seriálu a nevykazuje žádné známky toho, že bychom to vzdali,“ napsal. „Jako vždy, každý snímek je složen k dokonalosti, každý obličej svítí jako olejomalba a herectví je mimo tento svět. Možná budete chtít sundat telefon z háku.“[7]

V týdnu závěrečné epizody se k chvále připojila televizní redaktorka časopisu Alison Graham, která si pro zvláštní pozornost vybrala jednotlivé členy obsazení. „Anna Maxwell Martin jako Esther byla vynikající hrdinka, ale v nadcházejících letech je to [Gillian] Andersonova portrét tajně mučeného aristokrata, kterého si budeme vážit.“[8] A Charlese Dancee: „Jako intrikující advokát byl Dance vlkodlak smrtící, oči v kápi a zvučný hlas nabitý zlem. Je to skoro dost na to, abys se postavil proti právníkům.“[8]

Pochvala za seriál však nebyla univerzální. Psaní pro Opatrovník noviny, Philip Hensher kritizoval program neviditelný pohled.[9] Hensherovy komentáře vedly Andrewa Daviese k napsání otevřeného dopisu Opatrovník v reakci na Hensherův kus, který se objevil v novinách dva dny po původním článku. „Myslím, že víte, že film dokáže mnohem víc než akce a dialog ...“[10]

Pokud jde o sledovací čísla, Bleak House začal s průměrným počtem diváků přes noc 6,6 milionu v hodinové zahajovací epizodě, s vrcholem 7,2 milionu a průměrem 29% z celkového dostupného sledovaného publika, čímž vyhrál svůj časový úsek.[11] Hodnocení se nadále průměrně pohybovala kolem pět až šesti milionů, přičemž seriál někdy vyhrál svůj časový úsek, ale příležitostně byl programováním na ITV. Bleak House 'Nejvyšší sledovanost přišla u šesté epizody 11. listopadu, která přilákala průměrně 6,91 milionu diváků a 29,5% podíl publika.[12]

Předposlední epizoda, vysílaná ve čtvrtek 15. prosince, si získala 5,2 milionu diváků a prohrála s Účet na ITV, který získal 6,3 milionu diváků.[13]

Dne 7. května 2006 Bleak House vyhrál kategorii Nejlepší dramatický seriál na festivalu British Academy Television Awards, jedna z nejprestižnějších průmyslových cen ve Velké Británii, přičemž Anna Maxwell Martin převzala cenu za nejlepší herečku před kandidátkou Gillian Andersonovou.

V červenci 2006 byla adaptace nominována na 10 Ceny Primetime Emmy, počítaje v to Vynikající minisérie, Vedoucí herec v minisérii nebo filmu (Charles Dance), Hlavní herečka v minisérii nebo filmu (Gillian Anderson) a Herec ve vedlejší roli v minisérii nebo filmu (Denis Lawson). Získal dvě ceny Emmy za make-up a kameru.

Předchozí verze

The BBC předtím román adaptoval dvakrát, v roce 1959 (jedenáct epizod) a 1985 (osm epizod). V Němý film éra byla natočena v letech 1920 a 1922; pozdější verze hrála Sybil Thorndike jako lady Dedlock. BBC také upravila knihu pro rádio.

Viz také

  • Vášeň, drama BBC od stejného producenta, který používá stejný formát telenovely.
  • Dickensian, drama BBC ve stejném půlhodinovém formátu, které částečně slouží jako prequel Bleak House.

Reference

  1. ^ Gordon, Bryony (11. října 2005). „Jsem příliš starý na romantické vedení“. The Daily Telegraph.
  2. ^ Marre, Oliver (27. října 2005). „Některé pochmurné zprávy o Beebově novém Dickensově dramatu“. Nezávislý. Archivovány od originál dne 18. července 2008. Citováno 10. února 2015.
  3. ^ Wylie, Ian (18. října 2005). „BleakEnders“. Večerní zprávy z Manchesteru. Archivovány od originál dne 6. července 2008. Citováno 10. února 2015.
  4. ^ A b Kent Film Office. „Kent Film Office Bleak House Film Focus“.
  5. ^ Řezník, David. „Dnešní volby: čtvrtek 27. října. Bleak House." Radio Times. Svazek 327, číslo 4256, vydání ze dne 22. – 28. Října 2005, strana 108.
  6. ^ Middleton, Christopher. Tamtéž, strana 10.
  7. ^ Řezník, David. „Dnešní volby: čtvrtek 24. listopadu. Bleak House." Radio Times. Svazek 327, číslo 4206, vydání ze dne 19. – 25. Listopadu 2005, strana 114.
  8. ^ A b Graham, Alison. „Televize: The Bleakies.“ Radio Times. Svazek 327, číslo 4263, vydání ze dne 10. – 16. Prosince 2005, strana 61.
  9. ^ Hensher, Philip. „Nikdy mě nepřistihneš, jak to sleduji“. Opatrovník. Pondělí 7. listopadu 2005.
  10. ^ Davies, Andrew. „Otevřený dopis Philipu Hensherovi“. Opatrovník. Středa 9. listopadu 2005.
  11. ^ Den, Julie. „Hejno 6,6 m do Bleak House" (odkaz na předplatné). MediaGuardian.co.uk. Pátek 28. října 2005.
  12. ^ Wilkes, Neil. "Bleak House stoupá na 7 milionů " Archivováno 25. Listopadu 2005 v Wayback Machine. digitalspy.co.uk. Pondělí 14. listopadu 2005.
  13. ^ Tryhorn, Chrisi. „Trevor se loučí se 3 miliony“ (odkaz na předplatné). MediaGuardian.co.uk. Pátek 16. prosince 2005.

Další čtení

externí odkazy