Blaž Škrinjarić - Blaž Škrinjarić

Blaž Škrinjarić
narozený20. léta 20. století
poblíž Varaždinu
Zemřel1592
NárodnostHabsburg
Známý jakočlen Varaždinský literární kruh

Blaž Škrinjarić (1520s-1592)[1] bylo město notář a soudce ve Varaždinu a člen Varaždinský literární kruh.

Časný život a kariéra

Škrinjarić se narodil v polovině nebo na konci 20. let 20. století na místě poblíž Varaždinu.[2] Poté, co byl vzděláván v Habsburgu Maďarské království Škrinjarić nejprve pracoval jako učitel ve škole v Aszalo[3] a později jako rektor školy v Varaždin.[3] Byl také notářem a soudcem ve Varaždinu.[1][4] Dosáhl pozice předsedy osmičkového soudu.[2]

Soud

V roce 1588 byla Škrinjarić obviněna ze spáchání cizoložství s určitou Uršulou Geljanićovou a za to, že byla otcem dítěte, které porodila tři roky poté, co zemřel její manžel.[5] Škrinjarić byl zbaven všech soudních privilegií a byl nucen předat klíč a razítko města novému soudci.[6] Geljanić byl převezen do vězení, ale podařilo se mu uprchnout. Poté, co byl Škrinjarić obviněn z toho, že jí pomohl uniknout, ji našel a postavil před soud, kde přísahala, že s ním nemá žádný vztah.[6] Na základě rozhodnutí soudu byl Geljanić „uvězněn v poutech“ v domě městského opatrovníka, aby byl mučen, aby přiznal, kdo je otcem jejího dítěte. Škrinjarić byl propuštěn z obvinění, protože přísahal nevinu, zatímco osud vdovy Geljaniće není znám.[5]

Bibliografie

V roce 1587 vydal Škrinjarić svůj Latinský jazyk práce De Agno Paschali v Tiskárna Ivana Manliuse.[1] Kopii této práce naleznete v Univerzitní knihovně v Praze Budapešť.[2] Škrinjarić tuto knihu věnoval Antun Vramec.[7] Vztah mezi Škrinjarićem a Vramecem odpovídal vztahu mezi studentem a jeho učitelem.[8] Ačkoli vydal své jediné dílo o latinském jazyce a neexistuje jediná věta, kterou napsal pomocí kajkavianského dialektu,[9] kvůli vlivu na ostatní členy varaždinského literárního kruhu je často spojován s prvními psanými kajkavianskými pracemi.

Reference

  1. ^ A b C Maštrović 2001, str. 418.
  2. ^ A b C Jembrih 1996, str. 64.
  3. ^ A b Mohorovičić 1983, str. 334.
  4. ^ Svoboda 1958, str. 158.
  5. ^ A b Bajza 1996, str. 89.
  6. ^ A b Zvonar 2009, str. 88.
  7. ^ Jembrih 1992, str. 83.
  8. ^ Vramec & Klaić 1908, str. 31.
  9. ^ Vončina 1991, str. 89.

Zdroje

  • Jembrih, Alojz (1996). Kajkaviana croatica: hrvatska kajkavska riječ. Braća hrvatskoga zmaja. ISBN  978-953-6040-04-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Mohorovičić, Andre (1983). Varaždinski zbornik: 1181-1981: zbornik radova sa znanstvenog skupa održanog u Varaždinu od 1. do 3. lisopada 1981. godine povodom obilježavanja 800. godišnjice grada. Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Svoboda, Branko (1958). Stare vinogradske kurije i klijeti. Kulturno-prosvjetno društvo Hrvatskih zagoraca "Matija Gubec,".CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Maštrović, Tihomil (2001). Zbornik o Branku Vodniku: književnom povjesničaru: zbornik radova sa znanstvenoga skupa Záhřeb-Varaždin, 13.-15. travnja 2000. Hrvatski studiji Sveučilišta. ISBN  978-953-6682-22-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Jembrih, Alojz (1992). Ó Vramčevoj Kronici. Kršćanska sadašnjost.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Bajza, Željko (1. ledna 1996). Priče ispod Medvednice i Ivančice. Multiart. ISBN  978-953-97062-0-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Vramec, Antun; Klaić, Vjekoslav (1908). Kronika. Ex officina Societatis Typographicae.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Vončina, Josip (1991). Korijeni Krležina Kerempuha. Naprijed.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Zvonar, Ivan (2009). Na kajkavskim korijenima: rasprave i studije. Meridijani. ISBN  978-953-239-108-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Další čtení