Mihajlo Bučić - Mihajlo Bučić
Mihajlo Bučić | |
---|---|
narozený | před 1540[1] |
Zemřel | konec 16. století[1] |
Aktivní roky | druhá polovina 16. století |
Mihajlo Bučić byl katolický kněz 16. století, který konvertoval na protestantismus a stal se jeho propagandistou.[2]
Kariéra
Datum a místo narození a úmrtí Bučiće nejsou známy.[3] Bučić byl farářem Belica a v Međimurje.[4] Do roku 1565 byl farářem ve Stenjevaci[5] ale musel se přestěhovat do panství Juraj IV Zrinski v Nedelišće[1] kvůli konfliktu s Franjo Tahi.[5] V roce 1574 Juraj Drašković, biskup Římskokatolická arcidiecéze Záhřeb, přísně dodržovala doporučení Tridentský koncil a vyloučil Bučiće z katolické církve na základě obvinění, že jeho kniha byla kacířskou propagandou protestantismus.[6][5] Drašković také nařídil spalování Bučićových knih a vydávání nových knih, aby zpochybnil spisy Bučiće. Je možné, že Postilla autor Antun Vramec je vydáván roku 1586 ve Varaždinu, aby plnil rozkazy Draškoviće.[1]
Bučić významně přispěl k šíření protestantismu v Habsburku Chorvatské království.[7] Protože Bučić požíval ochranu pána Medimimje, Juraj IV Zrinski, díky němuž (a později i jeho synům) byla tato oblast po 50 let jedinou významnou baštou protestantismu v Chorvatsku.[7]
Bibliografie
Bučić byl předchůdcem Varaždinský literární kruh[2] a jeden z prvních autorů Kajkavianský dialekt.[8] Dvě knihy, které napsal, byly během období protireformačního hnutí zakázány a spáleny, takže neexistují žádné důkazy o jazyce ani písmu, které v nich použil. Přesto se předpokládá, že své práce psal o kajkavianském dialektu a také o něm Latinský jazyk.[9] Podle některých zdrojů Bučić vydal tři ze svých děl v Nedelišće. Existují spory, pokud psal pouze v latinském jazyce, nebo pravděpodobně v kajkavianštině nebo dokonce v čakavském dialektu.[10] The Latinský jazyk název jeho knihy, který vydal pravděpodobně mezi 6. únorem 1573 a 6. březnem 1574, byl Contra realem praesentiam Corporis et Sanguinis Christi in Sacramento Eucharistiae.[1]
Reference
- ^ A b C d E Jembrih & Bratulić 1989.
- ^ A b Leykam 2007, str. 194.
- ^ Kulundžić 1977, str. 8.
- ^ SDS 1980, str. 85.
- ^ A b C Ћабић 1960, str. 429.
- ^ Črnja 1962, str. 270.
- ^ A b Ћранковић 2006, str. 30.
- ^ Poljanec 1940, str. 119.
- ^ Laszowski 1900, str. 203.
- ^ BIBL. M. K .: 133 varijacije na razne teme, Republika, 1959, 7-8; Illyricum sacrum, Kolo, 1963, 7.
Zdroje
- Leykam (2007). Hrvatska i Slavonija u ranome novom vijeku. Leykam mezinárodní. ISBN 978-953-7534-01-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- SDS (1980). Slavistična revija. Slavistično Društvo Slovenije.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Бабић, Владимир (1960). Историја народа Југославије. Просвета.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Črnja, Zvane (1962). Kulturní dějiny Chorvatska. Úřad pro informace.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Бранковић, Томислав (2006). Протестантске заједнице у Југославији, 1945-1991: друштвени и политички аспекти деловања. Јунир. ISBN 978-86-83745-54-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Poljanec, Franjo (1940). Istorija srpskohrvatskog i slovenačkog književnog jezika: s pregledom naših dijalekata i istorijskom čtankom: za više razrede srednjih škola. Izdanje Kreditne i pripomoćne zadruge profesorskog društva.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bojničić, Ivan; Laszowski, Emilije (1900). Vjestnik Kr. hrvatsko-slavonsko-dalmatinskog zemaljskog arkiva. Tisak Kralj. zemaljske tiskare.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kulundžić, Zvonimir (1977). Ta rič hrvacka, starinska, naša, draga ... ča zvoni kroz stolića: rasprave iz starije hrvatske književnosti od Marulića do Matuša. Kulundžić.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jembrih, Alojz; Bratulić, Josip (1989). Hrvatski biografski leksikon: Bj-C. Leksikografski zavod Miroslav Krleža. ISBN 978-953-6036-18-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Další čtení
- Vjekoslav Klaić „Mihajlo Bučić i Franjo Tahi“, Nastavni vjesnik, 1922