Překlady Bible do sogdštiny - Bible translations into Sogdian

Části bible byly přeloženy do Sogdianský jazyk v 9. a 10. století.[1] Všechny dochované rukopisy jsou neúplné křesťan liturgické texty (žaltáři a lektorů ), určené ke čtení v neděli a ve svaté dny. Není známo, zda byl proveden celý překlad jakékoli jednotlivé knihy Bible, ačkoli text známý jako C13 může být fragmentem celé Matoušovo evangelium.[2] Všechny texty jsou napsány až na jeden Syrský skript; jen pár stránek Kniha Žalmů napsáno v Sogdian skript existují.[3]

Žádný z přežívajících sogdianských textů nebyl přeložen z originálu hebrejština nebo řecký. Všichni až na jednoho jsou odvozeni od Syrské překlady, většinou z Peshitta ale s některými údaji v C5, které by mohly být z Vetus Syra nebo Diatessaron. Jeden, text Žalm 33 pod řeckou hlavičkou, byl přeložen z Septuaginta. Řada sogdianských překladů nebiblických děl, křesťanských i Manichejský obsahují biblické citáty, ale byly přeloženy spolu s pracemi, ve kterých se nacházejí.[2]

Všechny přežívající sogdianské biblické texty byly nalezeny v ruinách kláštera v Bulayïq, blízko Turpan, který byl přidružen k East Syriac Kostel Východu. Fragment žalmu 33 přeložený z řečtiny pravděpodobně původně patřil k Melkite komunita Taškent v Sogdia správně.[1][3] Biblické texty v syrštině, Střední Peršan a Nový perský byly nalezeny na stejném místě. Zdá se, že místní lidový jazyk Sogdian postupně vysídlil středního Peršana, lidový jazyk raných misionářů, a byl zase vysídlen novým Peršanem, když se tento jazyk rozšířil ve Střední Asii.[2] Prvním jazykem většiny klášterní komunity Bulayïq však byl Starý Ujgur u konce.[3]

Bible nebyla přeložena do jediného přežívajícího potomka Sogdian, Yaghnobi (Neo-Sogdian) jazyk.[4][5]

Rukopisy

  1. Rukopis C5. Gospel lectionary s částmi Matouši, Luke a John, ale ne Označit. Biblické texty jsou Sogdian, ale rubriky a incipits jsou v syrštině.[2]
  2. Dvojjazyčné lektoráty sogdiánsko-syrského evangelia, kde překlad střídá frázi po frázi.[2]
  3. Rukopis C13. Dva fragmenty z jedné stránky zobrazují text od začátku roku Matouši v Sogdian i Syriac.[2]
  4. Rukopis C23. Dvojjazyčný sogdiansko-syrský lektor z Pauline listy.[2]
  5. Dvojjazyčný sogdiansko-syrský žaltář se syrskými záhlavími. Objevuje se pouze první verš každého žalmu.[2]
  6. Fragment obsahující žalm 33 v Sogdianu s řeckým incipitem.[2]
  7. Několik žalmů v Sogdianově písmu.[3]

Poznámky

  1. ^ A b Dickens 2009, str. 106–08.
  2. ^ A b C d E F G h i Sims-Williams 1989.
  3. ^ A b C d Barbati 2015, str. 446.
  4. ^ Bible v Yaghnobi na WorldBibles.org (přístup 29. ledna 2019).
  5. ^ Jazyk: Yagnobi na Joshua Project (zpřístupněno 29. ledna 2019).

Bibliografie

  • Barbati, Chiara (2015). “Syriac into Middle Iranian: A Translation Studies Approach to Sogdian and Pahlavi Manuscripts within the Church of the East”. Otevřená lingvistika. 1: 444–57.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Dickens, Mark (2009). „Syrská bible ve střední Asii“. V Erica C. D. Hunter (ed.). Křesťanské dědictví Iráku. Gorgias Press. str. 92–120.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Hunter, Erica C. D. (2012). "Syrské, sogdianské a starou ujgurské rukopisy z Bulayïq". Dějiny za jazyky: Eseje Turfan fóra o starých jazycích Hedvábné stezky. Shanghai: Shanghai Chinese Classics Publishing House. str. 79–93.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Sims-Williams, Nicholas (1989). „Bible V: Sogdianské překlady Bible“. Encyklopedie Iranica. Sv. IV, Fasc. 2. str. 207. Citováno 27. ledna 2019.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Sims-Williams, Nicholas (2014). Biblické a jiné křesťanské sogdiánské texty ze sbírky Turfan. Brepols.CS1 maint: ref = harv (odkaz)