Berthold Oppenheim - Berthold Oppenheim
![]() | Téma tohoto článku nemusí splňovat požadavky Wikipedie směrnice o pozoruhodnosti pro biografie.Červen 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Berthold Oppenheim | |
---|---|
![]() Berthold Oppenheim | |
Osobní | |
narozený | Ivančice, Morava | 29. července 1867
Zemřel | 1942 (ve věku 74–75) |
Náboženství | judaismus |
Rodiče |
|
Rezidence | Olomouc |
Berthold Oppenheim (1867–1942) byl rabín z Olomouc,[1][2] Morava, od roku 1892 do roku 1939. Byl zavražděn v roce 1942 u Vyhlazovací tábor Treblinka.[1]
Život
Oppenheim se narodil 29. července 1867 v rabínské rodině.[1] Jeho otec, Joachim Heinrich Oppenheim, byl (od roku 1858) rabín v Jemnice, Jižní Morava a později (od 1868 do 1891) v Běžet,[1][2] Prusko, (dnes v Polsko ). Byl také synovcem vídeňský Hebraista, Isaac Hirsch Weiss,[1] který byl ženatý s Joachimovou sestrou.
Berthold Oppenheim studoval hebrejština a judaismus na různých ústavy a vysoké školy v Berlín a Vratislav.[1]
Oppenheim přišel do Olomouce v roce 1892 z Miroslav, Jižní Morava, kde byla silná židovská komunita a kde v letech 1891/1892 působil jako rabín Oppenheim.[1]
V roce 1892, kdy byl nezávislý Židovská komunita byl založen v Olomouci, Oppenheim byl slavnostně otevřen jako první rabín židovské komunity v Olomouci. The inaugurace se konalo 1. listopadu 1892.[1]
V roce 1894 zahájil Oppenheim stavbu Olomoucká synagoga, který byl dokončen v roce 1897.[1]
Také dal přednášky. Například 7. května 1898 na šestém měsíčním zasedání Společnosti ZION v Reichertově síni v Olomouci přednesl přednášku na téma Lidstvo v Starý zákon.[1]
V roce 1906 se stal zakládajícím členem Svazu moravskoslezských rabínů (Svazu Moravsko-slezských rabínů), který byl založen v r. Přerov v roce 1906 byl zvolen Oppenheim jako místopředseda. Rovněž vyjádřil přesvědčení, že svaz může fungovat pouze v úzkém kontaktu se zástupci židovských náboženských komunit; mělo by to sloužit ke zvýšení počtu Židů sebevědomí; postarat se o Židovská literatura a Dějiny; na oživit hebrejský jazyk; založit knihovny; organizovat vzdělávací a vědecké přednášky; a častější setkání rabínů by mělo posílit jejich vzájemné kolegiální pocity.[1]
Zúčastnil se na Valná hromada rabínské unie; například 21. srpna 1907 v Ostrava (tehdy Moravská Ostrava), kde se zabýval zejména otázkou sociálního a důchodového zabezpečení rabínů a zaměstnanců židovských komunit, a na valné hromadě konané v r. Brno 20. března 1908.[1]
28. května 1908 uspořádal v německém kasinu v Olomouci konferenci Svazu moravskoslezských rabínů.[1]
V roce 1918, kdy rabín z Loštice, Izrael Günzig , přestěhoval do Antverpy, Belgie, Oppenheim převzal tuto pozici také jako rabín z Loštic.[1]
Působil také jako člen zhruba desetičlenné rady židovských komunit.[1]
Vyučoval hebrejštinu na německém gymnáziu v Olomouci (kde například ve školním roce 1932/1933 žilo celkem 40 židovských žáků, 14,4% studentů).[1]
Pracoval také v Chevra Kadiša a založili Freitisch-Verein, který podporoval chudé židovské studenty olomouckých škol.[1]
Ve třicátých letech, ve věku 65 let, navštívil Oppenheim Země Izrael.[1]
Oppenheim dorazil dovnitř Palestina u příležitosti 1. Makabejský v březnu a dubnu 1932 a popsal svou cestu v Brně Sionista týdně Jüdische Volksstimme: cesta přes Břeclav do Vídně a odtud do Terst, jednodenní mezipřistání Athény, dorazí na Přístav Jaffa, odkud to byla jen krátká doba Tel Aviv. Oppenheim cestoval všude v Palestině: „Tímto způsobem jsem splnil svou touhu po desetiletích navštívit vlast, vidět biblická a historická místa.“[1]
Oppenheim sloužil jako olomoucký rabín prakticky po celou dobu předválečné existence židovské komunity v Olomouci. Zůstal rabínem až do roku 1939 a v roce 1940 byl nahrazen rabínem Ernstem Reichem[1] (do roku 1942).
Deportace a smrt
8. července 1942 nastoupil na Transport AAo z Olomouce do Theresienstadt[1][3] a 15. října 1942 byl deportován s Transport Bv do Polska (tzv. „transporty starých“) - do Treblinky,[1][4] kde byl ve stejném roce zavražděn.
Ať už zemřel v plynová komora, nebo byl zabit v takzvaném lazaretu (což byla skupina kasárny obklopen plotem a přilehlou jámou plnou těl zraněných mužů, kteří se uchýlili k přesvědčení, že zde najdou alespoň základní péči) není znám.[1]
Pamětní deska
V roce 1974 opustil sbor synagogy v Olomouci a pamětní deska za rabína Oppenheima, který byl umístěn v Židovský hřbitov v Olomouci, na náhrobku jeho matky Heleny Oppenheimové (1839-1929), vedle pravé stěny hřbitovní kaple.[1]
Stolperstein
29. a 30. října 2012, 42 stolperstein byly položeny v Olomouci, včetně jednoho pro Oppenheima a jeho manželku před bývalou budovou na třídě Třída Svobody 24 (později zbořena), kde žil až do deportace. The stolperstein nese následující text[4] (zobrazeno zde s anglickým překladem):
ZDE BYDLEL | ZDE BYDLENO |
Články
- Berthold Oppenheim, Geschichte der Juden v Olmütz, in: H. Gold (Hrsg.), Die Juden und Judengemeinden Mährens ve Vergangenheit und Gegenwart. Sbírka, Jüdischer Buch- und Kunstverlag, Brünn 1929, str. 451–456 (v němčině), ke stažení zdarma na Deutsche Nationalbibliothek (Německá národní knihovna) kliknutím na „Archivobjekt öffnen“.
Zdroje
- Vladimír Jorda: PhDr. Berthold Oppenheim, Životopis napsaný pro Židovskou komunitu v Olomouci, online na: [1]
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X „PhDr. Berthold Oppenheim“ (v češtině). 4. prosince 2008. Citováno 14. června 2017.
- ^ A b
Jedna nebo více z předchozích vět obsahuje text z publikace, která je nyní v veřejná doména: Deutsch, Gotthard (1901–1906). „Joachim (Ḥayyim) Oppenheim“. v Zpěvák, Isidore; et al. (eds.). Židovská encyklopedie. New York: Funk & Wagnalls. Citováno 27. dubna 2017.
Židovská encyklopedie bibliografie: - ^ „Liste aller Transporte nach Theresienstadt“ [Seznam všech přeprav do Terezína] (v němčině). Citováno 21. května 2017.
- ^ A b "rabín Berthold Oppenheim" [Rabbi Berthold Oppenheim] (česky). Citováno 21. května 2017.
externí odkazy
- "Olomouc klade druhou vlnu Stolpersteinů" [Olomouc nastavuje druhou vlnu Stolpersteins]. Žurnál online (v češtině). 29. října 2012.