Bernard Vitet - Bernard Vitet

Bernard Vitet (26. května 1934 - 3. července 2013) byl a francouzština trumpetista, multiinstrumentalista[1] a skladatel, spoluzakladatel prvního free jazz kapela ve Francii (1964)[2] dohromady s François Tusques,[3] Michel Portal Jednotka (1972)[4] a Un Drame Musical Instantané s Jean-Jacques Birgé a Francis Gorgé v roce 1976.[5]

Narozen v Paříž Ve Francii se Vitet podílel na rané fúzi jazzu a současné hudby s Bernard Parmegiani a Jean-Louis Chautemps.[6] V 60. letech doprovázel zpěváky jako např Serge Gainsbourg,[7] Barbara,[8] Yves Montand,[9] Claude François, Brigitte Bardot,[10] Marianne Faithfull, Colette Magny,[11] a Brigitte Fontaine. Hrál s jazzovými hudebníky jako např Lester Young, Archie Shepp, Anthony Braxton, Don Cherry, Chet Baker, Art Ensemble of Chicago,[12] Steve Lacy, Gato Barbieri, Jean-Luc Ponty,[13] a Martial Solal. V jeho raných létech, on hrál s Django Reinhardt, Gus Viseur, Eric Dolphy, a Albert Ayler.

Pod svým vlastním jménem nahrával Překvapení-partie avec Bernard Vitet (na pozoun!),[14] La Guêpe na texty od Francis Ponge,[15] Mehr Licht!,[16] a asi 200 dalších záznamů s výše uvedeným plus Jean-Claude Fohrenbach, Georges Arvanitas,[17] Sunny Murray,[18] Michel Pascal,[19] Alan Silva,[20] Alexander von Schlippenbach,[21] Hubert Rostaing, Alix Combelle, Ivan Jullien,[22] Christian Chevalier, Jef Gilson,[23] Jack Diéval,[24] Jac Berrocal,[25] Hélène Sage[26] a 17 alb s Un drame musical instantané. V roce 1995 spoluautorem písní Lepenková krabice[27] s Birgé, s nímž spolupracuje na hudbě pro filmy, výstavy,[28] a CD-ROMy.[29]

Vitet vynalezl nástroje, jako je rákosová trubka, vícebarevný lesní roh, variabilní napínací kontrabas, dragoun, který je obřím balafonem s klávesnicí na pánvi a květináčem, chytrým systémem modálních hodin a úžasnými hudebními předměty pro Georges Aperghis, Tamia a Françoise Achard. Kromě trumpety zpíval a hrál křídlovka, klavír a housle.

Složil divadelní hudbu pro Jean-Marie Serrault a pro filmy (Les coeurs verts autor Édouard Luntz, L'ombre de la pomme Robert Lapoujade s Jean-Louis Chautemps, Bof Claude Faraldo ve spolupráci s Jeanem Guérinem,[30] a La femme-bourreau Jean-Denis Bonan.

Od roku 1976 do roku 2008 se věnoval především Un Drame Musical Instantané s Jeanem-Jacquesem Birgé, improvizoval a skládal dohromady stovky skladeb, experimentální eseje i symfonické skladby, písně i hudbu k filmům. Un D.M.I. jako trojice nebo se svým 15členným orchestrem představili multimediální show zahrnující kino, video, literaturu, tanec a nové technologie.

Stránky drame.org nabízí stovky nevydaných skladeb k poslechu a stažení zdarma.

Poznámky

  1. ^ Francis Marmande, Le Monde 07_06_2013
  2. ^ François Tusques Zdarma jazz, Mouloudji, 1965 (reissue In situ 139, 1991)
  3. ^ François Tusques 1992, Le jardin des délices, in situ 165, 1993 - Octaèdre, Axolotl AXO101, 1994 - Blue Phèdre, Axolotl AXO103, 1996
  4. ^ Jednotka portálu Michel, Ne, ne, ale může být, Le Chant du Monde LDX 74526, 1972 (nové vydání Universal 038 352, 2003)
  5. ^ „Bernard Vitet ne souffle plus“. Blogs.mediapart.fr. Citováno 2013-07-04.
  6. ^ Bernard Parmegiani, Pop'eklektické vč. Jazzex (rec.1966), Plate Lunch PL08, 1998
  7. ^ Serge Gainsbourg En Relisant ta Lettre
  8. ^ Barbara Ni belle ni bonne, madam
  9. ^ Yves Montand Jsem plus d'après, Quand tu dors près de moi
  10. ^ Brigitte Bardot Un jour comme un autre, À la fin de l'été
  11. ^ Colette Magny Represe, Scalen 'CMPCD 03, 1972 (nové vydání 1990)
  12. ^ Art Ensemble of Chicago, Jdi domů, Galloway 600502, 1970
  13. ^ Jean-Luc Ponty Začátek..., LP Palm 19
  14. ^ Bernard Vitet Surprise-Partie "D", GEM52 / D, 1954
  15. ^ Bernard Vitet La guêpe, Futura Son 05, 1971 (nové vydání 2005)
  16. ^ Bernard Vitet Mehr Licht!, GRRR 1003, 1979
  17. ^ Georges Arvanitas, Soul Jazz, Columbia FPX 193, 1960
  18. ^ Sunny Murray, Shandar 10.008, 1968 - Velký náčelník, Pathé Marconi 1727561, 1969
  19. ^ Michel Pascal Hádanka, Ina 275 742, 2000
  20. ^ Alan Silva Luna Surface, Byg 529,312, 1969 - Roční období, Byg 529.342-43-44, 1970 - Celestrial Communication Orchestra Moje země (Rec.1971), Leo LR 302, 1989
  21. ^ Globe Unity 67 & 70, Atavistic / Unheard Music Series, 1970
  22. ^ Ivan Jullien Paris point zéro, Barclay, 1965
  23. ^ Jef Gilson Enfin, cd FD 151922, 1962-63
  24. ^ Jack Diéval Sastanak u Studiju II, Cosmic Sounds CS26, 1961
  25. ^ Jac Berrocal Parallèles, Davantage 01, 1976
  26. ^ Hélène Sage Přišel obraz, GRRR 2014, 1989 - Les araignées, GRRR 2022, 1997
  27. ^ Birgé Vitet Lepenková krabice, CD audio / rom GRRR 2021, 1997
  28. ^ Il était une fois la Fête Foraine, Grande Halle de La Villette (cd Auvidis), 1995 - Jours de cirque, Grimaldi Forum, Monako, 2002
  29. ^ V cirkusu se Seuratem, Réunion des Musées Nationaux / Gallimard / Hyptique), 1996 - Pane muži2001 (Hyptique-Emme)
  30. ^ Jean Guérin Tacet, Futura Son 14, 1971

Zdroje

  • Philippe Carles a Jean-Louis Comolli, Zdarma Jazz Black Power, Ed. Champ Libre, sb. 10–18, 1971, s. 418-419
  • Philippe Carles, André Clergeat a Jean-Louis Comolli, Dictionnaire du jazz, Ed. Robert Laffont, Coll. Bouquins, Paříž, 1994, s. 1220-1221.

externí odkazy