Brigáda Baqir - Baqir Brigade

Brigáda Baqir
Liwa al-Baqir
VůdciKhalid al-Hassan[1]
Data provozu2012[A]– současnost, dárek
Věrnost Sýrie
IdeologieŠíitská islámská džihádista odpor[1][4]
Syrský nacionalismus[5]
Antisionismus[1]
VelikostC. 3,000[b]
ČástSýrie Místní obranné síly
Spojenci Írán
Hizballáh
Syrské demokratické síly (Afrin Region pouze od roku 2018)[6]
Rozličný Irácké šíitské milice
Odpůrci Islámský stát
Tahrir al-Sham
 krocan
Svobodná syrská armáda a spojenci
 Spojené státy
Syrské demokratické síly (pouze východní Sýrie, od roku 2018)
Bitvy a válkySyrská občanská válka

The Brigáda Baqir (Liwa al-Baqir, někdy také Liwa al-Imam al-Baqir nebo Fawj al-Imam Baqir), pojmenoval podle Shia Imám Muhammad al-Baqir, je Syřan loajální milice pocházející z Aleppo Governorate který bojuje v Syrská občanská válka. Jedna z nejvýznamnějších a největších provládních milicí z Aleppo oblast a část sítě "místních obranných sil", brigáda Baqir se většinou skládá z kmenů z al-Baggara kmen, který tradičně podporoval vládu rodina al-Assad přesto, že je většinou Sunnitský muslim. Ačkoli bojovníci milice tak pocházejí z převážně sunnitského prostředí, mnoho z nich konvertovalo k šíitskému islámu nebo je na ně přinejmenším silně ovlivněno. Brigáda Baqir byla skutečně známá svými silnými vazbami na libanonský Hizballáh, Írán a různé Irácké šíitské milice, a je proto obecně považována za šíitskou nebo „šíitskou“ bojovou sílu.[1][3][8]

Dějiny

Založení a počáteční operace

Existují konfliktní účty o tom, kdy a jak byla brigáda Baqir založena. Samotná jednotka a její příznivci tvrdí, že byla zřízena v roce 2012, těsně po začátku Bitva o Aleppo. Jeho zakladateli byli bratři Khalid al-Hassan (nom de guerre: „al-Hajj Khalid“ nebo „al-Hajj Baqir“) a Abu al-Abbas (nom de guerre: "al-Hajj Hamza"), kteří bojovali jako dobrovolníci s Hizballáhem během Válka v Libanonu 2006 a zahájili brigádu Baqir poté, co jejich otce a staršího bratra zabili povstalci. Jejich jednotka měla zpočátku jen 13 členů, ale údajně brzy se jim podařilo získat stovky rekrutů kvůli charismatu a vojenskému talentu obou bratrů. Podle této verze pomohla bratrská milice během roku také prolomit obklíčení ústřední věznice Aleppa Provoz Canopus Star v roce 2013/14.[1]

Na druhé straně je stránka pro opozici alSouria.net tvrdil, že brigáda Baqir byla založena jako součást místních obranných sil v roce 2015. Se svými bojovníky vycvičenými iráckými šíitskými ozbrojenci a pod ochranou rodiny Berri (která je známá svou podporou rodiny al-Assad), alSouria.net tvrdil, že milice byla pokusem o vytvoření více nativních šíitských provládních jednotek. Kolem tentokrát brigáda Baqir údajně operovala pod vedením Iráčanů Harakat Hizballáh al-Nujaba, která rovněž vybavila své členy.[1][9] Regionální expert Aymenn Jawad Al-Tamimi našel důkazy o existenci brigády Baqir již v roce 2014. Tvrdí, že nějaká milice vedená Khalidem a Abu al-Abbásem skutečně vznikla v roce 2012, ale tato dřívější formace byla reorganizována nebo sloučena do dnešní brigáda Baqir pouze jako součást místních obranných sil se silnou podporou Íránu a Hizballáhu kolem roku 2014.[1]

Provoz od roku 2015

Brigáda Baqir rekrutuje z Guvernorát Deir ez-Zor v srpnu 2018

Zatímco její základ a rané operace nejsou dobře zdokumentovány, je známější zapojení brigády Baqir do bojů v Aleppu a jeho okolí od roku 2015. Milice se zúčastnila a vládní útok koncem roku 2015 jižně od města a pomohla zvednout Obležení Nubl a al-Zahraa Během Ofenzíva severního Aleppa z února 2016. Vedle svých Hizballáhu a iráckých spojenců bojovala brigáda Baqir také v Tel Al-Eis v průběhu Kampaň Southern Aleppo 2016.[1] Milice se rovněž podílela na závěrečných vojenských operacích ve městě. Samozřejmě důležité Ofenzíva Aleppo (říjen – listopad 2016) brigáda Baqir zajistila Nové sousedství Aleppo proti těžkým útokům povstaleckých sil, mezi nimi i vojsk Army of Conquest,[10] a pak bojoval v ofenzivní listopad a prosinec 2016 který vyústil v úplné znovudobytí města vládními silami.[11]

Baqirská brigáda vedla společně s dalšími milicemi podporovanými Íránem Kampaň Syrská poušť (květen – červenec 2017) a bojovali proti povstaleckým jednotkám podporovaným USA v oblasti kolem al-Tanf.[5][12][13] V únoru 2018 se brigáda Baqir a další provládní síly přímo střetly s Ozbrojené síly USA a Syrské demokratické síly (SDF) během Bitva u Khasham v Guvernorát Deir ez-Zor.[5][12][14] Navzdory tomu brigáda Baqir vyslala dobrovolníky, aby pomohli SDF Afrin Region když byl napaden krocan a Svobodná syrská armáda podporovaná Tureckem v době Provoz Olive Branch.[6] Deklarují svou podporu obráncům Afrinových SDF,[4] brigáda Baqir oznámila, že povede místní provládní síly „proti teroristům a Turkům FSA“.[15] Jeden analytik tvrdil, že cílem zásahu milice v Afrinu bylo zlepšit vztahy mezi provládními frakcemi (včetně Íránu) a syrskými Kurdy, kteří tvoří jádro SDF.[4]

Dne 6. dubna 2018 vyhlásila brigáda Baqir džihád o amerických a tureckých silách v Sýrii slibující „osvobodit každý centimetr vzácné vlasti“ od amerických a tureckých sil a „bránit jednotu Syrské arabské republiky a Islámský národ."[4][16] Proto by to začalo "operace odporu „proti koaličním silám pod vedením USA v guvernorátu Deir ez-Zor.[17] Propoziční zpravodajský web El-Dorar Al-Shamia tvrdil, že brigáda Baqir spolu s Hizballáhem zahájila dne 29. dubna 2018 útok na SDF na západním předměstí Deir ez-Zor, ačkoli to nebylo nezávisle ověřeno.[18] Přibližně ve stejnou dobu, a Cvrlikání účet propojený se skupinou zveřejnil fotografii kopce poblíž Manbij, kde jsou rozmístěny americké jednotky, spolu s hrozbou „Jste v naší palebné linii.“ V červnu 2018 se brigáda Baqir a další syrské milice zúčastnily konference ve východním Aleppu, nazvané „Syrské kmeny proti zahraniční intervenci a americké přítomnosti na syrské půdě“.[5] Expert tureckého think tanku Omran Dirasat rovněž tvrdil, že brigáda Baqir začala trénovat Populární odpor východního regionu, provládní militantní skupina, která se účastnila povstání anti-SDF ve východní Sýrii.[18]

Podle propozičních médií byla brigáda Baqir mezi vojenskými jednotkami, které byly mobilizovány k hlídání letišť v Aleppu po izraelských náletech v březnu 2019.[19] O dva měsíce později syrský zpravodajský web Jorf News tvrdil, že členové brigády Baqir cvičili námořní boj v Guvernorát Latakia.[20]

Dne 15. září 2019 skupina hrozila, že zaútočí na USA podporované Syrské demokratické síly v Deir ez-Zor, v návaznosti na hrozby syrské armády a Liwa al-Quds byly vyslány posily, aby údajně zmírnily napětí mezi brigádou Baqir a SDF.[21][22] Na začátku roku 2020 brigáda Baqir přispívala vojáky k vládní útok v severozápadní Sýrii.[23] Během této operace byl zabit jeden z velitelů milice Juma al Ahmad.[24]

Politika

Ideologie a šíitská proselytizace

Obrázky uživatele Bašár Asad, Ali Chameneí, a Hassan Nasrallah jsou důležitou součástí symboliky brigády Baqir

Baqirská brigáda se vykresluje jako Syrský nacionalista platnost,[5] "první pomocná [/ rezerva]" z Syrská armáda,[1][9] a jako součást širšího „islámského odporu“ proti Salafismus a sionismus.[1] Následně často používá portréty Osa odporu vůdci Bašár Asad, Hassan Nasrallah, a Ali Chameneí,[5][2] stejně jako snímky a jazyk připomínající Hizballáh (včetně jeho vlajka ). V rámci „islámského odporu“ jednotka také označuje své bojovníky jako mudžáhidů a prominentně propaguje ty, kteří byli zabiti v boji jako mučedníci.[1]

Silně spojený s Írán „má se za to, že brigáda Baqir je součástí íránského pokusu nejen šířit svůj politický vliv v Sýrii, ale také šířit šíitský islám v tomto regionu. V důsledku toho milice většinou rekrutuje konvertity k šíitskému islámu získávanému ze syrských kmenů. Většina bojovníků skupiny jsou domorodci patřící k al-Baggara kteří byli terčem úspěšného Íránem podporovaného proselytizace úsilí před občanskou válkou,[1][25][26] až 25% kmene konvertovalo.[27] Jedním z důvodů tohoto úspěchu je údajný původ Al-Baggara z Muhammad al-Baqir, šíitský imám, po kterém je pojmenována brigáda Baqir.[1][26][28][25] Jednotka také má Sunnitský muslim členů.[12]

Bojovníci brigády Baqir jsou cvičeni, a proto je ovlivňuje Islámské revoluční gardy, Hizballáhu a iráckých šíitských ozbrojenců.[1][26][28][25] Khalid al-Hassan byl také jednou fotografován Qasem Soleimani velitel Síly Quds.[5] Brigáda Baqir také vyjádřila podporu Jemenský Houthiho hnutí Další skupina měla podezření na spojení s Íránem.[12] Tato mezinárodní spojení vedla některé analytiky k tvrzení, že brigáda Baqir je ovládána Íránem.[5][12]

Zapojení do správy a občanských záležitostí

Milice se rovněž účastní občanské politiky. Je napojen na Omara Husajna al-Hassana, který byl označován za „politického vůdce“ brigády Baqir.[5] Milice ho následně během nezávislosti podporovala jako nezávislého kandidáta Syrské parlamentní volby v roce 2016.[1] Milice rovněž spolupracuje se syrským státním ministerstvem pro záležitosti národního usmíření a následně se pokusila o zprostředkování mezi soupeřícími frakcemi v Aleppu. V jednom pozoruhodném případě to pomohlo usmířit vlivné klany Abu Ra a Berri.[1] V roce 2017 milice rovněž koordinovala usmíření Nawafa al-Bašíra, významného kmenového vůdce al-Baggara a bývalého stoupence Syrská opozice, s vládou.[28]

Tato skupina je známá distribucí humanitární pomoc v oblastech, kde působí.[5]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Milice tvrdí, že byla založena kolem roku 2012, zatímco pro-Syrská opozice Media tvrdí, že byla zřízena v roce 2015. Nejstarší důkazy o existenci skupiny sahají do roku 2014.[1][3]
  2. ^ V roce 2016 brigáda Baqir tvrdila, že má 3000 členů, zatímco Syrská opozice tvrdil, že má jen asi 2 000 bojovníků.[1] V roce 2018 The New York Times Odhaduje se, že skupina měla kolem 3000 bojovníků.[5]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s Aymenn Jawad Al-Tamimi (23. května 2016). „Místní obranné síly: Pomocné síly režimu v Aleppu“. Citováno 20. února 2018.
  2. ^ A b „Liwa al-Baqir (brigáda al-Baqir)“ (PDF). Nadace pro obranu demokracií. Citováno 9. září 2019.
  3. ^ A b "Liwa al-Baqir". Džihád Intel. 16. února 2018. Citováno 18. února 2018.
  4. ^ A b C d Amir Toumaj; Romany Shaker (13. dubna 2018). „Syrské milice kontrolované IRGC vyhlásily džihád proti americkým silám v Sýrii“. Long War Journal. Citováno 16. dubna 2018.
  5. ^ A b C d E F G h i j k David Botti; Christian Triebert (14. června 2018). „Milice ohrožující americké jednotky v Sýrii“. The New York Times. Citováno 14. června 2018.
  6. ^ A b "'Esad odmítl bağlı güçler Afrin'e girdi 'iddiası ". Habertürk. 20. února 2018. Citováno 14. června 2018.
  7. ^ „Smrt dvou velitelů IRGC a brigády Al-Baqir v Sýrii“. Nedaa Sýrie. 27. října 2017. Citováno 12. března 2018.
  8. ^ „Streitkräfte des Assad-Regimes, únor 2017“ [Ozbrojené síly Assadova režimu, únor 2017] (PDF). Truppendienst.com (Rakouské ozbrojené síly ) (v němčině). 15. února 2017. Citováno 3. února 2018.
  9. ^ A b "التهميش يدفع مقاتلين في نظام الأسد للاستقلال عن الميليشيات الأجنبية بحلب" [Marginalizace vede bojovníky v Assadově režimu k nezávislosti na zahraničních milicích v Aleppu]. alSouria.net (v arabštině). 4. ledna 2016. Citováno 24. února 2018.
  10. ^ „Shiite Armed-Militias Geographical Distribution In Aleppo“. Novinky Qasioun. 29. října 2016. Archivovány od originál dne 19. října 2017.
  11. ^ Amir Toumaj (9. prosince 2016). "Pole pro-syrských vládních sil postupuje v Aleppu". Long War Journal. Citováno 9. prosince 2016.
  12. ^ A b C d E Phillip Smyth (12. dubna 2018). „Írán překonává Assada při kontrole syrských šíitských milicí“. Washingtonský institut. Citováno 15. dubna 2019.
  13. ^ Amir Toumaj (14. června 2017). „Qassem Soleimani údajně spatřen v Sýrii poblíž iráckých hranic“. Long War Journal. Citováno 15. června 2017.
  14. ^ Christoph Reuter. American Fury: The Truth About the Russian Deaths in Sýria: Stovky ruských vojáků údajně zahynuly při amerických náletech začátkem února. Zprávy DER SPIEGEL ukazují, že události byly pravděpodobně velmi odlišné. Der Spiegel, 2. března 2018.
  15. ^ „Turecko ostřelovalo Asadovy loajalisty, kteří se pokoušeli proniknout do syrského Afrinu“. Oko Středního východu. 20. února 2018. Citováno 15. dubna 2019.
  16. ^ Borzou Daragahi (16. dubna 2018). „Íránem podporované milice se zaměřily na americké síly“. Zahraniční politika. Citováno 25. dubna 2019.
  17. ^ „Íránem podporovaná brigáda Baqir oznamuje zahájení svých vojenských operací proti americkým silám v Sýrii“. Deir ez Zor 24. 7. dubna 2018. Citováno 25. dubna 2019.
  18. ^ A b Mona Alami (4. září 2019). „Bude mít eskalace napětí mezi Íránem a USA dopad na konflikt v Sýrii?“. al-Monitor. Archivováno z původního dne 28. května 2018. Citováno 4. září 2019.
  19. ^ „Velké pohyby íránských milicí v Aleppu“. Nedaa Sýrie. 29. března 2019. Citováno 9. září 2019.
  20. ^ Seth J. Frantzman (21. května 2019). „Íránský IRGC v syrské Latakii? - zpráva“. Jerusalem Post. Citováno 9. září 2019.
  21. ^ https://www.almasdarnews.com/article/syrian-army-liwaa-al-quds-send-reinforcements-to-sdf-front-lines-in-deir-ezzor/
  22. ^ https://www.almasdarnews.com/article/powerful-pro-govt-force-vows-to-capture-sdf-held-areas-in-deir-ezzor-video/
  23. ^ Mais Hamad (29. ledna 2020). „Aleppo žije noční můrou budoucí bitvy“. Enab Baladi. Citováno 5. února 2020.
  24. ^ Joe Truzman (5. února 2020). „Hizballáh a íránské milice utrpěly těžké ztráty v boji v Sýrii“. Long War Journal. Citováno 9. února 2020.
  25. ^ A b C AFPC (2017), str. 340.
  26. ^ A b C Aymenn Jawad Al-Tamimi (15. května 2017). „Analýza: Proč válka v Sýrii nemusí být o demografických změnách“. Syřan hluboce. Archivovány od originál dne 21. února 2018. Citováno 20. února 2018.
  27. ^ Carole A. O'Leary; Nicholas A. Heras (15. září 2011). „Šíitští proselytizující v severovýchodní Sýrii zničí post-Assadovu Sýrii“. Jamestown Foundation. Citováno 2. března 2018.
  28. ^ A b C „Írán má nejsilnější vliv ve východní Sýrii,„ brigádu al-Baqir “a podrobnosti o jejím formování ve zvláštní zprávě NSO.“. Severosyrský pozorovatel. 27. února 2018. Citováno 2. března 2018.

Citované práce