Bangladéšský pas - Bangladeshi passport - Wikipedia
Bangladéšský pas বাংলাদেশ পাসপোর্ট | |
---|---|
![]() Bangladéšský elektronický pas | |
Typ | Cestovní pas |
Vydáno | Bangladéš Ministerstvo pro imigraci a pasy |
První vydání | |
Účel | Identifikace |
Platí v | Všechny země kromě Izraele |
Způsobilost | Bangladéšské občanství |
Vypršení |
|
Náklady |
The cestovní pas Bangladéš je ICAO kompatibilní, strojově čitelné a biometrické elektronický pas vydaný za účelem cesty do zahraničí držitelem pasu. Bangladéš je po Maledivách druhou zemí v jižní Asii, která vydává elektronické pasy pro všechny způsobilé občany. Cestovní pas se vyrábí, tiskne a vydává Ministerstvo pro přistěhovalectví a pasy z Ministerstvo vnitra. Tento elektronický mikroprocesorový čip s integrovaným elektronickým pasem má čtyřicet jedna různých bezpečnostních prvků, včetně holografických obrazů vyražených v tenkovrstvém laminátu, které za světla mění barvu a zdá se, že se pohybují.[6] Na čipu v elektronickém pasu jsou uloženy demografické a biometrické informace držitele elektronického pasu, jako jsou otisky všech deseti prstů, skenování duhovky, barevná fotografie obličeje a digitální podpis.[7] V závislosti na věku žadatele je elektronický pas platný po dobu pěti let nebo deseti let a distribuuje jej Vláda Bangladéšské lidové republiky, nebo kterýmkoli ze svých zámoří diplomatické mise, způsobilým bangladéšským státním příslušníkům, kteří jsou občany narozením, původem nebo naturalizací.[8]
Vláda Bangladéše vydává tři různé typy pasů. Jedná se o diplomatické pasy s červeným krytem; Úřední pasy s modrým krytem; a běžné nebo běžné pasy se zeleným krytem. Kryt pasu je vyroben z textilního materiálu odolného proti roztržení, který je chemický, pot, vlhký a tepelně odolný. Diplomatické pasy se vydávají pouze diplomatům z Bangladéše. Úřední pasy se vydávají pouze zaměstnancům bangladéšské vlády, vládním úředníkům a vyslancům. Zbylé občany Bangladéše vydávají běžné nebo běžné pasy. Celý pas je vyroben z ekologických materiálů. Je esteticky navržen se všemi prázdnými vízovými stránkami pasu pokrytými obrazy důležitých historických památek a budov Bangladéše i populárních bangladéšských turistických atrakcí, jejichž jména jsou napsána v bengálštině i angličtině. Čísla stránek pasu jsou také dvojjazyčná - napsaná v bengálštině i v angličtině.
Dějiny
Po Bangladéšská osvobozenecká válka Zákon č. 9 z roku 1973 (nazvaný The Bangladesh Passport Order, 1973), který podepsal prezident Bangladéšské lidové republiky dne 8. února 1973, vedl k vytvoření a vydání prvního pasu nově nezávislého Bangladéše.[1] Tyto pasové brožury byly tradiční, ručně nebo ručně psané, pasové a byly v souladu s příslušnými mezinárodními zákony a předpisy platnými v té době. Následně byly v následujících letech přijaty další zákony s cílem zlepšit proces podávání žádostí o vydání pasu; vymáhat nezpůsobilost držet několik platných bangladéšských pasů; občanský požadavek na cestovní pas; atd.

Před e-pasem a strojově čitelný pas, ministerstvo pro přistěhovalectví a pasy bangladéšské vlády vydávalo tradiční ručně nebo ručně pasy. V roce 2010 oznámila vláda Bangladéše plán nahradit více než 6,6 milionu ručně psaných pasů novými biometrickými strojově čitelnými pasy.[9] V souladu s pokyny Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO ), bangladéšská vláda začala vydávat strojově čitelné pasy (MRP) a strojově čitelná víza (MRV) v dubnu 2010. Všechny tradiční ručně psané pasy však byly ctěny, protože bangladéšská vláda v dobré víře vydávala cestovní doklady až do data ukončení platnosti. Všechny tradiční ručně psané pasy byly úspěšně staženy z oběhu před mezinárodní uzávěrkou ICAO v listopadu 2015.
V roce 2016 oznámila vláda Bangladéše své plány na vydání e-pasy, v níž tehdejší ministr vnitra doufal, že ulehčí imigrační, cestovní a vízové postupy držitelům bangladéšských pasů.[10] Nový bangladéšský elektronický pas je poskytován ve spolupráci s německou společností spolu s padesáti elektronickými branami ve všech hlavních přístavech vstupu.[11] Strojově čitelné pasy jsou postupně vyřazovány. E-pasy zcela nahradí všechny strojově čitelné pasy. Všechny strojově čitelné pasy jsou však bona fide a platné cestovní doklady do doby platnosti, která je v nich uvedena.
Bangladéš učinil další významný krok ve své digitální transformaci zavedením elektronických pasů nebo elektronických pasů. Předseda vlády šejk Hasina zahájil distribuci elektronických pasů na akci v mezinárodním konferenčním centru Bangabandhu ve středu 22. ledna 2020.[3]
Druhy pasů
Vláda Bangladéše vydává tři různé typy pasů. Jedná se o diplomatické, úřední a běžné nebo běžné pasy.[12]
- Obyčejný pas (সাধারণ পাসপোর্ট, zelená obálka) se vydává běžným řádným občanům Bangladéše k mezinárodnímu cestování, například na dovolenou, studium, služební cesty atd.
- Úřední pas (সরকারী পাসপোর্ট, modrá obálka) je vydáván zaměstnancům bangladéšské vlády, vládním úředníkům a jednotlivcům zastupujícím bangladéšskou vládu v úředních záležitostech.
- Diplomatický pas (কূটনৈতিক পাসপোর্ট, červená obálka) se vydává bangladéšským diplomatům, nejvýznamnějším vládním úředníkům a diplomatickým kurýrům.
Bangladéšské pasy vydané od července 2019 jsou biometrické a strojově čitelné elektronické pasy.[8]
Pasy
Poplatky za elektronický pas v bangladéšské takě bez daně jsou následující:
Typ brožury | Platnost | Typ dodávky | ||
---|---|---|---|---|
Pravidelný | Naléhavé | Nouzový | ||
48 stránek | 5 let | Tk 4025 | Tk 6,325 | Tk 8 625 |
10 let | Tk 5 750 | 8 050 Tk | Tk 10 350 | |
64 stránek | 5 let | Tk 6,325 | Tk 8 625 | Tk 12 075 |
10 let | 8 050 Tk | Tk 10 350 | 13 800 Tk |
Nouzové doručení je k dispozici pouze pro žadatele o opětovné vydání pasu. 15% káď se vztahuje na všechny poplatky.[13][5] Na rozdíl od tradičních ručně psaných nebo ručních pasů se e-pasy a strojově čitelné pasy neobnovují. Místo toho je starý pas zrušen a na jeho místo je vydán nový pas. Tento postup nazývá ministerstvo pro přistěhovalectví a pasy „opětovné vydání“.
Poplatky za strojově čitelný pas (MRP) v bangladéšské takě bez daně jsou následující:
Typ aplikace | Typ dodávky | Poplatek |
---|---|---|
Nová žádost nebo vzdaný ručně psaný pas | Vyjádřit | Tk 6 000 |
Pravidelný | Tk 3 000 | |
Držitel certifikátu NOC (získává možnost expresního doručení) | Tk 3 000 | |
Držitelé certifikátu GO, kteří hledají léčbu, hadždž nebo pouť (získejte expresní doručovací zařízení) | Tk 3 000 | |
Držitelé certifikátu GO pro oficiální účely (získejte možnost expresního doručení) | Volný, uvolnit | |
Obnovení pasu (nové vydání) | Express (kromě držitelů NOC nebo GO) | Tk 6 000 |
Pravidelný | Tk 3 000 |
Na všechny poplatky se vztahuje 15% DPH.[14] Za obnovení (opětovné vydání) pasu, jehož platnost vypršela, se na každý rok po skončení platnosti vztahuje roční pokuta ve výši 345 Tk (včetně daně). Pasy lze platit v hotovosti v kterékoli z následujících bank v Bangladéši:
Poplatky lze platit také online pomocí kreditní karty, debetní karty nebo mobilního telefonu. Bangladéšské mobilní finanční služby jako např bKash nebo DBBL Nexus (Rocket) lze také použít k úhradě poplatků za pasy, zejména poplatků za e-pasy.[5]
Fyzický vzhled
Bangladéšské kryty pasů jsou tmavě zelené a ve středu předního krytu je zlatá barva opatřená Pečetí vlády Bangladéše. Slovo „পাসপোর্ট“ (bengálština) a „pas“ (anglicky) jsou vepsány nad pečeť. Pod pečetí „গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশ“ (bengálština); „Bangladéšská lidová republika“ (anglicky); a symbol mezinárodního elektronického pasu () jsou vepsány. Standardní bangladéšský pas obsahuje 48 stránek, avšak často cestující se mohou rozhodnout pro pas obsahující 64 stránek.[15]

Cestovní pas
Vnitřní obálka obsahuje datum a místo vydání cestovního pasu a prohlášení úřadu Prezident, obrátit se na orgány všech ostatních států a identifikovat nositele jako občana EU Bangladéšská lidová republika a požaduje, aby mu bylo umožněno vyhovět a bylo s ním zacházeno podle mezinárodních norem. Poznámka uvnitř bangladéšských pasů uvádí:
- গণপ্রজাতন্ত্রী বাংলাদেশের রাষ্ট্রপতি পক্ষে সংশ্লিষ্ট সকলকে অনুরোধ করা যাচ্ছে. যে এর বাহককে বিনা প্রতিবন্ধকতায় গমনাগমনের অনুমতি এবং তার প্রয়োজনে সকল প্রকার আইনসম্মত সহায়তা ও নিরাপত্তা প্রদান করা হোক |
- V angličtině:
Jedná se o žádost jménem prezidenta Bangladéšské lidové republiky, všech, kterých se může týkat, umožnit nositeli volný průjezd bez zbytečného odkladu kvůli překážkám a v případě potřeby mu poskytnout veškerou zákonnou pomoc a ochranu.

Jazyky
Text bangladéšských pasů je vytištěn v bengálštině i angličtině. Staré ručně psané pasy však byly napsány v anglickém jazyce Bangla.
Totožnost držitele pasu
Informace o držiteli pasu jsou rozšířeny na bio stránce a na první (1) bangladéšské elektronické pase. Názvy polí (např. Název) jsou psány v bengálštině (bengálštině) a angličtině, hodnoty polí jsou psány pouze v angličtině. Informace týkající se víry nebo zaměstnání se nevytisknou.
Vnitřní obálka bangladéšského elektronického pasu má vyražený obrázek Mauzoleum národních mučedníků, s Amar Shonar Bangla, národní hymna Bangladéše, napsaná v bengálštině.
Na první stránce je plastová karta s čipem, která obsahuje prohlášení prezidenta v bengálštině a angličtině a uvádí, že cestovní pas je platný pro všechny země světa kromě Izraele.
Zadní strana první stránky je hlavní datová stránka. Obsahuje všechny vytištěné informace. Mezi tištěné informace patří:
- Fotografie nositele (বাহক এর ছবি)
- Typ pasu (শ্রেণী)
- Kód země (দেশ কোড)
- Cestovní pas č. (পাসপোর্ট নং)
- Příjmení (বংশগত নাম)
- Křestní jméno (প্রদত্ত নাম)
- Národnost (জাতীয়তা)
- Osobní č. (Národní identifikační číslo nebo rodné číslo) (ব্যক্তিগত নং)
- Datum narození (জন্ম তারিখ)
- Předchozí pas č. (পূর্ববর্তী পাসপোর্ট নং)
- Pohlaví (লিঙ্গ)
- Místo narození (জন্মস্থান)
- Datum vydání (প্রদানের তারিখ)
- Vydávající orgán (প্রদানকারী কর্তৃপক্ষ)
- Datum ukončení platnosti (মেয়াদোত্তীর্ণের তারিখ)
- Podpis držitele (স্বাক্ষর)
Další informace týkající se držitele pasu jsou kódovány pomocí optické rozpoznávání znaků a může ji číst pouze konkrétní stroj.[16]
První stránka obsahuje několik dalších informací (např. Rodič, jméno manžela, jméno a číslo nouzového kontaktu atd., Pouze v angličtině.)
Obsahuje také číslo pasu vytištěného na stránce.
Tato stránka obsahuje následující informace o nositeli:
- Jméno (নাম)
- Jméno otce (পিতার নাম)
- Jméno matky (মাতার নাম)
- Jméno manžela (স্বামী বা স্ত্রী এর নাম)
- Trvalá adresa (স্থায়ী ঠিকানা)
- Nouzový kontakt (জরুরী যোগাযোগ)
- Jméno (নাম)
- Vztah (সম্পর্ক)
- Adresa (ঠিকানা)
- Telefonní číslo. (টেলিফোন নং)
Všechny informace jsou vytištěny v angličtině pomocí a Jehličková tiskárna a v případě MRP je pak podepsán příslušným úředníkem vydávajícího orgánu. V nově vydaném elektronickém pasu je vytištěn laserem a ověřen pomocí a QR kód.
Vnitřní zadní strana pasu obsahuje reliéfní obrázek Jatiyo Sangshad Bhaban, Bangladéšský národní parlament, s citací Louis I. Kahn, architekt komplexu, v angličtině.
Vízová povinnost
Ke dni 22. května 2018[Aktualizace] Bangladéšští občané, kteří jsou držiteli běžných nebo běžných bangladéšských pasů, mají bezvízový styk nebo vízum při příjezdu do 41 zemí a teritorií, což řadí bangladéšský pas na 94. místo z hlediska svobody cestování (vázané na pasy z Libanonu, Libye a Jižního Súdánu) podle Henley Passport Index.[17] Bangladéšští občané, kteří jsou držiteli diplomatických pasů a / nebo úředních pasů Bangladéše, mají bezvízový styk nebo vízum při příjezdu do mnoha dalších zemí.[18] Pas platí pro cestování do všech zemí světa kromě Izrael, se kterými nejsou žádné diplomatické vztahy dosud. Dříve bangladéšské pasy také neplatily k cestování Tchaj-wan, Rhodesie a Jižní Afrika ale to se dlouho změnilo.
Galerie obrázků
Tradiční ručně psaný bangladéšský pas, jehož vydání skončilo v roce 2010
Strojově čitelný cestovní pas Bangladéše vydávaný od roku 2010
Stará strojově čitelná pasová vízová stránka s imigračními razítky a na pozadí Klášter Paharpur - staletí staré místo světového dědictví UNESCO
Viz také
- Vízová povinnost pro občany Bangladéše
- Vízová politika Bangladéše
- Bangladéšský zákon o státní příslušnosti
Reference
- ^ A b „Bangladéšský pasový řád z roku 1973 (prezidentův rozkaz)“. Ministerstvo práva, spravedlnosti a parlamentních záležitostí. Vláda Bangladéše. 8. února 1973.
- ^ „MRP aplikace od 1. dubna“. BdNews24.com. 29. března 2010. Archivovány od originál dne 23. ledna 2020.
- ^ A b „V Bangladéši začíná éra elektronických pasů“. BdNews24.com. 22. ledna 2020. Archivovány od originál dne 23. ledna 2020.
- ^ "Průvodce aplikací" (PDF). passport.gov.bd.
- ^ A b C „Poplatky za elektronický pas“. www.epassport.gov.bd. Oddělení pro přistěhovalectví a pasy, ministerstvo vnitra.
- ^ „E-pasy budou v provozu v červnu“. Nezávislý. 19. března 2019. Archivovány od originál dne 11. dubna 2019.
- ^ Mamun, Shohel (22. června 2018). „30 milionů elektronických pasů pro občany“. Dhaka Tribune.
- ^ A b „Bangladéš zavede od července elektronický pas s 10letou platností“. BdNews24.com. 16. května 2019. Archivovány od originál dne 20. května 2019.
- ^ „Bangladéšští pasové partnery“. Svět bezpečnostních dokumentů. 22. března 2010. Archivovány od originál dne 11. září 2012.
- ^ Islam, Rozina (26. ledna 2016). „E-pas na kartách“. Prototh Alo.
- ^ „ePasy, pracovní místa, infrastruktura: cesta Bangladéše do budoucnosti“. Veridos. Archivovány od originál dne 15. prosince 2018. Citováno 15. prosince 2018.
- ^ http://www.dip.gov.bd/
- ^ Deepak Acharjee (27. května 2019). „Navrhují se 3 základní poplatky za elektronické pasy“. Nezávislý.
- ^ ইমিগ্রেশন ও পাসপোর্ট অধিদপ্তর. Ministerstvo pro přistěhovalectví a pasy. Ministerstvo vnitra, vláda Bangladéše.
- ^ „Projekt e-pasu Tk 46.36b schválen“. Prototh Alo. Citováno 15. prosince 2018.
- ^ Urmee, Farhana (17. června 2011). „Váš pas do světa“. Hvězdný víkendový časopis. Daily Star. Citováno 6. července 2011.
- ^ „Global Ranking - Passport Index 2018“ (PDF). Henley & Partners. Archivovány od originál (PDF) dne 23. května 2018. Citováno 8. července 2018.
- ^ „Vypořádat se s 27 dalšími zeměmi v procesu. Nezávislý. 16. května 2017. Archivovány od originál dne 23. ledna 2019.